VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Předseda spolku Létejme z Ostravy: U nás se o všem jen mluví, v Polsku se koná

/INFOGRAFIKA, ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ O hlavních problémech, historii i současné situaci Letiště Leoše Janáčka v Mošnově má větší přehled než řada regionálních politiků. Předseda spolku Létejme z Ostravy Radim Gál absolvoval v průběhu šesti let ve funkci řadu diskusí a debat s cílem současnou situaci změnit nebo ji vylepšit. Zatím bez znatelného výsledku. 

7.2.2018
SDÍLEJ:

Předseda spolku Létejme z Ostravy předseda spolku Radim Gál.Foto: Deník

„Vždy jsme se snažili být konstruktivní a pozitivní. Bohužel nás vedení letiště, respektive vedení Moravskoslezského kraje, stále nebere vážně. Je to smutné, protože ani přes výrazné investice do rozvoje letiště nedochází k nárůstu počtu cestujících ani linek. Šance, kterou Mošnov měl, byla bezezbytku promarněna, a umožnila tím dynamický rozvoj okolních letišť v Polsku,“ říká v otevřeném rozhovoru pro Moravskoslezský deník Radim Gál s tím, že hlavním cílem a ambicí spolku je stále pomoc k rychlejšímu rozvoji letiště.

Kde vidíte hlavní příčiny současného neutěšeného stavu ostravského letiště?
Určitě se nejedná o problém posledních několika let. Musíme jít dále do historie, a to ještě do doby, kdy byl hejtmanem Evžen Tošenovský (2000 až 2008), který vcelku striktně odmítal nízkonákladové dopravce. A to v době, kdy se společnosti etablovaly na evropském trhu. Nepochopení významu tohoto fenoménu se pro budoucnost osobní dopravy v Evropě ukázalo jako klíčové. Proti hrály i další okolnosti Mošnov byl součástí České správy letišť, a byl tedy manažersky řízen z Prahy.

Navíc v tomto období vedení Moravskoslezského kraje, jako vlastník, ještě nemělo jednoznačné priority, kam letiště směřovat, a netušilo, jakým způsobem letiště rozvíjet. V této vizi pak pokračovali i další politici, respektive ředitelé letišť. K tomu se připojilo neslavné působení aerolinek CCA, které měly v Mošnově privilegované postavení. Díky politické přízni a personálnímu propojení se veškerá možná konkurence blokovala, a nacházela svůj azyl v Katovicích.

Kdy se podle vás situace zlomila a Poláci trh v aglomeraci ovládli?
Tady je třeba zdůraznit, že startovní čára byla pro letiště víceméně stejná. Co se týká parametrů, to ostravské na tom bylo mnohem lépe. Nicméně definitivně se situace zlomila v letech 2004 a 2005 vstupem nízkonákladových dopravců na letiště v Katovicích. Poláci o rok dříve pochopili, že dotace a finanční podpora linek v začátcích je správná cesta.

Polská letiště poskytla bázi nebo lépe řečeno základnu nízkonákladovým dopravcům, což se jim ze strategického i dlouhodobého hlediska vyplatilo. Cestujícím potom bylo nutné nabídnout další zkvalitnění služeb (parkování, občerstvení, stravování, prodej suvenýrů a podobně) a letiště se rychle rozvíjelo. V konečném důsledku došlo rovněž ke spojení místní samosprávy s největšími lokálními firmami, které byly ochotné vložit další finance do rozlétání letišť.

Jakou roli v průběhu let sehráli politici z vedení Moravskoslezského kraje?
Zásadní! Letiště se stalo politickým nástrojem, předmětem slibů, které zůstaly nenaplněny. Můžeme už jen spekulovat o tom, zda byly investice vloženy do rozvoje letiště správně, ale realita je taková, jaká je… Zatím to vypadá tak, že je jedno, jakou máte dráhu, letištní techniku nebo kolejové napojení. Tohle nemá pro dopravce až takový význam.

Vyplatila se podle vás výstavba železniční zastávky za stovky milionů korun? Daly se třeba podle vás lépe investovat?
Jestliže uvažujeme pouze o napojení průmyslové zóny, která se v okolí letiště nachází, je třeba si uvědomit, že železniční trať stále nefunguje tak, jak bylo původně zamýšleno. Absence železničního překladiště situaci značně komplikuje a zhoršuje. Ale jinak se dá obecně říci, že se peníze investovat lépe nedaly, pocházely z evropských zdrojů a byly k tomuto účelu určeny.

Je potenciál letiště s železničním napojením vyšší než bez něj?
Určitě je větší. Je ale nutné železnici začít efektivně využívat a nabízet cestujícím. Prázdnota spojů je hlavní problém, vždyť ještě donedávna bylo možné na internetu číst mnoho negativních reakcí na nevyužitelnost železniční dopravy na letiště pro velmi špatně postavené jízdní řády. Moravskoslezský kraj si linku objednává, má tedy zajistit adekvátní časový harmonogram k vyšší efektivitě spoje.

