Přitom krátce po požáru této národní kulturní památky stejný počet zastupitelů schválil záměr v projektu pokračovat. Co se od té doby změnilo?

Zastupitele vylekaly aktualizované výdaje. Jsou obrovské. Přestavba vyhořelé Karnoly na muzeum by stála 223 milionů. Provoz velkého muzea by si každoročně vyžádal přes 11 milionů.

Přestože Karnola jako národní kulturní památka získala velkorysou evropskou dotaci 95 milionů korun, nepokryje to ani polovinu nákladů. U tak velké budovy poškozené požárem je téměř jisté, že nastanou komplikace, které stavbu prodraží a zpozdí.

Pokud město termín dokončení se nestihne, hrozí sankce vrácení dotace. Pro většinu zastupitelů to už bylo neúnosné riziko.

ČTYŘI HLASY PRO POKRAČOVÁNÍ

Nikoho nepřekvapilo, že bývalý místostarosta Krnova Michal Brunclík (ČSSD) vyzval k pokračování projektu Karnola. Ví, kolik práce bylo do projektu vloženo i jaká úskalí musel překonat.

“Chtěl bych poděkovat zesnulému místostarostovi Jardovi Vrzalovi, který jako jeden z prvních přišel s myšlenou, že si město Krnov zaslouží muzeum textilu. Také bývalá starostka a místostarostka Renata Ramazanová mu věnovala kus profesního života. A také Janu Krkoškovi, který se srdcem Krnováka bojoval na poli Moravskoslezkého kraje,“ uvedl Brunclík s tím, že taková příležitost se už nikdy nebude opakovat.

Kromě Brunclíka hlasovali pro pokračování projektu už jen bývalý místostarosta a současný náměstek hejtmana Jan Krkoška (ANO) a zastupitelé za ODS Libor Nowak a Eva Šindelářová. Argumentovali, že Karnola jako národní kulturní památka je ve velmi špatném stavu a stejně bude nutné ji v dohledné době opravit.

MUZEUM BUDE, ALE SKROMNĚJŠÍ

Vedení města ujišťuje, že zamítnutím velkorysého muzea nic nekončí. Desetimilionová dotace kraje na restaurátorské práce na ohořelých a rozmáčených exponátech bude plně využita.

Současně začíná ve spolupráci s odborníky přípava skromnějšího a levnějšího muzea krnovského textilnictví a varhanářství. Ušetřené finance město přesune na jiné velké investice.

„Karnola by město zatížila nejen částkou vysoce přesahující 100 milionů. Úřadu by taky odebrala spoustu času a energie na další projekty. Rozhodně by nešlo financovat Karnolu, Prior a výstavbu nových městských lázní bez výrazného zadlužení a výrazného prodloužení jejich výstavby,“ konstatoval starosta Krnova Tomáš Hradil (Krtnovští patrioti).