Večer, víkend, déšť, horko, nic mu nemohlo zabránit v tom, aby se, mnohdy pěšky, často také autobusem, vydával „lovit“ obrázky a informace, o které stál. A že jich bylo. Ve věku okolo sedmdesátky a více, úctyhodný výkon, což mu nedělalo problém zřejmě i proto, že rodák ze slovenské Galanty, vystudovaný programátor a pedagog, dlouholetý ředitel ostravské pobočky podniku Kancelářské stroje v mladším věku aktivně sportoval a ještě ve svých 50 letech zaběhl maratón!

Jeho asi největší vášní byla historie. Byl havířovským patriotem a ve městě znal každý kámen, každé zákoutí. A díky tomu a svému věku mohl porovnávat. I proto bral na svá bedra a připravoval pro naše noviny seriály postavené na srovnávacích fotografiích, které buď nacházel ve svém soukromém archivu či potřebné obrázky sehnal v kronice města, archivu, knihovně, Muzeu Těšínska a podobně.

Humorně pojatá společná fotografie fotbalového mužstva TJ Baník z roku 1969.
SERIÁL DENÍKU: Jak jsme žili na Karvinsku - Fotbal Horní Suchá

K jeho oblíbeným úkolům patřilo také fotografování narozených miminek, vítaní občánků anebo promenádních koncertů. Hodně ale fotil také sport – hokej, atletiku, fotbal. A nic nevadilo, že bez fotografického vybavení za desetitisíce korun, Pepa vždycky nějaké fotky přinesl. Prostě byl na místě a dokumentoval. Všechno pak zúročil i při své práci městského kronikáře.

V jeho počítači byste ve složce Fotografie našli třeba snímky z městských slavností, sešlostí hornických důchodců, mistrovství republiky v mažoretkovém sportu, soutěže mladých hasičů, ale třeba také fotky úspěšných sportovců, kteří zářili na evropském i světovém sportovním poli a měli jedno společné – pocházeli z Havířova. Za všechny jmenujme například atlety Šárku Kašpárkovou, Pavla Masláka, Jaroslava Bábu nebo fotbalistu Miroslava Matušoviče. Zvlášť hrdý byl na fotky hokejové legendy Jaromíra Jágra, jež udělal na havířovském zimním stadionu po Jágrově prvním zápase, který odehrál za Kladno po definitivním návratu z NHL.

Jím milované město Havířov ocenilo jeho práci v roce 2015 udělením Ceny města. „Kronikáře jsem dělal osm let a moc mě to bavilo. Rád bych v tom pokračoval, ale přece jen už mám svůj věk, a tak jsem to přenechal jiným," komentoval tehdy své rozhodnutí skončil s prací městského kronikáře.

Historie Havířova.
OBRAZEM: Mezinárodní den archivů – ze života v Havířově

V červnu 2018 oslavil při relativně dobrém zdraví osmdesátku, ovšem v lednu 2020 jej postihla mozková mrtvice. Ani pak to ale nevzdal, vyhrabal se z ní skoro bez následků a ještě na jaře 2021 vystavoval v suterénu OC ELAN své fotky, které zachycovaly život v Havířově v posledních desetiletích.

V neděli 15. října 2023 však jeho srdce dotlouklo.

Pepíku, budeme vzpomínat!