Letos byl v Lichnově na Čižině vyhlášen některý z povodňových stupňů 18. srpna a 15. října. Proč v srpnu zůstaly nové protipovodňové poldry v Lichnově suché, ale v říjnu se naplnily vodou?

Kdy ani poldry nepomůžou

Po intenzivním dešti, který v srpnu spadl mezi Horním Benešovem a Miloticemi, proběhla korytem Čížiny přívalová vlna tlačící před sebou vrstvu splavených klacků a dřeva. Vlnu zachytila limnigrafická stanice v dolní části Lichnova a vyhlásila povodňovou bdělost, ale nové poldry se tehdy vodou nezaplnily.

„Limnigraf nám správně zahlásil překročení limitu pro povodňové aktivity, koryto Čižiny bylo plné vody, ale všechny naše poldry zůstaly suché. Důvodem je to, že poldry zadržují pouze vodu, které naprší přímo v Lichnově, ale tentokrát hlavní srážky spadly jinde, mimo Lichnov,“ vysvětlil Jan Gemela, proč při určitém typu povodně ani poldry Lichnovu nepomůžou.

Odlesněné svahy degradují 

Ještě víc než suché poldry místostarotu zaujalo to, co se odehrávalo na mýtinách nad silnicí mezi Horním Benešovem a Miloticemi. Srážková voda měla tendenci z bývalých lesních pozemků okamžitě téct do koryta Čížiny, a při tom odnášela s sebou spoustu dřeva i půdu.

„Zaskočilo mě, co jsem viděl na lesních pozemcích, které kůrovec a vichřice přeměnily na holiny. Dráhy soustředěného odtoku ucpávaly propusky lesních cest,“ uvedl Jan Gemela, který se po této zkušenosti začal zajímat o to, kolik vody dokáže akumulovat a zbrzdit lesní porost, a jak se při deštích chová půda odlesněná kůrovcem.

Kde končí odplavená půda?

Kalná voda se z bývalých lesů valila v takovém množství, že zde evidentně dochází k devastaci půdy velmi rychle. Jak dlouho může trvat, než pozemky stabilizuje nový porost? A kde skončí půda odnesená vodou?

„Léta jsme řešili jen erozi při hospodaření na zemědělské půdě. Stala se z toho celospolečenská objednávka. Zdá se, že problémy, které jsme zažívali na zemědělské půdě, se nám teď přesouvají na lesní pozemky. To co jsme řešili s zemědělci, teď budeme muset řešit s majiteli lesa,“ doplnil Gemela.

Vzhledem k tomu, že Povodí Odry na Čižině právě realizuje odbahnění vodní nádrže Pocheň za cenu desítky milionů, je legitimní otázka, jak rychle zvýšená kůrovcová eroze přehradu zase zanese.

„Zemina vybagrovaná v Pochni se ale nevozí zpátky do lesa. Dříve jsme vyhlíželi jaký vliv bude mít dokončení poldrů v zemědělské krajině, a teď upíráme své zraky k mýtinám s přáním, aby byly co nejdříve zase zalesněny,“ uzavřel Jan Gemela s tím, že místní už přijali poldry za své. Lichnovští včelaři ještě letos vysadí podél cesty nad horním poldrem stromořadí lip.