„Minulý týden jsme byli schopni přijímat i nové pacienty s koronavirem. Nabídli jsme pomoc krajům, kde jsou na tom hůře,“ říká Petra Petlachová z Fakultní nemocnice Ostrava (FNO). Ta je v kraji největší, nyní zde s čínskou nákazou leží sedmaosmdesát lidí a třicet z nich je na jednotkách ARO či JIP.

FNO se stará o nakažené ve vážném stavu z Olomouckého a také Pardubického či Liberckého kraje. „Jsou to jednotlivci,“ upozorňuje Petlachová. Vše se tu koordinuje s Národním dispečinkem lůžkové péče. Zdravotníci hlásí, jak jsou na tom, koordinátor pak rozhoduje o přeložení z plné nemocnice do méně vytížené.

Problémem je i nadváha

FNO v Porubě žádají o pomoc kolegové odjinud v současné době stále častěji. „A přibývá pacientů, které kvůli jejich vysoké nadváze nedokážeme transportovat vrtulníkem. Jedná se i bohužel o mladé lidi,“ poznamenává Pavel Ševčík, přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM).

„My jsme aktuálně úplně obsazení,“ líčí Svatopluk Němeček dění v Bohumínské městské nemocnici. Na covidovém oddělení tam mají pětadvacet lidí, šest na JIP (všichni na plicní ventilaci). „Konstantní počet pacientů, volné kapacity standardních lůžek a přijímáme. Na intenzivní péči plno,“ uvádí Radka Miloševská z Nemocnice AGEL v Ostravě-Vítkovicích.

Moravskoslezský kraj má pro pacienty s čínskou nákazou celkem 810 standardních lůžek (297 volných) a jejich počet by se v týdnu mohl navýšit až na 947. ARO a JIP mají 158 míst (k dispozici je 10 až 12 % kapacity) a dalších přibližně 35 chtějí přidávat. S výjimkou rehabilitačního ústavu v Hrabyni a nemocnice v Českém Těšíně se všude nacházejí lůžka s kyslíkem.

ECMO tým pacienty přiváží

„Vývoj hospizalizovaných covid+ pacientů měl jak na standardních odděleních, tak ARO/JIP i umělé plicní ventilaci od ledna klesající tendenci,“ podotýká Mirka Chlebounová z krajského úřadu. Krizový štáb MSK však v pondělí 22. února potvrzuje znovu vyšší počty nakažených a čeká postup takzvané „britské mutace“ z východu na západ.

„Podle našich informací nedochází k potřebě převážení pacientů z Moravskoslezského kraje jinam,“ konstatuje Chlebounová. Naopak z ostravské fakultní nemocnice jezdí ECMO tým pro lidi s covid-19, jimž selhávají základní životní funkce, mimo region. Naposledy pro ženu ze Šumperska.

K TÉMATU

ECMO je přístroj zajišťující mimotělní krevní oběh a právě FNO ho má ve zvláštní sanitce pro mobilní tým vyrážející i do vzdálenějších míst. „Pacienty napojujeme pomocí kanyl na okruh, v němž je i pumpa odvádějící krev do oxygenátoru, což je v podstatě umělá plíce. V něm dochází k výměně plynů podobně jako v plicích a pumpa pak vrací krev zpět do oběhu,“ vysvětluje MUDr. Filip Burša. ECMO tak pomáhá lidem tam, kde tato technologie chybí nebo není aktuálně dostupná. Samotná nemocnice má přístrojů osm vlastních a další dva zapůjčené. Věkový průměr nově hospitalizovaných pacientů v těžkém stavu, kteří musí v být Ostravě-Porubě na ECMO, se nyní pohybuje okolo padesáti let.

Post-covid péče se rozjíždí na plicním v Nemocnici AGEL Ostrava-Vítkovice. Chodí tu denně až desítka lidí po prodělání čínské nákazy, jež mají stále potíže. „Nejčastější je u nich únava, vyčerpanost, snížená kondice následovaná suchým kašlem bez vykašlávání, odeznívající bolesti a tlaky na hrudníku,” uvádí MUDr. Jaromír Roubec, primář plicního oddělení.

Post-covid péči poskytují všem hospitalizovaným a dále na doporučení praktických lékařů. Začíná důkladným vyšetřením a na základě výsledků se vyhodnocují konkrétní komplikace a jejich odstraňování. Vítkovická nemocnice nabízí lidem po prodělaném koronaviru i extra rehabilitační procedury (ambulantní či lůžkové).