Kliknutím zvětšíteKdyž 28. října 1918 zastihlo severní Moravu a Slezsko vyhlášení vzniku československého státu, jednali čeští političtí představitelé regionu rychle a pohotově. Byl okamžitě vytvořen revoluční národní výbor, čekalo je převzetí moci a zachování pořádku.
Publikován byl první zákon nové československé vlády. Průmyslové Ostravsko mělo pro nový stát stěžejní význam. Největšími problémy byly německá menšina a budoucnost Hlučínska a Těšínska.
STÁT ČECHŮ A SLOVÁKŮ
Hlavní události odstartoval nový rakousko-uherský císař Karel I., který v roce 1917 vyhlásil politickou amnestii. Říšští i zemští čeští poslanci, kteří byli na frontě nebo ve vězení, se mohli vrátit domů. Zpočátku panovala nejednota, někteří poslanci chtěli autonomii v rámci monarchie, jiní byli pro samostatný stát Čechů a Slováků.
Uvolnila se cenzura a již v dubnu 1917 napsal Ostravský deník, že Rakousko-Uhersko se rozpadne, Halič připadne Polsku, Bukovina Rumunsku, samostatnost získají Češi a Slováci. To byly doslova velezrádné informace.
Ostravští poslanci a čeští vlastenci, jako třeba Jan Prokeš či advokát Zikmund Witt, trvali na samostatnosti českého státu. Ostravští Němci ale český stát ostře odmítali, jeden z jejich představitelů Stefan Licht to nazval hloupostí, která „nestojí za fajfku tabáku“.
NĚMCI PROTESTOVALI
Začátkem ledna 1918 podepsali čeští říšští a zemští poslanci v pražském Obecním domě Tříkrálovou deklaraci, ve které formulovali vznik Česko-Slovenska na základě práva sebeurčení národů. V ostravském Německém domě se sešlo několik set osob, které proti této deklaraci protestovaly.
Němci s předstihem koncipovali myšlenku, že území, kde žije nadpoloviční většina Němců, což bylo v našem regionu Opavsko, Krnovsko, Bruntálsko a Kravařsko, zůstanou nadále provinciemi mocnářství.
Zatímco Čechy ovládala radostná myšlenka vzniku vlastního národního státu, Němci uvažovali praktičtěji. Už na jaře 1918 se rozhodli vytvořit provincii Sudetenland, která by nebyla součástí nového českého státu. Začali budovat správní systém. Za zemské sídlo byla vybrána Opava, hejtmanství mělo být ve Fulneku.
Vytvořili prozatímní Národní shromáždění německého Rakouska, formovala se dobrovolnická armáda (Landwehr) a občanská stráž jako budoucí policie. Do čela Sudetenlandu byl vybrán německý říšský poslanec Robert Freissler z Opavy.
PŘEVZETÍ MOCI
Češi to měli složitější. Když šéfredaktor Moravskoslezského deníku Ladislav Knotek oznámil 28. října v Moravské Ostravě, že vzniklo Československo a v hotelu Slavia byl vytvořen národní výbor pro moravsko-ostrav- ský okres, čekal je nadlidský úkol. Starali se především o to, aby nedošlo k národnostním střetům, zamezilo se tomu, aby protičeští úředníci nebyli propouštění z dolů a železáren.
Museli zajistit fungování města, dopravu, zásobování vodou, elektřinou a potravinami. Předseda revolučního národního výboru Jan Prokeš byl pověřen hlavním úkolem: zabezpečit těžbu uhlí a vrátit z železniční trati do Ostravy vagony s obilím, směřující do Rakouska.
Místopředseda nového národního výboru v Ostravě Karel Fajfrlík zformoval ze sokolů a českých vojáků dislokovaných na Ostravsku armádní jednotky. Velitelem se stal setník (později major) Václav Běhal.
BUDOVÁNÍ STÁTU
Situace byla obtížná, všechno se dělo v době, kdy nebyly vytyčeny státní hranice, zástupci Sudetenlandu byli velmi agresivní. Německé obecní zastupitelstvo v Moravské Ostravě v čele se starostou Hansem Ulrichem odmítlo odstoupit, takže existovalo dvojvládí. O začlenění Hlučínska se jednalo, o Těšínsko se nakonec muselo bojovat.
Ostravští „muži 28. října“ převzetí politické i ekonomické moci na Ostravsku dokonale zvládli. Vše bylo sice dokončeno až v prosinci 1918, nicméně definitivní závěr nastal až 10. září 1919, kdy byla ve Francii podepsána Saint-germainská mírová smlouva, na které vítězné mocnosti potvrdily, že součástí nového státu budou Slovensko i pohraniční oblasti s německojazyčným obyvatelstvem. Sudetenland skončil. Vznik Československa byl definitivní.
10
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
