Podle mykologa Jiřího Lederera, který v poradně radí, lidé občas donesou nějakou vzácnost, což dokládá bohatost mykoflóry Beskyd a Pobeskydí.

„Některé druhy byly tak pozoruhodné, že byly dokonce uloženy do herbáře muzea jako doklad,“ řekl Jiří Lederer s tím, že jinak naprostá většina dotazů směřuje k jedlosti sbíraných hub.

Menší část návštěvníků chce poznat mnohem více druhů, než dosud znají, a proto donášejí pro ně neznámé houby k určení.

Podle mykologa se zatím nezdá, že by byl růst hub nějak negativně ovlivněn ochlazením v minulých dnech.

„Půda je vyhřátá a ochlazení bylo celkem krátkodobé. Vydatné srážky spíše růst hub podpořily,“ upřesnil Lederer.

V Moravskoslezských Beskydech a podhůří podle něj rostou nyní téměř všechny letní druhy. Dost hojně rostou hřibovité houby hřib kovář a hřib smrkový asi nejvíce. Rostou ale i křemenáče, kozáky, hřiby z okruhu hřibu žlutomasého („babky“), a najdou se i hřiby hnědé.

Rostou ale i nejedlé poměrně často se nachází hřib žlučník („hořčák“) a kříšť. Asi nejhojnějším druhem rostoucím v lesích v současnosti je jedlá muchomůrka růžovka. Léto je také hlavní období růstu mnoha druhů holubinek některé jsou velice chutné. Najít lze také různé pečárky („žampiony“), bedly, pýchavky a další jedlé, nejedlé, a i jedovaté houby.

A co by Jiří Lederer doporučil lidem, kteří s houbařením teprve začínají?

„Pokud sbírají houby pro kuchyň, musí sbírat jen to, co dokonale znají. Měli by také vědět, jaké podobné nejedlé či dokonce jedovaté houby jsou podobné těm, které sbírají. Mnohé jedlé houby mají totiž své nebezpečné dvojníky. A pokud mají jen trochu pochybnosti, houbu k jídlu nebrat. Chtějí-li se dozvědět více nebo jen zkontrolovat to, co nasbírali, mají možnost navštívit mykologickou poradnu. V Muzeu Beskyd Frýdek-Místek je otevřena každé pondělí až do listopadu,“ uzavřel mykolog.