Lidé, se kterými byly v domě dlouhodobé problémy, a obyvatelé na ně upozorňovali. Nikdo nepomohl. Možná totiž ani nebylo jak.

Své zkušenosti s tím má i společnost RPG Byty, která na Ostravsku vlastní přes čtyřicet tisíc bytů. Mluvčí RPG Petr Handl připouští, že „zbavit" se problémového nájemníka je složité.

„Při pronajímání bytu máme jen velmi omezené možnosti, jak odhadnout, o jakého člověka se jedná. Navíc ve chvíli, kdy byt pronajmeme, ztrácíme možnost do něj vstoupit bez souhlasu nájemníka," říká Petr Handl.

Pokud si obyvatelé domu stěžují na chování některého z nájemníků, pronajímatel má prakticky jedinou možnost, jak postupovat. „Zašleme danému nájemníkovi upozornění a vyzveme ho k nápravě," popsal Petr Handl. Pokud problémy v domě stále přetrvávají, posílá RPG další výzvu, tentokrát s upozorněním, že hrozí vystěhování. „To ale není jednoduché řešení a už vůbec ne v případě, že nájemník má smlouvu na dobu neurčitou," upozorňuje Handl a dodává, že tyto případy mohou klidně skončit až u soudu, zatímco nájemník ostatní obyvatele domu terorizuje dál.

Velmi důležité v případech, kdy trable se sousedem překročí přípustnou mez, je podle Handla zavolat policii. „Ta jediná totiž může zakročit přímo na místě. Policejní protokol navíc následné řešení celé situace velmi usnadní," míní mluvčí RPG.

Na řešení sousedských rozepří má RPG „vlastního" člověka, manažera bezpečnosti. Ten loni řešil přes tři stovky stížností. „Většina těchto sporů naštěstí končí domluvou a vše se vysvětlí. Loni jsme ale měli i čtyři případy, kdy nájemník dostal výpověď z nájmu," upřesnil Petr Handl.

Hádky sousedů, ale také vyhrožování mezi obyvateli domu či „pouhé" rušení nočního klidu zaměstnávají čas od času i ostravské policisty. Podle jejich mluvčí Gabriely Holčákové se dá velmi těžko popsat, jak v těchto případech policie postupuje. „Pokud jde například o vyhrožování, záleží na tom, jaké je intenzity, zda pokračuje a zda skutečně existují obavy, že by mohlo dojít ke spáchání trestného činu," míní Holčáková.

Rozpoznat, kdy jde jen o plané výhrůžky a kdy začíná být soused skutečně nebezpečný, není podle oslovené psycholožky jednoduché. „Mnohdy jde o lidi, kteří navenek působí normálně, a okolí na nich nic zvláštního nepozoruje. Nebo to mohou být pacienti, kteří se léčí třeba se schizofrenií a přestali užívat předepsané léky. Ani tady to člověk nemá šanci poznat," uzavírá psycholožka Marta Hanáková.