Váš spolek byl v průběhu let hodně aktivní. Co považujete za svůj největší úspěch?
Poté, co náš spolek absolvoval několik jednání na krajském úřadě, tak se například na webu mošnovského letiště objevily incentivní a další podpůrné programy pro letecké dopravce. A světe, div se! Ostravu zařadil do své sítě největší evropský nízkonákladový hráč Ryanair.

Poslední „ostudou“ byla situace, kdy se nikdo nepřihlásil do tendru na linky do Amsterdamu a Helsinek. Jaký máte na tuto věc svůj názor?
Je pravda, že žádná společnost nepodala finální nabídku na provoz těchto linek. Na druhé straně určitě nebyl i přesto problém získat dopravce, který bude létat do těchto frekventovaných destinací třeba o půlnoci, což ale jistě nebylo cílem výběrového řízení. Bohužel je tady jedna věc, o které veřejnost neví. Ještě za působení minulého vedení Moravskoslezského kraje, respektive letiště, zkoumal tendr na linku do Amsterdamu dopravce Transavia, kterého kraj svými podmínkami nakonec odradil. Máme k dispozici odpověď z této společnosti, proč nakonec od záměru z Ostravy létat ustoupili. A moc pozitivní čtení to není…

Jen pro úplnost dodávám, že i tento dopravce nakonec zakotvil v Katovicích. V dnešní době není ostravské letiště v situaci, aby si vybíralo nebo kladlo podmínky. O tom, kam se bude létat, rozhoduje letecká společnost. To zatím vedení Moravskoslezského kraje ani letiště bohužel stále nepochopilo.

Jaká je podle vás budoucnost letiště?
Z našeho pohledu stojí alespoň za úvahu nebo zahájení diskuse, zda by se neměl kraj vzdát svého vlivu na řízení letiště, ať už formou personálního obsazení či jinak. V této chvíli se zdá, že kraj veškeré možnosti už vyčerpal (linky do Londýna, Milána a Prahy), navíc se nepoučil z chyb. Nadějí by mohlo být cargo, zde je ovšem nutné brát v potaz polskou konkurenci. Zatímco my tady teprve o něm diskutujeme, tak v Polsku mají jasno a lidově řečeno, do země zase kopnou dříve.

U nás se o všem mluví, jinde koná. Hlavní je ale proaktivně nabízet a oslovovat dopravce, a hlavně si neklást podmínky. Pokud zde bude dobrá linka, tak se uživí, o tom není pochyb, ale pokud zde bude linka na základě politického nápadu do „horní dolní“, nikdy to nebude mít úspěch.

Patříme do stejné industriální aglomerace jako Katovice, v mnohém jsme na tom stejně, tak v čem tkví ten zásadní problém?
Budu se opakovat. Hlavně v lidech na letišti a ve vedení Moravskoslezského kraje.

Může vůbec ještě někdy Mošnov dohnat polská letiště?
Je to složitá otázka, ale domnívám se, že asi ne. Stálo by to spoustu peněz a výsledek je nejistý. Karty jsou rozdány a nevidíme zde jako spolek žádnou sílu a způsob, jak letiště v Katovicích dohnat. Sama Transavia ve svém vyjádření zaslaném spolku Létejme z Ostravy uvedla, že Katovice jsou větší a známější letiště, proto tam zakotvili.

Co tedy z vašeho pohledu má vedení kraje, respektive letiště, dělat?
Klíčová je rekonstrukce dráhy. Pak zařazení letiště do IIIB kategorie, což umožňuje přistání za téměř jakéhokoliv počasí. A pak samozřejmě zavedení pravidelného nákladního leteckého spojení. Asi to zní hodně negativně, ale ta situace je prostě taková. Vezměte si, že i pro významné akce, jakými jsou Colours of Ostrava nebo atletický mítink Zlatá tretra, jsou využívána okolní letiště. A cargo pro Hyundai přistává ve Vídni. To nemá logiku.

A v oblasti osobní přepravy?
Tady se bohužel stále nedaří odstřihnout pupeční šňůru od Prahy. ČSA devalvovalo linku do Prahy téměř na nulu. Mošnov přitom nutně potřebuje stabilní linku na jedno z významných síťových letišť (Vídeň, Mnichov, Berlín, Varšava).

