Na více než 22,5 milionů korun vyčíslila Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) loňské náklady na ošetření a léčbu pacientů v souvislosti s nedostatečným příjmem tekutin.

„V letních měsících náklady výrazně rostou. Nejrizikovějšími skupinami jsou děti do čtyř let věku, které trpí především průjmovými onemocněními. U mládeže v rozmezí 15 až 19 let jsou to ženy, u nichž náklady na léčbu a ošetření byly skoro dvojnásobné v porovnání s mužskou populací. Naopak vysoce rizikovou skupinou ve věku 60 až 64 let jsou zase muži," říká mluvčí ČPZP Elenka Mazurová.

Zejména starší lidé nemají pocit žízně a navíc mají už další chronická onemocnění. „V první fázi sucho v puse, pocit, že člověk méně sliní. S dehydratací klesá krevní tlak, s tím souvisí bolest hlavy, závratě. Lidé se slabším srdcem reagují kolapsovým stavem," tak popisuje varovné příznaky Martin Šustek, primář Centrálního příjmu s Emergency.

Několik takových pacientů přijímali v uplynulých dnech na urgentním příjmu i na interně v Městské nemocnici Ostrava.

„Dehydratace není diagnóza, která lze určit okamžitě. Zjistíme to až rozborem krve, kterou mu po příjezdu do nemocnice odebereme. V ní je vidět, kolik a jaké látky chybí," říká primář Šustek s tím, že nejrychlejším řešením pro tyto pacienty je infuzní terapie, která doplní nejen tekutiny, ale i některé ionty. Současně se ztrátou vody totiž dochází i k úbytku hlavně sodíku a draslíku.

Lidské tělo obsahuje sedmdesát procent vody, která je nutná k zabezpečení metabolických potřeb celého organismu. Denní ztráty vody průměrného člověka činí asi 2 Až 2,5 litru. Minimálně tolik, v horku ale ještě více, bychom měli doplnit.

„Nečekejte na pocit žízně, ten je oslabený zejména u starších lidí a žen, děti zase v zápalu hry zapomínají pít. Při tělesné aktivitě pijte 2 až 4 sklenice každou hodinu. Nejvhodnější je čistá voda střídavě s minerálkou, chlazený slabý čaj nebo džusy ředěné vodou," radí Anna Pasterná z Krajské hygienické stanice v Ostravě. Naopak vyhýbat bychom se měli alkoholu a nápojům s kofeinem, které odvodňují.

Ty, kdo z dlouhodobého hlediska přesto pít zapomínají, mohou postihnout různé zdravotní komplikace. „Hrozí jim přehřátí organismu. Organismus není ochlazovaný. Zejména starší lidé pak zkolabují, upadnou na zem a tím si způsobují úrazy, což bývají často následky dehydratace. Z dlouhodobějšího hlediska pak lidé s nedostatkem vody mohou mít potíže například s ledvinami," dodává primář Šustek.