„Spravujeme území od Javorového po Štramberk a jen v oblasti nejvyššího beskydského masivu máme pět revírů – Kyčera, Lysá hora, Malenovice, Řečice, Ostravice – kde působí včetně mé osoby osm lesníků,“ uvádí lesní správce z Frýdku-Místku.

Rozumí se, že rodák z regionu, co se v přírodě pohybuje od dítěte, přímo ji miluje. Na jedno z nejnavštěvovanějších míst moravskoslezského regionu teď pohlíží i okem hospodáře: „Hlavní dřevina z osmdesáti procent smrk, zbytek jsou listnáče, nejvíce buky, pak jedle, javory, modříny, olše, jeřáby…“

Beskydský Mont Blanc je série pěti hvězdicových výstupů na pokaždé jiný zdejší vrchol, pořádá ji KČT, odbor Nová Huť Ostrava a Lysá Hora se občas v itineráři objeví taky.
Neprofláknutá místa v Beskydech aneb Beskydský Mont Blanc je ideální tip na léto

Jen přímo na „Lysé“ je mezi dvaceti třiceti kilometry cest. I po těch se vozí těžené dřevo, roční objemy okolo třiceti tisíc kubíků.

„Výchovná těžba je prořezávání lesa, vytváření prostoru nejlepším dřevinám, kůrovcová pak odstraňování napadených stromů – jichž tu naštěstí moc nemáme – a porosty nad tisíc metrů jsou prakticky ponechávány bez zásahů,“ líčí Peka. Zatímco smrky v dolinách i u potoků mají nejkvalitnější dřevo, ty nahoře jsou malé a spíše samý suk.

Příroda v Beskydech.Příroda v Beskydech.Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň

„Vrcholy jsou přirozeným domovem smrků, na Lysé je rezervace a nesmí se tam těžit. Takže tam máme svým způsobem prales,“ říká lesní správce. A upozorňuje, že lesní hospodaření jako takové zde má méně, než sedmdesátiletou tradici. Ostatně, třeba dnes zelený vršek Trávného či jiných kopců slouží v minulosti jako pastvina pro ovce…

Stále větší počet novomanželů si volí obřad v beskydské přírodě.
O svatby v přírodě v Beskydech je stále větší zájem

„Romantika kdysi opravdu v Beskydech nebyla, jen tvrdá příroda a tomu odpovídající dřina,“ poznamenává lesní hospodář. Který nyní nezazlívá Lysé hoře její oblíbenost a návštěvnost – pokud se na ní ovšem neprohánějí terénní motocykly a čtyřkolky nebo skialpinisté! Připomíná v této souvislosti různé stupně ochrany přírody na Lysé hoře.

Zdejší ekosystém se ještě pořád vzpamatovává z dopadů rozvoje průmyslu v nedaleké Ostravě (kdy je severní část Beskyd doslova nárazníkovou zónou pro exhalace). „Většina porostu je čtyřicet až padesát let stará. Dlouho se váhalo, vedly debaty, jak postupovat,“ uzavírá Peka. Čemu vyslovuje v této době jasné ne, to je lanovka nahoru!