„Od rána jsem neměla čas na nic jiného myslet. Na mobil mi stále chodily gratulace, dokonce až z jižní Moravy. Čas od času někomu zavolám a zavzpomínáme si," překvapila hned na úvod, jak se dokázala přizpůsobit moderní době.

Za nejkrásnější období života ale považuje své dětství, které strávila v rodném Petřvaldě na Moravě. „Narodila jsem se jako poslední ze čtyř dětí, deset let po nejstarším bratrovi a šest let po tom nejmladším. Asi už mě nechtěli," říká s humorem.

Čtěte také: Česko-polské příhraničí podél Odry propojí nové naučné stezky

„Dětství jsem měla krásné. Chodila jsem do Sokola, který jsme pak založili i tady, v osmačtyřicátém jsem s ním vystupovala i v Praze, hrála jsem taky divadlo. A k zápisu do školy jsem šla sama," upozorňuje s úsměvem Maruška, která vyrůstala v selském hospodářství. Na těžkou práci tak byla zvyklá odmala.

Právě na škole, „měšťance" v Jistebníku, objevila svou největší životní zálibu vaření. Říká se o ní, že ještě teď poskakuje okolo kotlíku s gulášem.

„Vaření mě chytlo na škole a baví mě doteď. Já bych vařila pořád, ale vnuk už všechny recepty pochytil a nechce mě k tomu moc pustit," směje se a rázem dodává, že jejím každonedělním zvykem je dát si po poledni trochu piva.

OBČAS SI NA POLITIKY ZANADÁVÁM

K vaření coby práci se ale dostala až později. „Když děti odrostly, byla jsem zaměstnána u lesa a v obchodě, až potom jsem vařila. V hospodě jsem pracovala až do 68 roků a dalších deset let jsem pak v sousední vsi v Čavisově ještě pořádala různé akce a taky vařila," přiznává Maruška a co chvíli neopomene dodat, jak bylo a je vše krásné.

Čtěte také: Hotelový dům Jindřich stále chátrá. Za barevným plotem

A co dělá v hájence u lesa, kde bydlí od roku 1959, dnes?

„Teď už musím taky trochu odpočívat. Ráda si čtu to už od děcka, kdy ještě nebyla elektřina a všichni jsme se shlukli u lampy a četli si. Taky se ráda v televizi dívám na ten hudební program, který je tak známý."

„Myslí Šlágr," napovídá její vnuk Miroslav, který jinak naše povídání sleduje mlčky a nechá babičku vyprávět.

Stále jsme se ale nedostali k další věci, která mě na paní Marušce fascinuje. Člověk při tom docela zapomene, že už je jí požehnaných sto let. Velice ráda se prý zajímá o politiku!

„Někdy si zanadávám, jindy ne. Ale orientuji se v ní a ještě mě stále baví. Dění v ní sleduji," uzavírá naše vyprávění, byť zajímavostí z jejího života by bylo na další hodiny povídání. A co se týče receptu na dlouhověkost, jen zmiňuje, že důležité je dělat všechno s klidem a láskou.

Mohlo by vás zajímat: Recept na dobré manželství? Ano si řekli v životě už počtvrté