„Skupina těch maškar procházela od statku ke statku, od hospodářství k hospodářství. Všude jim otevírali dveře a vítali je, protože lidé věřili, že když budou na chasu sami přívětiví, tak bude i celý příští rok přívětivý,“ líčil starosta Paskova na Frýdeckomístecku v komnatě upravené na masopustní hospodu, kde byla i obligátní basa určená k pochování a nalévala se kořalka.

Poutač na křižovatce před Lučinou na Frýdecko-Místecku, únor 2024.
Vítá Vás Obec Lučina. Je to správně česky? Nová obecní cedule budí pozornost

Vedle zase paskovští sousedé ze spolku starajícího se o zámek ozdobili „jitrnicový strom“. Jen těch zabijačkových pochoutek jim děti návštěvníků z větví rychle rvaly. Jelita a jitrnice naaranžovali i k ukázce jak se slaví masopusty a karnevaly v různých zemích – od Německa po Brazílii.

Radost z tradice

„Jsme rádi, že u nás masopust máme. Představte si, že bylo dlouhé období, kdy byl Paskov pouze průmyslovou obcí, kde se na tradice moc nedbalo,“ upozornil starosta. Tradice se podle něho obnovovala díky lidem z Valašska přicházejícím za prací na šachtách a ve fabrikách – a ti s sebou donesli úctu ke zvykům a krojům, kterou uchovali i v novém domově. „I masopust se vrátil do Paskova, kde nepochybně historicky býval, ale zapomnělo se na něj,“ dodal Baďura.

Ilustrační foto. Studenti vyhledávají na tabuli před školou, ve které třídě budou skládat příjmačky na gymnázium.
TOP 5 základek Frýdeckomístecka, kde žáci nejlépe zvládli přijímačky na střední

Součástí tohoto veselí byl také letos masopustní průvod se vším všudy, jenž vyrážel odpoledne od zámku do ulic. To už měly sousedky v krojích u stánku všechny dobroty dávno prodané, zbyly jim jen nějaké lihoviny a čepované pivo. Na odbyt šly slušně v zámecké zahradě i uzeniny z rodinného řeznictví Patrik z Jistebníku.