Polský Institut národní paměti chce v pohraničí pátrat po obětech pochodu smrti

Neoznačené hroby osvětimských vězňů jsou roztroušené v celém pohraničí. Díky spolupráci českých a polských historiků se podařilo najít indicie o hromadné popravě v polské obci Konrádov (Konradów), která leží na dohled od Zlatých Hor.

Polské Rádio Opole přineslo informaci, že Institut národní paměti (Instytut Pamięci Narodowej) v této lokalitě u Głuchołaz zahájí pátrání po hromadném hrobě zavražděných vězňů.

„Podle českých a polských materiálů, ke kterým jsem se dostal, existuje mnoho náznaků, že pohřby zajatců postřílených v Konrádově se mohly uskutečnit u kostela v Podlesí (Podlesie). V roce 2006 jsem se obrátil na Institut národní paměti v této záležitosti. V té době jsem dostal negativní odpověď, ale dnes víme, že zde v létě budou prováděny průzkumné práce. Později může být v Podlesí provedena i exhumace,“ citovalo Rádio Opole vyjádření polského historika a badatele Pawła Szymkowicze.

Závěrečná kola soutěže Hlas Slezska v Krnově

V lednu 1945 Heinrich Himmler jako německý ministr vnitra vydal příkaz: Předání koncentračních táborů do rukou nepřítele nepřichází v úvahu. Tehdy bylo v koncentračním táboře Osvětim na 180 tisíc vězňů. Rudá armáda osvobodila Osvětim 27. ledna, ale v té době už byly tisíce vězňů a zajatců hnány na pochody smrti, které směřovaly z Polska také do Moravskoslezského kraje.

Civilní obyvatelstvo litovalo zástupy promrzlých hladových vězňů z Osvětimi, ale tresty za poskytnutí vody nebo potravin zajatcům byly přísné.

Jeden proud vězňů z Osvětimi prošel přes Krnov v třeskutých mrazech 30. ledna 1945. Svědectví o zástupu podvyživených lidí po válce podal Herbert Palička, který ho pozoroval v Krnově-Kostelci schovaný za zdí hřbitova. Přímo před jeho očima byli zastřeleni tři ruští zajatci, kteří se pokusili o útěk do lesa.

K TÉMATU

Ministerstvo chce heřminovskou přehradu přímo uvést v zákoně