„Osobně jsem listopad devětaosmdesátého prožíval u Křižánků, měli jsme v té restauraci s partou základnu. A chodívali tam i kulisáci z divadla, kteří byli o dění velice dobře informovaní,“ uvádí šedesátiletý pamětník považovaný za jednoho z expertů na ostravskou rockovou scénu. Na níž se stále pohybuje a mapuje ji.

„Za bolševika měl rock punc zakázanosti. Když ale soudruzi zjistili, že Uriah Heep vyprodali vícekrát po sobě největší stadion Lužniky v Moskvě, najednou mohli i do Ostravy,“ konstatuje Chico s tím, že šlo o první pořádnou „západní“ skupinu ve městě. Co se domácích týče, jednoznačně mezi nimi tehdy kraloval heavymetalový Citron!

„Tehdy se ještě někde v sále sedávalo. Jakmile začalo publikum vstávat a pařit, funkcionáři v kvádrech koncerty přerušovali,“ říká Chico. Uvolněnější je to v klubech, které začínají s větší či menší tolerancí komunistů vznikat. Žalák v Mariánských Horách je první, Delta v Porubě (prošpikovaná prý agenty tajné policie StB) druhý.

„Z kapel to měl rozjeté havířovský punkový Masomlejn. Ještě před revolucí se dala dokupy i ostravská Marxova Tchýně a ta teď slaví třicet let,“ pokračuje Chico. Zmiňuje i punkové Buřinky II založené již zesnulými Liborem „Smejči“ Smejkalem a Filipem Čeporanem – synem kapelníka dechovkových Buřinek – či Kmochovu paralýzu, „hašišáckou“ parodii právě na režimem favorizovanou dechovku.

Poškozené cesty v Ostravě, 11. listopadu 2019 v Ostravě. Ulice Poděbradova.
Jako tankodrom! Kdo vyřeší katastrofální stav silnic v centru Ostravy?

Buřinky II točí mj. na festivalu Rocková Dolní Lhota (konaném od roku 1985 v režii Zlaty Holušové, jež stojí i za Colours of Ostrava) před pádem totality vlastní punkový film „The Maybe?“ „Premiéru měl v klubu Delta, kde kluci pro diváky pořádali regulérní tiskovou konferenci, každý se jmenovkou před sebou,“ podotýká pamětník.

Méně legrační, jak upozorňuje, byly pro kapely přehrávky – neboli zkoušky před komunistickou komisí zkoumající i politické znalosti muzikantů. „Trvaly až do poslední chvíle režimu,“ tvrdí Chico. Hru na schovávanou pak v Ostravě pro jistotu volí blackmetalový Törr se satanistickou image. Na festivalu hraje tajně čtyři písně a mizí!

Na druhé straně, vládnoucí strana povoluje otěže a umožňuje na Černé louce pořádání burz. Na nichž se čile kšeftuje s oficiálními (drahými) a pirátskými nahrávkami nejen rocku, metalu, hardcoru či punku, ale i disca a popu. Tvrdé muziky chtiví se schází v Deltě, kde jim pouštějí klipy kopírované po nocích ze západních televizí.

Tvoření velkého nápisu Svoboda, ta je k nezaplacení!!! je nově k vidění u bývalého dolu Jindřich v Nádražní ulici v centru Ostravy.
Podívejte se: Ostravu zdobí nový nápis. Spreje připomněly 30 let svobody

„Na pád komunistů mám svůj názor, ale po listopadu už to bylo s muzikou daleko lepší,“ míní Chico a připomíná jeden z úvodních „svobodných“ koncertů v prosinci 1989 v Paláci kultury a sportu Vítkovice (dnešní Ostravar Aréně). Neúčinkují zde rockeři, nýbrž písničkáři včetně Karla Kryla, který totalitní moci obzvláště vadil…

Marxova Tchýně v Baráku

Punkrocková parta, jejíž jméno u pravověrných marxistů vyvolává vztek, se pohybuje na hudební scéně od roku 1989. Třicáté výročí oslaví v pátek 15. listopadu v klubu Barrák na Havlíčkově nábřeží, a to za účasti kamarádů z kapel Klamy Reklamy, Robson či Rosti Petříka a pohrobků Buřinek II. Koncert začíná ve 20 hodin a jeho součástí se stane i módní přehlídka „hadříků“ v punkovém duchu.