„Záleží to na konkrétním přístupu vedení firem a všude je to jiné. V karvinském Arcelor Mittalu například vedení již v červnu rozhodlo o větším zásobování zaměstnanců nápoji i mimořádných přestávkách, pokud se někomu udělá z vedra slabo, má možnost se jít zchladit, třeba si dát i ochlazující sprchu,“ říká například odborář OS Kovo Emil Bug, který se po odborářské stránce stará také o čtyři další firmy na karvinském Novém poli.

„Ne všude je to stejné, pro mnohé je to pořád problém, někteří nemají na halách ani předepsané teploměry, podle jejichž údajů se pak mění pracovní tempo daného dne, jsou firmy, kde se vedení bude hádat o každého půl stupně, aby nemuseli zavádět potřebná opatření,“ popisuje odborář situaci.

Vedro samozřejmě působí na všechny, třeba také na pacienty hospitalizované v nemocnicích. „Přijali jsme opatření, jako že například větráme jen v brzkých ranních a pozdních večerních hodinách, personál častěji obchází pacienty a dohlíží na jejich pitný režim a podobně. Přijímali jsme také některé dehydrované pacienty, u kterých tak byla nutnost napojit je na infuze, lidi s těmito problémy ale přijímáme běžně i během dalších částí roku,“ uvedla zde náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Nemocnice s poliklinikou Karviná-Ráj Andrea Kopáčková.

Zdravotnická záchranná služba MS kraje zasahuje v těchto dnech obecně u více případů, než jindy, nárůst se pohybuje okolo 10-15%. „V konkrétních číslech to znamená za 24 hodin navýšení o cca 30-50 událostí. Lze samozřejmě předpokládat, že velká část těchto zásahů „navíc“ je v souvislosti s horkem,“ dodal pak další údaje mluvčí moravskoslezských záchranářů Lukáš Humpl.

Záchranáři zde pak nejčastěji zasahují u starších osob s chronickými obtížemi interního charakteru – dušnosti, kolapsy, závratě, křečové stavy. Mnozí lidé pak návaly veder a zdravotních obtíží zvládají sami či třeba návštěvou praktického lékaře.