Tisíce žab zachraňují v těchto dnech lidé na různých místech našeho regionu. Žáby totiž putují ze svých zimovišť k vodním plochám, ale pokud jejich trasu kříží silnice, nemají bez pomoci lidí šanci.

Migrace žab začala koncem března.Jedním z takových míst je frekventovaná státní silnice u Vrbna pod Pradědem Mnichova, která vede na Zlaté Hory. Žáby zde zachraňuje Pavel Jelínek s rodinou a dalšími dobrovolníky.

Minulý týden vybudovali u silnice záchytný systém a žáby přes cestu v kbelících přenášejí.

„Jsou to hlavně ropuchy, jen ojediněle skokan zelený. Kdyby tady zábrany nebyly, mnoho žab by skončilo pod koly aut. A určitě to není příjemné ani pro zdejší obyvatele, ani pro motoristy. Už se těším, až se objeví potomstvo těchto obojživelníků. To pak při pohledu na louku vypadá, jako by tancovala,“ uvedl Pavel Jelínek. Jejich aktivitu sleduje vrbenská radnice.

„Pavel Jelínek se svou rodinou věnuje záchraně žab hodně času a energie, loni se jim podařilo zachránit bezmála sedm tisíc žab,“ uvedla vrbenská mluvčí Alena Kiedroňová.

A vzápětí pokračovala:

„Zachránci postupují podle pokynů pracovníků Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, takže ví, jak žáby zastavit, aby zábrany nepřekonaly a nedostaly se na asfalt. Plastové pásy musí být ohnuty a zčásti zahrnuty zeminou, jinak by se tihle důležití tvorové mohli podhrabat a dostat se na asfalt. Vozovku by bezpečně překonaly jen některé,“ vysvětlila.

Žáby padají do kbelíků, které jsou až po okraj zahloubeny v hlíně a musí v nich být díry pro odtok vody.

„Dvakrát i třikrát za den je dobrovolníci, mezi nimi také obyvatelé blízkých rodinných domků, vezmou a prostě přenesou přes silnici. Tam je vyklopí a uvolní pro další obojživelníky hnané pudem rozmnožování,“ uzavřela vrbenská mluvčí.

Podobné zábrany se staví také v Andělské Hoře, v Malé Morávce nebo v Bělé pod Pradědem. Podobně Správa CHKO Jeseníky dohlíží na ochranu evropsky významných čolků.

Třeba v Karlově Studánce a Heřmanovicích je to čolek karpatský, v lokalitě Suchá Rudná vzácný čolek velký.

Migrace žab začala koncem března.Migrace žab začala koncem března.Autor: Deník / Milan Freiberg

SBÍRÁ SE V KAJLOVCI I V HÁJI VE SLEZSKU

Podle slov Jana Filgase, vedoucího odboru životního prostředí a zemědělství Moravskoslezského kraje, začala migrace na přelomu března a dubna.

„Ze zkušenosti z předchozích let lze dovodit, že nejintenzivnější tah probíhá prvních čtrnáct dní,“ konstatoval.

Migrace žab začala koncem března.Také v opavském okrese se nachází několik lokalit, které pro žáby představují při jejich migraci nebezpečí. A hned ve dvou z nich pomáhá zachraňovat životy žab právě kraj.

„Na Opavsku zajišťujeme každoroční instalaci mobilních zábran a následný sběr a přenos obojživelníků na Kajlovci, tedy v Hradci nad Moravicí, a v Háji ve Slezsku. V Kajlovci se pak nachází také propust, tento však zásadní vliv na hlavní tah obojživelníků přes frekventovanou komunikaci nemá,“ vysvětlil Jan Filgas.

Naši redakci rovněž zajímalo, jak moc jsou tyto pomocné prvky efektivní, respektive zda se počet uhynulých žab daří snižovat.

„Máme údaje pouze o úhynech obojživelníků v lokalitách, kde každoročně zajišťujeme jejich transfer. A v tomto případě jde jen o jednotky jedinců. V celém kraji zajišťuje úřad přenos obojživelníků na pěti kritických úsecích komunikací,“ doplnil.