Fakta z úvodních řádků sice nejsou zcela smyšlená, nicméně vše je jen „jako“. Šlo totiž o cvičení, jehož cílem bylo prověřit součinnost všech složek Integrovaného záchranného systému.

Než se připraví lezecká skupina z řad hasičů a báňských záchranářů, vyráží do akce policejní vyjednavač, jehož úkolem je zjistit, co dvojici přimělo k tak zoufalému kroku. Šplhá proto po žebříku nahoru na plošinu věže a snaží se s dvojicí na samém vrchu věže komunikovat. Po necelé čtvrt hodině (aspoň v případě tohoto cvičení) je policista se znalostmi z psychologie a vyškolený na zvládání krizových situací, nahoře, kde se mu podaří muže a ženu přesvědčit, aby od svého úmyslu upustili, a souhlasí s tím, aby je záchranáři dostali na zem. Jelikož jsou ve špatném psychickém stavu a podchlazení, jejich zachránci volí variantu, že každého zvlášť slaní na lehátku.

„Takových zásahů máme ročně asi dvacet, někdy o něco více. Těžko se ale přesně vyjádřit, kolik jich je úspěšných v tom smyslu, že se nám podaří úmysl tomu člověku rozmluvit., Záleží, zda je to jako v tomto případě sebevrah, anebo třeba útočník zabarikádovaný třeba v bytě,“ říká mi policejní vyjednavač krátce před tím, než vyrazil do akce. Své jméno však prozradit nechce.

Co si účastníci cvičné záchranné akce odnesli? „Ukázalo se, že v takovýto zásah na důlním objektu jsou schopni zvládnout i hasiči i důlní záchranáři. Bavíme se o slaňování. Každý má trochu jiný styl, ale dá se říci, že jsme zastupitelní,“ konstatoval řídící důstojník akce Ivo Pieter s tím, že těžní věž není pro zásah ani cvičení místem nijak speciálním.

Policejní ředitel Územního odboru Karviná Miloš Pollak coby velitel celého cvičení dodal, že v záchranáři cvičí zásahy ve výškách i na jiných objektech, například na komínech dětmarovické elektrárny, ve výšce téměř 300 metrů.