Z HISTORIE

Přesně před jednatřiceti lety naposledy zamířily v Ostravě průvody po Gottwaldově třídě (dnešní ulice 28. října) k hlavní tribuně, která byla v místech u dnešního Domu kultury města Ostravy.

Vedoucí představitelé Komunistické strany Československa, zástupci Severomoravského kraje, města Ostravy a také hosté ze spřátelených zemí socialistického tábora z ní kynuli lidem v průvodu. Lidé měli v rukou mávátka a zástupci podniků, škol i zájmových organizací před tribunou rozvinovali transparenty s budovatelskými nápisy. 

Takto vypadala oslava 1. máje v Ostravě před domem kultury na začátku šedesátých let minulého století.Zdroj: Archiv OKD, a. s.
Foto: Takto vypadala oslava 1. máje v Ostravě před domem kultury na začátku 60 let minulého století.

První povolený prvomájový průvod se v Ostravě konal čtyři roky po Praze 1. května 1894. Svátek práce prošel na Ostravsku od svého vzniku čtyřmi fázemi. 

S organizováním dělníků začali v tomto regionu anarchisté, po nich nastoupili sociální demokraté, kteří prosazovali, aby 1. máj byl dělnickým svátkem, zajistili svobodné volby, osmihodinovou pracovní dobu, zdravotní a sociální pojištění, vyšší mzdy.

Za první republiky se 1. máj stal svátkem a dnem pracovního volna. Za protektorátu se neslavilo. Po roce 1948 se Svátku práce zmocnili komunisté a učinili z něho sebeoslavné orgie. Dnes zbyla z 1. máje jen nostalgická vzpomínka.

Zdroj: Youtube

STÁVKY A MRTVÍ

Ostravsko mělo zvláštní fenomén. Od poloviny 19. století se sem přistěhovalo množství obyvatel Haliče, kteří tvořili velkou část dělníků na šachtách a v železárnách. Na Karvinsku to bylo 35 procent, v Ostravě 40 procent dělnictva. Byli mladí, často negramotní. Velký vliv na ně měli anarchisté.

Do Ostravy přicestoval dokonce jejich hlavní šéf Anton Kremer. Toho později odsoudili ve Vídni k trestu smrti. Radikálové například vyvolali divokou stávku na Dole Hermengild (Zárubek).

V Moravské Ostravě vznikl Dělnický vzdělávací spolek, který v roce 1889 stál u přípravy oslav 1. máje, což podnikatelé striktně odmítli, takže se 15. dubna 1892 v Ostravě uskutečnila mohutná stávka.

Heslem bylo uznání 1. máje jako dělnického svátku a také zlepšení pracovních podmínek. V celé oblasti stávkovalo přes padesát tisíc dělníků. Zasáhlo vojsko a sedm stávkujících bylo zabito, 131 skončilo ve vězení. Dělnický vzdělávací spolek byl úředně rozpuštěn. Žádný Svátek práce!

V té době začal na Ostravsku působit dělnický předák Petr Cingr, který navrhl vytvořit hornické odbory. V říjnu 1893 se v hospodě U koule ve Lhotce (Mariánské Hory) sešlo pět tisíc dělnických zástupců a pod Cingrovým vedením založili hornický odborářský spolek Prokop. Během několika měsíců to byla masová organizace.

PRVNÍ SVÁTEK PRÁCE

V roce 1894 se v Ostravě, za přítomnosti vojenských jednotek, konala poprvé oslava Svátku práce. K větším incidentům nedošlo. Od této doby se slavilo každoročně. V roce 1899 byla na Ostravsku založena sociálně demokratická strana. V lednu 1900 se uskutečnila generální stávka, které se zúčastnilo 51 tisíc dělníků.

Hlavním požadavkem bylo zvýšení mezd a osmihodinová pracovní doba. Stávka sice byla potlačena a horníci masově propouštěni, ale úplná prohra to nebyla. Například Důl Ignát v Mariánských Horách vyzval inzerátem propuštěné horníky, aby nastoupili sem, zaručoval osmihodinovou pracovní dobu a vyšší mzdy. Hodně šachet pak postupovalo stejně.

Po vzniku Československa v roce 1918 se 1. máj stal svátkem. Řada politických stran si tento významný den přisvojila, k jeho oslavám se připojila i katolická církev. Průvody se změnily v politické demonstrace. V roce 1939 byl v Ostravě slaven 1. máj místními Němci, kteří organizovanými pochody a v uniformách polního četnictva zastrašovali české obyvatelstvo.