V jižním směru leží obec opravdu na konci světa, dále je totiž běžně nepřístupný vojenský prostor. Všední život se v ní točí hlavně okolo paní Dáši, přesněji řečeno jejího obchůdku, kde už od rána postávají lidé z ubytoven, aby utráceli své dávky.

Produktivní, perspektivní rodiny, zařizující si bydlení asi tři kilometry jihozápadně od Vítkova, jde prý za poslední léta spočítat na prstech. Na rozdíl od sociálně slabých z Opavska (a kdoví, odkud ještě) střídajících se ve dvou ubytovnách bytovce s číslem popisným 8 a někdejší staré hospodě.

Blücherův palác v Opavě.
PODÍVEJTE SE: Ostuda Opavy: oprava Blücherova paláce připomíná čekání na Godota

„Děcka nasednou před osmou na autobus do školy do Vítkova a o půl deváté jsou zpět…“ popisují usedlíci manýry nepřizpůsobivých. Na kriminalitu však příliš nežehrají. Policie - o vlastním strážníkovi si může Čermná nechat leda tak zdát - tu jezdívá kvůli drobnějším věcem. Třeba narušování občanského soužití.

Daleko častěji přiváží pošťáci „pozdravy“ od exekutorů. Na úřad až desítky za měsíc. Podle starosty Svatopluka Urbáska má Čermná ve Slezsku asi pětimilionový roční rozpočet. A zprávy z neziskovky Otevřená společnost (www.mapaexekuci.cz) uvádí, že tu exekutoři vymáhají ročně jistinu ve výši 16,3 milionu korun!

Trenér Opavy Jiří Balcárek.
VIDEOROZHOVOR: Jak vidí opavský trenér sobotní zápas na Slávii

Tentýž zdroj poskytuje i informace o počtu obyvatel s exekucemi u Čermné to bylo v roce 2017 (nová data zatím nejsou k dispozici) 99 z 302 obyvatel starších patnácti let, neboli 32,78 procenta. Jak toho ve zdejších vyloučených lokalitách dosahují, nechtějí jejich obyvatelé komentovat. Je ovšem více než jisté, že časem přesídlí a zvýší statistiku jinde.

Obec Čermná ve Slezsku, únor 2020.Zdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Slušní a pracující usedlíci si na své bydlení nestěžují. Byť je kupní síla v obci taková, že hostinec se vyplácí otevírat jen o sobotách a nedělích odpoledne a večer. A nemalou část klientely tvoří chataři a chalupáři, kteří pomalu a jistě zapouštějí v Čermné kořeny. Jsou tu jako doslova zdomácnělí, opravují, renovují.

„Otevřeno mívám už od šesti od rána do odpoledne včetně soboty. V létě pak i v neděli,“ říká paní Dáša, provozovatelka jediné zdejší prodejny potravin. Naproti je zmíněná hospůdka se sálem, v němž uklízejí po údajně velmi vydařeném obecním bále. Na něm ti z ubytoven chybí; obecního života se neúčastní.

„Jsou spíše demoliční četa, která po sobě nechává bordel. Neumí sebrat krabičku od cigaret. Na úklidech obce je nepotkáte,“ odtuší jedna pracovnice úřadu. Jak si nepřizpůsobiví zatížení exekucemi, a mnohdy neplatící ani za vodu či elektřinu, umějí zařizovat životy, to slušní sousedé v Čermné prostě nechápou.

Obec Čermná ve Slezsku, únor 2020.Zdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Jednou větou se starostou…

Když se v Čermné poptáváme po zdroji informací, odkazují lidé na Dášu (majitelku obchodu) nebo Sváťu (pana starostu). Svatopluka Urbáska tak necháváme z pozice „hlavy“ obce komentovat jasně a stručně:

Jaké jsou přednosti obce?
Čerstvý vzduch a okolní příroda, celkově pěkné prostředí.

A naopak její nedostatky?
Kromě chybějících pracovních příležitostí to jsou ubytovny.

Čím se dá situace změnit?
Nabídkou práce a motivací pracovat, místo pobírání dávek.

Jak se tedy v Čermné žije?
Tomu, kdo má práci, dobře, kdo nepracuje, je na tom hůře.

Kolik tady máte obyvatel?
V současnosti 398 v asi osmdesáti domech a pěti bytovkách.

A za odpady neplatí nikdo?
Zrušili jsme poplatky a nikdo se za odvoz smetí nezadlužuje.

Jste na tom všichni stejně…
Ano, zatěžuje to kasu, ale je to spravedlivé vůči těm, co platili.

Vyloučené lokality vás tíží?
Jako obec nemáme pravomoci situaci změnit, snažíme se ale i lidem odtud vycházet vstříc.

Co o Čermné možná nevíte…

Boj se sociálním vyloučením
Čermná ve Slezsku, Vítkov a Budišov nad Budišovkou, společně s Agenturou pro sociální začleňování spadající pod Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, dělají na řadě projektů s cílem „snižovat sociální vyloučenost“ v problémových lokalitách. Jana Molková z vítkovské radnice hovoří o fungující dluhové poradně (pomáhající řešit rovněž nespočetné množství exekucí či insolvencí), terénních protidrogových programech, volnočasových aktivitách pro děti a mládež i shánění pracovních příležitostí. Agentura pro sociální rozvoj v souvislosti s uvedenými sídly zmiňuje zejména geografickou segregaci (špatné spojení do velkých měst), vysokou nezaměstnanost kdy Čermná vede nízkou úroveň vzdělání, a naopak obrovskou zadluženost Čermná je v ní také na špici.

Společenský život drží hasiči
Myslivci v Čermné ve Slezsku vymírají, jejich sdružení neexistuje. Tradiční vesnický společenský život tak spočívá na dobrovolných hasičích, kteří jsou naopak aktivní (nejen jako výjezdová jednotka či družstva požárního sportu). Pořádají plesy, zábavy, vycházky a mezi jejich návštěvníky jsou pravidelně i místní chataři a chalupáři. Velký ohlas měl nedávný košt domácích pálenek, ochutnávalo se na šestnáct vzorků! S duchovnem je to nicméně horší, vítkovský kněz otec Miroslav slouží v kostele sv. Markéty mše v sobotu dvakrát do měsíce. Svatby? Jedna za poslední dva roky!

Čte se méně, asi jako všude
Šest dospělých a osm dětí. To je aktuální počet čtenářů knihovny v Čermné s otevírací dobou jen dvakrát do měsíce. „Ženské romány, kriminální příběhy, u dětí i spousta naučné literatury, třeba knížky o zvířatech,“ komentuje jejich vkus Andrea Kovalová. Je knihovnicí a učitelkou zdejší mateřské školy (s patnácti dětmi) v jedné osobě. V knihovně se, jak upozorňuje, ukáží občas i děti z ubytoven. „Zájem o čtení dnes ale nijak extra není,“ doplňuje s tím, že fond třikrát do roka „oživují“ cirkulací publikací z knihovny ve Vítkově.