Tento popularizátor jazzové hudby, autor mnoha originálních coververzí skladeb Radiohead, The White Stripes nebo Jimiho Hendrixe prodal více desek než všichni britští jazzmeni historie. Byl nominován mimo jiné na Grammy, Zlatý glóbus nebo Brit Awards. Kromě vlastních pěti řadových alb se podílel také na hudbě k filmům Bridget Jones: S rozumem v koncích, Grace už není, Robinsonovi a vysoce zabodoval s písní Gran Torino pro stejnojmenný slavný film Clinta Eastwooda. Cullumova hudba zazněla i v mnoha televizních seriálech a dokumentárních filmech.

„Na nic se neptejte, jen mě následujte," sděluje spoluhráčům před koncerty, jejichž průběh se do značné míry odvíjí od improvizace. Na podiu dává průchod odvázané show: skáče po klavíru, bubnuje na víko a tříská do kláves jako rock´n´rollový buřič Jerry Lee Lewis. Nemá žádný problém pustit se do hip hopu, rád využívá beatboxing a ke klavíru si nechává postavit buben se šlapákem a speciálními efekty. Skvěle také ovládá kytaru.

„Nejvíc mě inspiroval Herbie Hancock, můj první kontakt s jazzem. Pak jsem se do něho ponořil víc a propadl Milesu Davisovi, Theloniousovi Monkovi, Keithu Jarrettovi a Bradu Mehldauovi. Ti všichni mají zásluhu na tom, jak dnes hraji," tvrdí Cullum, vedle toho všestranný zpěvák s nakřáplým hlasem schopný zaswingovat a hned na to přejít do rockové polohy. Dokáže také zasvěceně psát o jazzu, hudbě Dave Brubecka, zrecenzovat album Paula McCartneyho a vést s ním rozhovor ve svém pravidelném a úspěšném rádiovém pořadu o jazzu pro stanici BBC 2.

Zdroj: http://www.colours.cz