Osmačtyřicetiletá paní Marcela pracuje jako úřednice. Protože má astma, je skoro pravidlo, že na jaře a na podzim minimálně na týden skončí na nemocenské. Chronické onemocnění se jí v tomto období zhoršuje, občas se k němu přidá i viróza, a paní Marcela nechce nakazit kolegyně ani klienty.

Podobných případů letos v Moravskoslezském kraji zaznamenali statistici České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) desítky tisíc. Během devíti letošních měsíců si nemocenskou vzalo 104 709 lidí z regionu, což je po Praze druhý největší počet v České republice.

Doma průměrně šestnáct dnů

Jednatřicet procent z celkového počtu pracovních neschopností připadlo na onemocnění dýchací soustavy. Jedna nemocenská zapříčiněná touto diagnózou trvala podle mluvčí ČSSZ Jany Buraňové v průměru 16,77 dne. Nejčastěji stonají ženy ve věku mezi padesáti a devětapadesáti lety a muži po šedesátce. Ženy bývají na nemocenské také déle než muži.

Ostravská plicní lékařka Jana Kociánová uvedla, že v současnosti je její typický pacient astmatik, jehož stav se kvůli kolísání teplot, plísním a pylu v ovzduší zhoršil, přibývají nemocní s bronchitidami a virózami. „Na nemocenskou jdou hlavně proto, že celkové schvácení organismu, záchvaty kašle a další projevy je limitují v pracovním kolektivu. S akutním infektem nemohou pracovat a také hrozí riziko přenosu. Když se doma pořádně vyleží, mají také větší šanci na rychlejší návrat do zaměstnání," vysvětlila lékařka. Doporučuje pacientům, aby nekouřili, jezdili nejen v období smogu na hory na čerstvý vzduch, měli dostatek pohybu a snažili se jíst vyváženou pestrou stravu. Očkování proti chřipce a pneumokokům doporučuje především starším lidem a těm, kteří mají další choroby.

Často bolí i páteř

Mezi časté důvody pracovní neschopnosti patřily podle Buraňové také nemoci pohybové soustavy. Dvě třetiny pacientů letos na nemocenské s pohybovým ústrojím trápila páteř. Primář ortopedie Městské nemocnice Ostrava Michal Mačák míní, že za vysokým počtem neschopenek kvůli onemocnění pohybového aparátu v Moravskoslezském kraji je zřejmě fyzicky náročná práce, kterou velká část obyvatelstva vykonává, také dlouhodobě neřešené chronické problémy, životospráva, nadváha a životní prostředí. Podotkl, že mnohým pacientům můžou také neschopenky načas pomoci vyřešit problémy se ztrátou zaměstnání. Když si například stěžují na neustálé bolesti, lékaři se jejich stavem musí zabývat.

K TÉMATU: Pozor na ruce. Přibývá úrazů a amputací prstů

Stačila chvilka nepozornosti a zkušený stolař přišel o dva prsty. „Pracoval jsem v dílně. Vůbec netuším, jak se to mohlo stát, ale při práci s pilou mi sjela ruka a uřízl jsem si dva prsty a další dva si těžce poškodil," vzpomíná osmačtyřicetiletý Petr S. z Havířova.

I když byl v šoku, zareagoval velmi pohotově sebral uřezané prsty a vydal se do nejbližší nemocnice. „Tam mi však na rovinu řekli, že mi prsty nedokážou zachránit, což pro mě bylo zdrcující. Rukama se živím, proto jsem zkusil požádat o pomoc ještě v ostravské fakultní nemocnici. Prsty mi po téměř čtyřhodinové operaci přišili. I když v tuto chvíli není jisté, zda budou plně funkční, mám alespoň šanci," věří pan Petr.

Podobnou zkušenost má i osmačtyřicetiletý Jiří R. nadšený horolezec, který přišel o prsty, když na chatě řezal dřevo. „Živím se fyzickou prací a také jsem se strašně bál, že už nikdy nevylezu na žádný vrchol. Dopadlo to ale dobře. Prsty mi přišili, pak jsem ještě dlouho rehabilitoval. Nikdy nezapomenu na to, jak těžké a bolestivé bylo navlékat třeba korálky, ale cit se mi vrátil a ruka slouží jako před úrazem," popsal pan Jiří.

Typičtí pacienti

Oba muži patří k typickým pacientům Centra plastické chirurgie a chirurgie ruky ostravské fakultní nemocnice, které je jedním ze čtyř v České republice zajišťujících čtyřiadvacetihodinovou replantační pohotovost. Plastičtí chirurgové a mikrochirurgové tu provádějí také operace vývojových vad rukou, korekce revmatické ruky, poranění šlach, cév a nervů ruky a další zákroky.

Primář centra Bronislav Vřeský upřesnil, že jen loni tu provedli zhruba 380 operací v oblasti ruky a toto číslo roste.

„Hlavním důvodem vzrůstajícího počtu úrazů rukou je fakt, že jsou čím dál dostupnější nejrůznější stroje a nástroje pro domácí kutily. Přibývají ale i úrazy v průmyslových provozech s různými vrtacími stroji, soustruhy, drtičkami a lisy. Stačí troška nepozornosti nebo i alkoholu, který má nemalý podíl na těchto úrazech, zvlášť u mladých lidí," vysvětlil primář.

Důležitá je rychlost

Když už k nešťastné události dojde, je podle primáře Vřeského nejdůležitější zajistit ránu před vykrvácením, sebrat amputované části ruky a co nejdříve se dostat do úrazové ambulance, kde už lékaři vědí, co dělat dál, aby končetina pacientovi sloužila jako před úrazem. „Hodně lidí se domnívá, že pomohou pacientovi tak, že amputované prsty dají do ledu. V tomto případě méně je více, led spíše škodí, než pomáhá," upozorňuje primář.

Pro lékaře je nejdůležitější rychlé zahojení rány, funkčnost končetiny řeší souběžně, nebo hned, jak je to možné.

„Vždy záleží na mechanismu úrazu. V případě amputací prstů je největší šance na stoprocentní záchranu ruky a funkčnosti prstů u takzvaných čistých řezů, ovšem v případě, že prsty amputuje například lis nebo jiný stroj a rána je potrhaná, přicházejí komplikace. Po operaci je velmi důležité, aby pacienti začali ve správný okamžik a pod odborným dohledem rehabilitovat. Díky tomu mají až o padesát procent vyšší šanci na úplné uzdravení," vysvětlil Vřeský.