Likvidace jam (s výjimkou vítkovického Jeremenka) a povrchových areálů je hotova, pokračovat bude až po dokončení odčerpávání důlních vod sloužícího k ochraně dosud dobývaných ložisek uhlí na Karvinsku.

Více přibližuje Libor Jalůvka, vedoucí odboru přípravy a realizace útlumu ze státního podniku DIAMO, odštěpného závodu ODRA.

Proč skončila těžba uhlí v našem městě?
Přestala se vyplácet, byla nerentabilní. Otvírka i připravenost pro další těžbu byly na zdejších dolech – Šverma, Odra, Heřmanice a Ostrava – na počátku devadesátých let na dobré úrovni, nicméně obrovským handicapem se stala nízká mocnost dobývaných slojí. Zatímco na Karvinsku se kopaly i tří- až pětimetrové mocnosti, na Ostravsku havíři pracovali ve čtyřiceticentimetrových až metrových mocnostech. Když k tomu přidáme zvýšené výskyty tektonických poruch, nízký podíl mechanizované těžby – až padesát procent uhlí se dobývalo ještě v 90. letech 20. století v Ostravě v ručních porubech – a také pokles světových cen uhlí, přineslo to zničující dopady do rentability dolů v tomto městě.

Ostravské uhlí přece bylo velmi kvalitní…
Ano, jedním z podpůrných argumentů pro pokračování těžby byla kvalita uhlí v ostravských slojích. Tedy vyšší podíl koksovatelného a také poměrně vysoký podíl ještě lepšího antracitického uhlí. Nic z toho ale nevyvážilo celkovou ztrátovost dolů v Ostravě. Podobná situace ostatně nastala před několika lety i na Dole Paskov. Kopali tam podobně kvalitní uhlí, avšak s vysokými náklady…

A kolik jam bylo v Ostravě vyhloubeno?
Postupně se na území takzvané Ostravské dílčí pánve za více než 200 let vyhloubilo celkem 316 jam a vyrazilo 62 štol. Dobývalo se v dolech mělkých, kde vystupovaly sloje na povrch, i hlubinných. Na šachtě Bezruč ve Slezské Ostravě se horníci dostali až do hloubky 1350 metrů pod povrch země. Každopádně se v Ostravě vytěžilo v letech 1763 až 1994 celkem okolo 450 milionů tun černého uhlí.

Která šachta tady končila jako poslední?
Symbolicky poslední důlní vozík vytěženého uhlí vyvezli z jámy na odštěpném závodě ODRA 1 v Přívoze dne 30. června 1994. Těžit se v Ostravě navždy přestalo na základě schváleného útlumového programu.

Kdy a proč vstoupil do hry s.p. DIAMO?
Odštěpný závod ODRA vznikl jako nástupnická organizace dolů Šverma, Heřmanice, Ostrava a Odra, tedy šachet dolů z ostravské části revíru, v návaznosti na jednotlivá usnesení vlády ČSFR i ČR po zahájení útlumu v roce 1990. V lednu 1998 byl přičleněn Důl J. Fučík a v červenci 1999 šachty František i původní Paskov. V roce 2002 byl poté odštěpný závod ODRA převeden pod státní podnik DIAMO. Tímto krokem stát zabezpečil bezpečné a organizované vypořádání dopadů a zahlazování následků po ukončení hornické činnosti. Zároveň čerpáním důlních vod na Jeremenku zabezpečil i ochranu ložiska černého uhlí v činné části revíru.

Kolik areálů spravujete, co to znamená?
Devět, bavíme-li se jen o Ostravě. Jsou to areály bývalých šachet Koblov, Hrušov, Šverma, Oderský, Heřmanice, Alexander, Bezruč, Trojice a Jeremenko. Kromě poslední zmíněné lokality – kde se stále fárá a probíhá zde čerpání důlních vod – už všude proběhla technická likvidace jam i nevyužitelných objektů na povrchu. Místa s potenciálem k dalšímu využití převádíme buď na nové vlastníky, anebo je pronajímáme.

Některé staré doly mají jiného majitele?
Jsou to ostravské hornické skanzeny. Důl Anselm v Petřkovicích s Landek Parkem i Důl Hlubina v centru spadají pod Dolní Vítkovice a, Důl Michal převzal Národní památkový ústav Ostrava.