Kliknutím zvětšíteList The New York Times nezařadil Karlovu Studánku a Jeseníky v roce 2013 do přehledu turisticky nejzajímavějších míst světa bezdůvodně. Obec, která dnes patří mezi české vesnické památkové zóny, založil roku 1785 na místě železářské osady Hubertov nejmladší syn Marie Terezie Maxmilián II. František. Svůj název získala až v roce 1803 podle habsburského vojevůdce Karla Ludvíka, který v bitvě u Aspern roku 1809 porazil Napoleona.
Přímo v obci je osm minerálních pramenů, všechny mají vysoký podíl oxidu uhličitého díky rašeliništím, které zabraňují odvětrávání.
Léčebná sauna a dům ze strusky
Karlova Studánka má zajímavé prvenství. V roce 1948 byla otevřena právě v Karlově Studánce první sauna k léčebným účelům na našem území. O vznik sauny se zasadil MUDr. Antonín Mikolášek, nestor českého saunování.
V roce 1988 byla tato památná sauna zbořena, protože již byla v nevyhovujícím stavu. Dokonce zde docházelo k samovzněcování obkladů. Sauna se nacházela v parku za „Hudební halou“, naproti „Knížecímu domu“ (dnes ředitelství).
Další zaniklou stavbou, která stojí za zmínku, je „Struskový domek“, později známý také jako „Skleněný domek“. Byl postaven ze železné strusky v letech 1862 - 1863 pro účely ubytování personálu lázní. Neomítnutá budova vypadala zvenku, jako by byla vystavěna ze skleněných zelenošedých cihel. Stála u hlavní cesty naproti Pitnému pavilonu.
Budova později sloužila jako expozice pro lázeňské hosty. V roce 1925 v domku sídlila četnická stanice. V 60. a 70. letech 20. století domek obývali zaměstnanci lázní. V 80. letech zde bylo plánováno sídlo Správy CHKO Jeseníky. Budova při nedostatečné údržbě v poměrně vlhkém prostředí v těsné blízkosti Bílé Opavy chátrala.
Osobám zodpovědným za technický stav lázní se v závěru komunistického režimu jevila jako nevyhovující. Názory hlasům volajícím po záchraně této památky byla v roce 1987 zbořena.
Pozoruhodné stavby zde vznikaly a zanikaly odjakživa. Huť na Hubertově byla postavena v letech 1690 - 1692 uprostřed hlubokých lesů jako jedna vysoká tavící pec. Po roce 1703 byla vybudována druhá vysoká pec a „Hubertův hamr“. Na jeho místě byl v roce 1885 postaven hotel „Hubertus“ .
Další zajimavosti Karlovy Studánky
Lurdská jeskyňka Panny Marie
Lurdská jeskyňka Panny Marie nese datum 1935.
Oblouk Lurdské jeskyňky je opatřen velmistrovským znakem a datem 1935, velmistrem byl Pave Heider. Výstavba jeskyňky se soškou Panny Marie údajně souvisela s odvrácením nástupu fašismu a vlastně i začátku 2. světové války.
Ledová homole z vodotrysku
Čím víc mrzne, tím častěji se v Karlově Studánce chodí k vodotrysku. Jedinečnou zimní atrakcí je impozantní ledová homole. Trčí z malého jezírka poblíž Letních lázní. Ve dne se ledová homole třpytí na slunci, a v noci se objevuje v nejrůznějších odstínech, protože je nasvícená barevnými reflektory. Vytváří tak pohádkový výjev. Někdy se této atrakci také říká ledotrysk nebo rampouch.
Mimo zimní sezonu je to obyčejný vodotrysk. O původu ledové homole místní legenda říká, že kdysi údržbář zapomněl na zimu zavřít přívod vody a atrakce byla na světě. Od té doby už nikoho ani nenapadne na zimu zavřít kohoutek. Fanoušci homole každoročně tipují, do jaké výšky naroste.
Tip na výlet k Rolandovu kameni
Oblíbeným cílem turistů je Křížek neboli Rolandův kámen. Vede k němu stezka od lázeňského domu Libuše, stezka je dlouhá přibližně kilometr a půl.
Oblíbený cíl turistů - Křížek neboli Rolandův kámen.
Jedná se o 50 metrů vysokou rulovou skálu. Rolandův kámen získal své jméno podle pruského vojáka, který zde údajně zahynul. K místu se pojí řada pověstí. Podle jedné hodil kámen sám čert ve snaze zasáhnout kostelík v Karlově Studánce.
Jiná pověst zase vypráví o nešťastné lásce jeptišky, která své trápení ukončila skokem z této skály. Do roku 1833 byl vrchol jen obtížně přístupný, vytesáním schodů a vykácením vzrostlých stromů bránících výhledu vznikla krásná plošina s výhledy na Jeseníky. Cesta k Rolandovu kameni je zase bezpečná.
Údolí a vodopády Bílé Opavy
Údolí Bílé Opavy mezi Karlovou Studánkou a chatou Ovčárna patří k nejnavštěvovanějším místům v Jeseníkách. Je to zásluhou zhruba půlkilometrového úseku, kde se horské údolí mění v divoký kaňon s vodopády.
V roce 2019 po zdejší turistické stezce prošlo přes 180 tisíc lidí a návštěvnost stále roste. Stezka u vodopádů je náročná, vede po četných kamenech a dřevěných lávkách. Ty v horském prostředí podléhají degradaci, Správa CHKO Jeseníky je tak musí často obnovovat. Naposledy v polovině října zhotovila dodavatelská firma novou lávku nad Velkým vodopádem.
10
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
