Kliknutím zvětšíteOstrava se hlásí k myšlenkám Světového dne mokřadů, který připadá právě na 2. února. Zadržování vody včetně zpomalení jejího odtoku, zvýšení biologické rozmanitosti - nejen tyto funkce má splnit další projekt týkající se revitalizace krajiny města a jeho okolí. Nový mokřad, který má vzniknout v Krásném Poli má mít i edukativní rozměr.
Bude působit na široký okruh lidí všech generací, od žáků škol po seniory, kteří lokalitu často navštěvují.
„Nový mokřad, který vytvoří zázemí pro ptáky a obojživelníky, by měl vzniknout v horní části toku potoka Mešnice. Jedná se o místo po bývalém vodním díle, malém rybníčku. Cílem je vodní plochu zvětšit, vystavět zadržovací nádrž a celé místo nově osázet stromy. Součástí projektu na nový mokřad je i vybudování naučné učebny pod širým nebem. V budoucnu by měla vzniknout také soustava tůněk, které by zmírnily erozi břehů potoka. V současné době se zpracovává projektová dokumentace,“ uvedla náměstkyně primátora pro životní prostředí Kateřina Šebestová.
Zpomalit povrchový odtok vody
Pozemek pro stavbu vodní nádrže a soustavy tůní se nachází v údolí potoka Mešnice v Krásném Poli, zasahuje také do katastru obcí Dolní Lhota a Velká Polom. Cílem plánované stavby je zpomalit povrchový odtok vody a posílit retenční schopnosti krajiny. Hráz nové vodní nádrže o objemu 260 m3 bude dlouhá 47 metrů a vysoká 2, v koruně až 3 metry.
Takto vypadají bažiny v Nové Vsi:
Zátopa nádrže bude mít plochu cca 1870 m2, celkový objem zadržené vody by mohl být zhruba 1250 m3, hloubka maximálně 1,60 metru.
Na nádrž bude navazovat sedm tůní s plochou od 10 do 35 m2 a hloubkou maximálně jeden metr. Jejich celková plocha bude 140 m2. Přívod vody do nádrže a pravděpodobně i do tůní bude zajištěn jejich napojením na upravenou dešťovou kanalizaci.
„Mokřad v Krásném Poli by měl nejen plnit funkci zadržování vody v krajině, ale také zdůraznit postavení obvodu v rámci Ostravy jako místa s relativně zachovalou přírodou a kvalitním životním prostředím. Dříve se v dané lokalitě nacházel malý rybníček, takže navazujeme zároveň na dílo našich předků,“ uvedl starosta obvodu Tomáš Výtisk.
Před zahájením stavby se musí v údolní nivě určené pro umístění nádrže provést podrobnější hydrogeologický průzkum. Lokalita se nachází v blízkosti cyklostezky W, která je hojně využívaná nejen obyvateli Ostravy, ale i návštěvníky. Projekt nového mokřadu je plně v souladu s cíli takzvané Adaptační strategie na dopady a rizika vyplývající ze změny klimatu, kterou má Ostrava zpracovanou od roku 2017. S jeho realizací se počítá na přelomu let 2022 a 2023.
„Město Ostrava připravuje celou řadu dalších projektů podporujících zadržování vody v krajině. Mezi takové opatření patří revitalizace soustavy tří rybníků v rámci projektu „Revitalizace Lesoparku Benátky a Hulvácký kopec“, revitalizace rybníka a vodoteče v rámci projektu „Revitalizace Pustkoveckého údolí“, dále přírodě blízké úpravy údolí Výškovického potoka a jeho bezejmenných bočních přítoků včetně obnovení studánek v rámci projektu „Cesta vody a Park nad rybníkem“, uvedla náměstkyně Šebestová.
„Dále se jedná o návrh nového vodního biotopu včetně dotace vodní plochy dešťovou vodou z přilehlých střech v rámci projektu „Parková úprava za Poliklinikou Hrabůvka“ a obnovu přírodní vodní nádrže (přírodního biotopu) na Pastvinách v Proskovicích. V říjnu začala revitalizace dvou vodních nádrží a jejich okolí v Radvanicích,“ doplnila
K TÉMATU
Mokřady v Zoo Ostrava
Jedinečná expozice mokřadů je také v ostravské zoologické zahradě. Vznikla na konci rybniční sítě v místě, kde měl v minulosti vzniknout další rybník. K jeho vybudování však nakonec nedošlo a díky vodě odtékající z již existujících rybníků přes tuto lokalitu postupem času vzniklo jedinečné útočiště celé řady rostlinných a živočišných druhů.
Světový den mokřadů připadá na 2. února
Světový den mokřadů připadá na 2. února, protože tento den se v roce 1971 podepsala Úmluva o mokřadech, známá také jako Ramsarská. Připojilo se k ní 171 států, které se zavázaly zařadit alespoň jeden ze svých mokřadů na „Seznam mokřadů mezinárodního významu“ a zajistit jejich adekvátní ochranu a rozumné užívání mokřadů na svém území.
Mokřady patří mezi nejvýznamnější, ale současně i světově nejohroženější ekosystémy. Jsou důležité nejen pro přírodu, ale také pro lidi. Poskytují životní prostor pro rostliny a živočichy, zabezpečují jídlo a čistou vodu, chrání pobřeží, fungují jako přírodní houba proti záplavám a ukládají oxid uhličitý, čímž přispívají k regulaci změny klimatu.
Seznam mokřadů s mezinárodním významem v současné době čítá 2 331 mokřadů celého světa o celkové rozloze 210 milionů hektarů. Česká republika je smluvní stranou úmluvy od roku 1990 a na seznamu má zapsáno celkem 14 mokřadů. Jsou mezi nimi rybniční soustavy, říční nivy, rašeliniště, a dokonce i jeden ojedinělý podzemní mokřad. V seznamu ramsarských mokřadů je Poodří, které zasahuje i do území města Ostravy.
Ostrava mezi prvními
Ostrava byla jedním z prvních měst v České republice, která měla zpracovánu Adaptační strategii na dopady a rizika vyplývající ze změny klimatu. Ta navazuje na předchozí mitigační aktivity a projekty (např. účast v Paktu starostů a primátorů, zpracování Akční plán udržitelné energetiky – SEAP/ Akční plán pro udržitelnou energii a klima – SECAP, relevantní aktivity Chytrého města – Smart City). Příprava a realizace Adaptační strategie je jednou z hlavních aktivit Strategického plánu rozvoje města Ostravy na období let 2017 až2023; práce na jejím zpracování byly zahájeny v roce 2016. K řešení byli přizváni odborníci z akademické sféry (Ostravská univerzita v Ostravě, Akademie ČR) a dalších odborných pracovišť (Český hydrometeorologický ústav apod.).
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
