Jak sám prozradil, start do života neměl zrovna jednoduchý.

„Ve třech a půl letech mi umřela maminka, protože měla rakovinu dělohy. Poté mě dali do dětského domova ve Valašském Meziříčí. Když mi bylo dvanáct let, přišlo mi parte, že můj otec zemřel. Plakal jsem a týden jsem nejedl,“ svěřuje se Jan Hromádka.

A JAK SE DOSTAL NA ULICI?

„Kdysi jsem pracoval na šachtě. Tu uzavřeli, takže jsem přišel o práci. Bydlel jsem v ubytovně v Petrovicích u Karviné, ale bohužel jsem z ní musel odejít. A skončil jsem tam, kde jsem teď. Už to je přesně šestnáct a půl roku,“ popisuje.

Na ulici se podle něj dá přežít bez problémů.

“V teplejších dnech běžně přespávám v „křaku“. Je potřeba mít dobré oblečení, obuv, stan a spacák. V zimě si většinou najdu opuštěný dům. V Ostravě jich je takových spousta. Normálně vykopnu dveře, vezmu si kartony, peřinu, přikryju se, najím se, opiju se a spím,“ říká.

Pokud nemá k dispozici opuštěný dům, volí jiné možnosti.

„Přespat se dá například v Třebovicích u teplárny. Jsou tam velké horké trubky. Takže si dám karton, lehnu si a usnu,“ pokračuje ve svém povídání.

V tašce kromě jiného s sebou nosí také karetní hru žolíky, kterou se svými kamarády na ulici hraje.Něco k snědku hledá Hromádka především v popelnicích.

„Plno lidí vyhazuje jídlo, a přitom mu nic není. Když poprosíte někoho o pět korun, tak vám nedá, ale že vyhodí jídlo za stovku, to nikomu nevadí,“ stěžuje si. Sám podle jeho slov toho však příliš moc nesní, jelikož mu to žaludek už ani nebere.

S hygienou je na tom však bídně. „Přiznám se, že jsem se dlouho nekoupal. Naposledy asi před půl rokem, když jsem byl v nemocnici v Olomouci,“ přiznává rodák z Karviné.

NEPŘÍTEL ALKOHOL

Sociální bydlení určené lidem bez domova Hromádka využít neplánuje. Brání mu v tom pití alkoholu, které v takových zařízeních není povoleno. A jak sám přiznal, bez alkoholu si svůj život představit nedokáže.

„Za den vypiju zhruba tři až čtyři litry vína. Když je člověk alkoholik, tak to prostě nepůjde. Tělo je na alkohol zvyklé, takže to je těžké. Pokud alkohol v sobě nemáte, může přijít delirium tremens,“ říká.

Protialkoholní léčbu přitom podle jeho slov absolvoval několikrát. „Na léčbě jsem byl v Opavě i v Brně. Jenže alkohol mi chutná a já ho prostě potřebuju,“ ukončuje s námi povídání a zároveň nás prosí o pár drobných za odměnu.