V diskusi na sociální síti Facebook se to hemží především nostalgickými vzpomínkami lidí na dobu, kdy to v bývalých věhlasných lázních žilo.
Téměř všichni se shodují v jednom: jak Jánské dopadly, je obrovská škoda. „Měla jsem tam v roce 1979 svatbu. Bylo tam překrásně, i s rodiči jsme tam jezdili pro léčivou vodu, na ni se vždy stály fronty,“ zavzpomínala například Jitka Seidlerová.
Řada lidí nechala podle svých slov v Jánských Koupelích významnou část života. „Vidím to úplně přesně. Každé patro, jídelnu, kuchyň, recepci, kino. Domky pro personál. Pod kopcem kotelna a Čičibar. Je sv*nstvo, co s tím provedli. Můj děda pro lázně léta topil a babička tam také pracovala,“ konstatovala Pavla Carbolová.
Děti i dospělí sem jezdili na výlety, prázdniny. V době komunismu se zde pod taktovkou zemědělského družstva konaly oslavy dožínek i dokopek, areál byl tehdy jedním z největších středisek ROH v Československu. Výstižný je příspěvek také od Milana Migi Matýska: „Jako domorodci jsme tam strávili nádherná léta. Opravdu. Kdo tam přímo nežil, neví, o čem to bylo. Krásný a nezapomenutelný kus života.“
Někteří míní, že největším problémem je památková ochrana, nad Jánskými totiž drží ochrannou ruku od roku 2005 stát. „Radši moderní lázně a rekreační centrum, které nezapadne do přírody, než ruiny. Je otázka času, než se tam někomu něco stane. Ať si to památkáři opraví za své,“ napsala Martina Bravencová Ondráčková.
Právě o vyškrtnutí ze seznamu kulturních památek usilovali nynější vlastníci areálu, tenista Tomáš Berdych a podnikatel Petr Lex. Neúspěšně. Nad dalším osudem zpustlých Jánských Koupelí se tak zatím vznáší jen otazníky.