Dřevěnou stavbu z roku 1920 (jak dokládá letopočet na jednom ze zachovalých původních trámů) získalo rožnovské muzeum darem od Lesů ČR. Státní podnik historickou roubenku ve Valašské Bystřici využíval do roku 2018, ve druhém červnovém týdnu letošního roku na jejím místě otevřel nově postavenou hájovnu.

„Původní hájovnu jsme si kompletně rozebrali a převezli. Část materiálu byla narušená, ale stále se osmdesát procent dá využít. Je to vůbec první hájovna, kterou v muzeu budeme mít,“ uvedl ředitel Valašského muzea v přírodě Jindřich Ondruš.

Štěrkovna, tedy oficiální rekreační areál, je otevřena od soboty a sezona se rozjíždí, kolem se však rekonstruuje a blízkost stavby znamená i určitá omezení.
Koupání na štěrkovně v Hlučíně? Jen omezeně. Funguje i nudapláž

V sousedství Valašské dědiny v Rožnově nyní řemeslníci pracují na základové desce, tesaři chystají roubení.

„Stavba bude hotová do konce roku. Bude v ní zázemí pro náš personál a také expozice lesnictví, v horním patře zázemí pro folklorní soubory,“ přiblížil technický náměstek rožnovského skanzenu Milan Gesierich.

Rozpočet na transfer a znovupostavení valašskobystřické hájenky ve vznikajícím areálu Kolibiska činí devět milionů korun.

Hájovna není první stavbou, kterou odborníci do rodících se Kolibisek přemístili. Už je zde také luční seník z Morávky a seník z Bylnice. Celkem bude v Kolibiskách pětadvacet historických objektů.

Patnáct hektarů, dvacet pět staveb

Nový areál předčí svou rozlohou patnácti hektarů všechny ostatní areály rožnovského skanzenu: Dřevěné městečko, Mlýnskou dolinu i Valašskou dědinu. Podle vedení Valašského muzea v přírodě bude unikátní ve středoevropském kontextu. Zaměřený bude na prezentaci života v horských oblastech Valašska, návštěvníkům přiblíží tradiční chov ovcí, salašnictví, pastevectví, horskou kulturu, lesnictví a v neposlední řadě i náznaky počínající turistiky.

Adina Mandlová.
Divoký život Adiny Mandlové: zažila slávu, nenávist, ponížení i vězení

„Záměrem je představit život a kulturu nejvyšších poloh Karpat na území Moravy a Slezska a prezentovat další fenomény spojené s horským prostředím nejen salašnictvím. Kolibiska nabídnou také prostor k workshopům, komentovaným prohlídkám, studentským praxím nebo činnosti spolku a dobrovolníkům,“ přiblížil Jindřich Ondruš.

Hlavní cíl: záchrana staveb

Hlavním cílem budování nového areálu je podle vedení skanzenu záchrana unikátních staveb ze sběrné oblasti od Bílých Karpat až po Těšínsko.

„V mnoha případech jde o poslední unikátní ohrožené stavby v terénu. To, co nyní svážíme, jsou originály. V některých případech jsme se shodli, že pokud bychom je vloni či letos nepřevezli, byla by to pro ně konečná,“ uvedl Ondruš.

Kolibiska ochrání plot i kamery

Práce na přípravě a výstavbě Kolibisek začaly už v roce 2018. Nový areál má být hotový do roku 2027 a jeho zbudování přijde na 125 milionů korun.

Tato částka nezahrnuje v úvodu zmíněnou hájenku z Valašské Bystřice ani výstavbu 1 400 metrů dlouhého oplocení, které bude celý areál chránit. Půjde o klasický plot ze zeleného pletiva o výšce sto šedesáti centimetrů. Jeho zbudování bude stát zhruba dvanáct a půl milionu korun.

Okolí transformátoru nad Ostravicí (pod Lysou Horou).
Novinky z Beskyd: Zákaz parkování pod Lysou u transformátoru i shuttlebusy

Cílem je zasadit oplocení do krajiny tak, aby působilo co nejméně rušivě. Tomu má napomoci jeho částečné umístění do remízků či výsadba doplňkových dřevin, například malin či ostružin.

„Součástí oplocení bude také čtrnáct sloupů s kamerovým systémem napojeným na pult ve Valašském muzeu. Abychom měli přehled, co se děje. Kvůli bezpečnosti i případnému požáru,“ doplnil Milan Gesierich.

Stavba plotu si také vynutila částečně přesměrování existující zelené turistické značky. Nově se původní trasa prodloužila asi o čtyři sta metrů.

Kolibiska

- počet objektů: 25

- rozloha: 15 hektarů

- zahájení práce na areálu: rok 2018

- předpokládané dokončení: rok 2027

- předpokládané náklady: 125 milionů korun (bez oplocení areálu, bez hájovny z Valašské Bystřice)