Deník zveřejnil fotografii ozbrojených polských vojáků tábořících před kapličkou. Zprávu převzala polská média a od nich BBC i CNN. Miliony čtenářů a diváků zaznamenaly „krátkou okupaci“ českého území, ke které došlo omylem. Tato kuriózní událost se odehrála při jarní vlně pandemie, když polská armáda uzavřela česko – polské hranice. 

Čí je záhadná dřevěná tvář?

Polští vojáci si zřídili základnu s ohništěm pár metrů od uzavřené hranice. Na území České republiky. Přesně tam, kde dnes ze stromu zírá půvabné řezbářské dílko. Jde o dívčí tvář, po které se stýskalo hlídkujícímu polskému vojákovi?

Nebo je to snad Panna Maria, ochránkyně zbožných katolických vojáků? Pod obličejem jsou do kůry vyřezané iniciály IQI, které o významu díla mnoho nenapoví. Že bychom byli svědky virální kampaně na  rozvojový koučink  Individual Quality Increase neboli zvýšení individuální kvality?

Autorovi dřevořezby nelze upřít řemeslnou zručnost ani cit pro výtvarné umění. Živý strom z řezbářského díla není nadšený, zato turisté mají o důvod víc udělat si výlet do Pelhřimov a zavzpomínat u kapličky, jak se zrodil mýtus o okupaci. Nebyl to první ani poslední neúmyslný přešlap, ke kterému došlo v boji s koronavirem.

Okamžité stažení polských vojáků a omluva České republice za politováníhodný omyl jsou dobrou vizitkou ministerstva zahraničí i diplomatů v Praze a ve Varšavě. Polská armáda si dávno napravila pošramocenou reputaci mnoha záslužnými skutky v boji s pandemií.

Uniforma, zbraň a vojenský prostor

Jak k omylu došlo? Polský voják v Polsku vzbuzuje oprávněný respekt, protože mu zákon kromě střelných zbraní svěřil také pravomoci. Když ale tento voják přejde pár metrů na české území, má vůči zdejším občanům srovnatelné pravomoci jako recesista, který si na maškarní bál oblékl polskou uniformu.

Polští vojáci si tento rozdíl neuvědomili, když několika českým občanům zakázali přístup k české kapličce. Chápali pelhřimovskou kapli jako vojenský prostor, kam civilisté nesmí.

Jedním z vykázaných byl také Ivo Dokoupil z Hnutí Duha Jeseníky. Šel polským vojákům oznámit, že v pelhřimovském kostele pořádá setkání dobrovolníků. Chtěl se vojáků zdvořile zeptat, za jakých podmínek si můžou jeho přátelé prohlédnout kapličku. Polští vojáci s ním odmítli diskutovat. Rozkázali mu, ať okamžitě opustí prostor v blízkosti kapličky. Nemělo smysl ozbrojeným mužům v uniformách vysvětlovat, že překročili nejen hraniční potok, ale také své kompetence na zahraniční misi.

K TÉMATU

Ohlédnutí Ivo Dokoupila

Jak Ivo Dokoupil vnímá pelhřimovské události zpětně? „Zásadní zkušeností pro mě byla nepřiměřená reakce médií. Novináři omyl několika polských vojáků interpretovali pojmy jako okupace, anexe nebo vpád na území sousedního státu. Historku o nedorozumění na hranicích zdramatizovali ilustračními fotkami obrněných transportérů, aby vznikl dojem, že šlo o skutečný vojenský konflikt. Bohužel novináři jsou hodnoceni podle počtu kliknutí na článek a podle počtu diváků, takže je to nutí z banalit nafukovat senzace. Naopak si nevšímají důležitých události, když nemají dostatečný divácký nebo čtenářský potenciál,“ ohlédl se Ivo Dokoupil za svou zkušeností s pelhřimovskou kapličkou.