Ve zdevastovaných prostorách někdejšího chrámu nakupování přímo pod vyhlášenou kupolí podepsal primátor Tomáš Navrátil kupní smlouvu se správcem konkursní podstaty Josefem Cupkou, čímž od něj památku definitivně a oficiálně získalo do svého majetku právě město Opava.
Magistrát za Bredu zaplatil 39,5 milionu korun, další odhadem skoro půl miliardy bude stát oprava obchodního domu, který byl ve své zlaté éře největším v tehdejším Československu.
Obchodní dům Breda, 16. února 2022 v Opavě.
Nejdřív byla jen malá prodejna
Jenže zlatá éra je už dávno pryč, zůstala pouze hořká pachuť a vzpomínky lidí, pro které Breda byla a navždy zůstane srdeční záležitostí. Historie Obchodního domu Breda&Weinstein je spjata s dvojicí židovských podnikatelů, Maxem Bredou a Davidem Weinsteinem.
Už v roce 1898 si společně otevřeli prodejnu pleteného zboží a galanterie v pronajatém domě Opavské pivovarské společnosti. Obchodu se dařilo a začal se rychle rozrůstat. Od roku 1910 podnikal David Weinstein kvůli nemoci Maxe Bredy sám, dům od pivovarské společnosti odkoupil, přestavěl a když mu i tento prostor začal být malý, přikoupil také sousední domy, které zboural.
Následně pověřil světoznámého architekta Leopolda Bauera, aby na místě postavil osmipatrový monumentální dům. Takto se začala psát historie Bredy tak, jak ji známe dnes, s pěti nadzemními a dvěma suterénními podlažími.
Postavena byla v letech 1927 – 1928 a z malé prodejny se rázem stal největší obchodní dům v republice.
Vánoční strom pod kopulí
Původně se prodávalo jen ve dvou sklepních podlažích, vrchní patra patřila administrativě a výrobě. Protože textilní zboží, které tady David Weinstein prodával, zde sám i vyráběl. Až od 60. let 20. století se prodej rozšířil do nadzemních prostor, v té době byl také posunut vstup do Bredy, původně se totiž vcházelo z nároží a zákazníci se hned ocitli přímo v „srdci“ Bredy, tedy pod již zmíněnou kopulí.
Také každoroční tradice velkého vánočního stromu a velkých adventních věnců umisťovaných pod kopulí se začíná psát v 60. letech.Zastavme se ještě na okamžik u názvu, protože dům jich nesl hned několik. První změna přišla s nacistickou nucenou správou, tehdy dostal dům jméno Helder, Reiser a spol. Po roce 1948 se Breda jmenovala Průkopník, později to byl Prior. Po sametové revoluci získal objekt v rámci kuponové privatizace podnikatel Kamil Kolek a od té doby se dům opět oficiálně jmenuje Breda.
Obchodní dům Breda, 16. února 2022 v Opavě.
Následky požáru jsou zjevné dodnes
V roce 2004 v Bredě hořelo, naštěstí mimo otevírací dobu. Skleněná kopule je ožehnuta dodnes, protože tehdy ji nikdo neopravoval, pouze se zakryla baldachýnem. Ve stejném roce vznikl spor o vlastnictví Bredy.
Poslední léta už byla Breda spíše jen vietnamskou tržnicí, definitivním hřebíkem do rakve se v roce 2013 stala závada na elektroinstalaci, která znamenala uzavření domu. V roce 2018 bylo kolem Bredy postaveno kvůli padající omítce a sklu lešení a pokračoval tak smutný proces chátrání. Už tehdy byla Breda nabízena k prodeji. Konala se dokonce i demonstrace za záchranu domu, minulý rok se zformovala skupina nadšenců, kteří chtějí uchránit Bredu od zkázy. Díky jejich iniciativě se fasáda domu loni v listopadu po letech znovu rozzářila žárovkami.
Kasino ne!
Pojďme ale ještě na chvíli zpět k procesu prodeje. Správce konkursní podstaty Josef Cupka se snažil hledat nového majitele skoro šest let, původní cena byla 55 milionů. „Zájemců bylo za tu dobu dost, přes deset, a to i ze zahraničí. Ale většinou to skončilo ve fázi prohlídek. Inzerovali jsme v Polsku, Německu, Rakousku, Slovensku i na Ukrajině. Zájemci zde chtěli vybudovat například i kasino, ale to jsme si s panem primátorem vyjasnili,“ konstatoval Josef Cupka. Opavské radnici nabízel Bredu poprvé před čtyřmi lety, tehdy prodej zastupitelé odročili. Znovu jej schvalovali loni v prosinci, kdy už Bredu za 39,5 milionu korun město koupilo.
„Jsem z Karviné a do Bredy jsem chodil jako dítě. Chtěl jsem, aby Bredu získal někdo, kdo se pro ni bude snažit něco udělat. Aby to nedopadlo jako předtím, kdy prodej padl na někoho, kdo s domem neuměl hospodařit,“ dodal správce, který v úterý předal primátorovi Navrátilovi už i klíč od Bredy.
Kanceláře, byty, restaurace, muzeum?
Podle primátora teď projektový tým pracuje na variantách využití Bredy. „V nejbližších dnech se bude demontovat dřevěné obložení, musí se provést i práce na kopuli, ta bude celá zachovaná, vymění se sklo. Provádíme i injektáže dřevěných oken, připravujeme se na rekonstrukci střechy. Také chceme odstranit lešení. Co se využití Bredy týká, mohly by zde být kanceláře, v podkroví byty, dále tradiční slezská restaurace, výstavní a muzejní prostory, jednáme i se Slezskou univerzitou, že by zde mohl najít sídlo Institut tvůrčí fotografie,“ prozradil čelní představitel Opavy.
Celkově by se náklady na opravu Bredy mohly vyšplhat až na 450 milionů korun, prioritou je podle Navrátila hledání dotačních programů.
Památková ochrana
Jak již bylo řečeno, Breda je kulturní památkou. Pro památkáře je zde několik významných míst. Například ve druhém suterénu, kde se dochovalo původní vybavení z doby před první světovou válkou. „Dále jde o centrální dvoranu s kopulí, fasádu a také o okenní výplně s pákovým ovládáním. To jsou památkové hodnoty, které je třeba chránit,“ přiblížil Václav Hájek z Národního památkového ústavu. Hodnotné jsou i dřevěné prvky, které jsou však napadeny dřevomorkou. V Bredě jsou dokonce ještě i původní parkety z roku 1927, ty ale byly v posledních letech poničeny vodou, protože do Bredy zatékalo. Svou daň si zde vybrala i vlhkost.
16
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
