Kostelík vznikne na základě projektu, který ještě není definitivně schválený.

„Víme to zásadní, množství dřeva, profily a délky. Dřevo je zajištěné a zpracovává se. Pokud se neobjeví komplikace, v září začneme stavět,“ informoval vedoucí stavebního odboru biskupství Václav Kotásek s tím, že v létě příštího roku bude hotovo.

Biskupství vybralo tesaře z Valašska pro jejich zkušenosti.

„Není mnoho firem, které umí ruční řemeslnou práci. Pracovat ručně, je podmínka památkářů. Tesaři od pana Papšíka jsou ověření a mají zkušenosti, dělali například ve skanzenu,“ vysvětlil Kotásek.

Stavba je atypická, stejně jako použité díly.

„Kostel byl neobvykle stavěný. Na stěny použijeme půlkuláče z jedlových stromů o průměru až šedesát centimetrů. Stejně tak šindele nemají klasických padesát, ale sedmdesát centimetrů, je to složitější na výrobu,“ popsal majitel firmy Antonín Papšík.

Stromy, které lesníci pokáceli začátkem roku na Bílé na Frýdecko-místecku, se musí otesat, dokud jsou čerstvé.

„Na konstrukci a stěny kostela padne asi 380 kubíků jedlového. Šindele spolknou přes 160 kubíků,“ odhadl Papšík.

Na výrobě potřebných dílů pracuje čtrnáct tesařů.

„Musíme udělat celkem pětatřicet tisíc šindelů. Jeden trvá dvě až osm minut, záleží na dřevě,“ vypočítali Daniel Růžička a Antonín Papšík starší. Všechno se strouhá ručně, pořízem, na stroji zvaném strýček.

Na dokumentaci stavby, která vyjde na více než dvacet milionů korun, pracoval odborník přes lidovou architekturu Antonín Závada.

„Vycházel jsem hlavně z fotek. Částečně pomohly plány z počátku padesátých let minulého století. Nejstarší náčrty jsou z roku 1927, ale to jsou spíše orientační skici,“ uzavřel Závada, který mimo jiné projektoval podle původních návrhů Dušana Jurkoviče také Jurkovičovu rozhlednu v Rožnově pod Radhoštěm.