Přicházeli už od časného rána. Někteří po noční směně, a mnozí si vzali dokonce v práci volno. A během poledne vytvořili před Multifunkční aulou Gong v Dolní oblasti Vítkovic frontu dlouhou několik set metrů…
To vše kvůli vstupenkám na tři dvouhodinové večerní koncerty a jedno hodinové odpolední vystoupení pro děti s názvem Tři čuníci Jaromíra Nohavici, které se uskuteční 18. až 20. prosince právě v Gongu, který má kapacitu 1500 míst. Pořadatelé kvůli obavám z překupníků neumožnili prodej lístků po internetu a každý zájemce si tak mohl koupit nejvýše čtyři vstupenky. Jejich ceny na večerní koncert se pohybovaly od 650 do 850 korun a 150 a 350 korun stály lístky na Tři čuníky. „Mám dnes velmi šťastný den. Sehnala jsem dárek nejen pro svá dvojčátka Kristýnku a Karolínku, ale také manžela Tomáše, který má zrovna 19. prosince narozeniny,“ doslova jásala se vstupenkami v ruce sympatická mladá maminka Petra Pokorná z Ostravy krátce po 14. hodině, tedy několik minut poté, co předprodej lístků začal.
„Moje manželka Šárka měla včera narozeniny, určitě bude mít radost,“ podobně si lebedil i Kamil Janásek. A takových šťastlivců bylo ve středu odpoledne, během prodeje vystupenek, dokonce několik tisíc.
Jak známo, na prosincových koncertech pro dospělé v Gongu zazní nejen standardní Nohavicův repertoár složený z takřka zlidovělých písní, ale i novinky z nového alba Poruba, které ostravské publikum dosud nemělo možnost živě na koncertech slyšet. Jako hosté budou účinkovat oba spoluhráči, kteří se s ním podíleli na natáčení nového alba Poruba. Je to jeho dlouholetý koncertní spoluhráč na akordeon a klávesy, vynikající polský multiinstrumentalista Robert Kuśmierski a Pavel Plánka, který patří mezi nejlepší tuzemské hráče na bicí a perkuse.
Malá část vstupenek bude v prodeji ještě dnes.
Deník vyzpovídal tři skalní fanoušky, kteří dorazili s mnohahodinovým předstihem jako první.
PŘÍBĚH PRVNÍ:
Po noční na Mittalu čekala osm hodin na lístky
„Ve středu v 6.10, sraz u Plynojemu…“ Parafrází slov z písně Fotbal by se dal popsat příběh paní Vladimíry Černé z Ostravy. Ačkoliv středeční předprodej na prosincové koncerty Jarka Nohavici začínal v Gongu, bývalém plynojemu, od 14 hodin, nadšenci ostravského písničkáře se začínali scházet už dlouho předtím.
Jako první dorazila už v 6.10 hodin paní Vladimíra. Odpočatá? Kde že. „Dorazila jsem po noční směně na Mittalu, z doslechu jsem totiž slyšela, že ty fronty nejsou žádná sranda,“ přiznává žena, která si zajistila vstupenky už na čtvrtý koncert ostravského písničkáře. „Loni jsem za ním jela i do Brna, je to můj nejoblíbenější hudebník, symbol Ostravy. Patří sem, lidé ho milují – stejně jako jeho písničky,“ zasnila se Vladimíra Černá, která frontu na lístky čeká i pro své známé právě z Brna – na revanš. Nohavicova alba ale nikterak zodpovědně nesbírá. „Jsem spíše na jeho živá vystoupení, ta jsou nezapomenutelná.“
PŘÍBĚH DRUHÝ:
Patriot, jenž má všechny Nohavicovy desky, nemohl chybět
Tři hodiny po paní Černé dorazil do Gongu jako druhý Petr Podhorný. Věděl, že později není radno chodit. „Tři roky zpátky jsem tu čekal už od půl šesté, to se ještě stávalo venku, a stejně jsem byl až devadesátý osmý. Lidé tehdy chodili snad od čtyř,“ popisuje muž svou letitou zkušenost.
Petr Podhorný je velký Nohavicův fanoušek. „Mám doma úplně všechny jeho desky, i ty, které nahrál s jinými autory. A samozřejmě už i Porubu,“ říká s odkazem na nejnovější album, které není v prodeji ani týden. „Známý, který kupoval více kusů, mi ho předal už druhý den prodeje. Nemohlo chybět, ty jeho písničky, ty texty… Jarek je patriot, stejně jako já!“
Při krátkém povídání o Petrově vztahu k Jaromíru Nohavicovi se dostáváme také k jeho čerstvému prezidentskému vyznamenání. „Super, to je super!“ skočí Petr do řeči. „Ale měl jsem trochu strach, že ho někdo ukecá a on to nevezme,“ popisuje své obavy muž, který už byl třikrát i v Nohavicově neustále vyprodaném „obýváku“ – v Heligonce. Jak to dokázal? „Je to o štěstí, o ničem jiném.“
PŘÍBĚH TŘETÍ:
Rodinný fanklub: „Buď jej milujete, nebo nenávidíte, nic mezi“
Třetí místo ve frontě zaujal po desáté hodině Pavel Gnida. „Ty čtyři hodiny předem jsou na Nohavicu takové optimální, to už mám vysledované,“ směje se jednatel jedné z ostravských firem, který čekal na Nohavicu už čtvrtou frontu. Naživo jej ale viděl nespočetně krát.
„Kdykoliv je možnost, tak se na něj jdeme podívat. Pokud se dostaneme, tak i několikrát za rok. Jarek je srdcovka, znám celou jeho tvorbu,“ říká Pavel, který má řadu jeho originálních desek. Ty – a pouze ty – si kupuje od chvíle, kdy byl schopen si hudbu sám financovat. „Aktuální hudba mi totiž moc neříká,“ přiznává.
Také on už má objednané album Poruba, a to hned v pěti provedeních. Vánoční dárek pro rodinu je jasný. „Jsme totiž takový Nohavicův kult, v rodině jej baštíme manželka, já, tchán, tchyně a můj otec. Pokud můžeme, tak za ním hromadně jezdíme. Proto jsem ostatně tady,“ popisuje svůj postoj k písničkáři fanda, podle něhož jsou jen dvě skupiny lidí. „Jedna část publika ho srdečně miluje, druhá nenávidí, nic mezi tím. Jarek není styl komerční kapely, který by měl ne stoprocentně věrnou základnu fanoušků.“