Proč nemůže být klíčovým letištěm Praha?
Může, ale je zapotřebí širší nabídka návazných spojů. Linka Ostrava Praha musí létat alespoň čtyřikrát denně. Cestující v tomto případě se jedná zejména o business klientelu musí mít jistotu, že i když původní spoj nestihnou, poletí dalším za pár hodin, nebo hned ráno. Nečinnost a neochota ÚCL (Úřad pro civilní letectví) schválit mošnovskému letišti kategorii IIIB je v tomto ohledu klíčová. Praha si ale svou potenciální konkurenci velmi úspěšně střeží a zatím to vypadá, že nedovolí žádné ohrožení. Další oblastí osobní přepravy jsou linky point-to-point. Třeba linky Ostrava Londýn a Ostrava Bergamo fungují. Bylo by výborné je doplnit ještě alespoň o dvě destinace. Třeba linka do Španělska, o kterou by podle všeho byl velký zájem, se přímo nabízí, snad i Istanbul by mohl mít úspěch. Co se týká letní rekreační turistiky, zde má takřka monopolní postavení společnost Travel Service. Ta tento trh ovládá a logicky sama určuje, odkud se bude létat. Cestující tak jsou nuceni přímo kancelářemi létat z jiných letišť, než je Mošnov.

INFOGRAFIKA DENÍKU - pro zvětšení na ni klikněte:

Autor: Aleš Uher

7.2.2018 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

annonce-logo

Nabídky práce

+ Podat inzerát

Řemeslné práce - Řemeslné práce Zedník22 000 Kč

Zedníci (kromě zedníků ohnivzdorného zdiva) Zedník. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 22000 kč, mzda max. 30000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: Z:3.4.2017.A:22.2.2018. Praxe min. 5let, spolehlivost, samostatnost, zodpovědnost, řidičský průkaz sk. B výhodou. K základní mzdě poskytujeme odměny z obratu dle vnitřního mzdového předpisu. Telefonní kontakt v pracovní dny od 8:00 do 17:00 na tel:604 591 771. Osobní schůzka po předchozí telefonické domluvě.E-mail:kamenstav@seznam.cz.. Pracoviště: Jiří červinka kamenstav - sídlo, 742 81 Bravantice. Informace: Jiří Červinka, +420 604 591 771.

Řemeslné práce - Řemeslné práce Zedník18 000 Kč

Zedníci (kromě zedníků ohnivzdorného zdiva) Zedníci. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 18000 kč, mzda max. 21000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: Z:12.1.2018.A:22.2.2018. Místo výkonu práce Studénka. Náplň práce: Pokládka zámkové dlažby, obrub. Požadujeme samostatnost, zodpovědnost a časovou flexibilitu. Řidičský průkaz výhodou. Pracovní poměr na dobu určitou, v případě spokojenosti lze prodloužit na dobu neurčitou. Zaměstnanecké výhody: Stravenky. Telefonický kontakt od 8:00 do 15:00 hodin.. Pracoviště: Moravia trend s.r.o. studénka, Oderská, č.p. 407, 742 13 Studénka 3. Informace: Barbora Černíčková, +420 608 627 782.

Řemeslné práce - Řemeslné práce Zámečník14 000 Kč

Zámečníci strojů Zámečník/Svářeč/Pomocné práce. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 14000 kč, mzda max. 20000 kč. Volných pracovních míst: 3. Poznámka: Z:14.3.2017.A:22.2.2018.Místo výkonu Jistebník 157.Vhodné i pro zájemce s nižším středním odborným vzděláním ve strojírenském oboru,vhodné i pro absolventy.Jedná se o zámečnické práce s výjezdem do zahraničí,vždy v rozsahu 7 až 14 dní. Výhodné diety v zahraničí (35 eur na den), zajištěno příjemné ubytování.Zaměstnavatel má zakomponováno ve vnitřních směrnicích odměny po ukončení zakázky.Zájemci se mohou informovat na volnou pozici kdykoliv na tel. č. 737 887 522 p. Pavel Mariaš nebo osobně ve dnech Po až Pá od 7,00-16,00 nejlépe vždy po předchozí telefonické domluvě na konkrétní den a hodinu., Kontakt:Pavel Mariaš,tel:737 887 522,e-mail:p.marias@seznam.cz.. Pracoviště: Pavel mariaš, 742 82 Jistebník. Informace: Pavel Mariaš, +420 737 887 522.

Řemeslné práce - Řemeslné práce Zámečník20 000 Kč

Zámečníci strojů Zámečníci - svářeči. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč. Volných pracovních míst: 10. Poznámka: Z:5.1.2018.A:22.2.2018. Místo výkonu práce Velké Albrechtice., Místo vhodné i pro zaměstnaneckou kartu., , Osobní kontakt na uvedené adrese od 6:00 do 14:30 hodin. , Požadavky: svářečský průkaz: svařování dle EN ISO 135 P FW FM2 S s 12,0 PF ml. Náplň práce: sestavování strojírenských dílů dle výkresové dokumentace. Zámečnické práce (vrtání, závitování), částečná příprava svarových ploch. Zaměstnanecké výhody: stravenky, příspěvek na kulturu, zdraví, sport a vzdělávání ve formě poukázek. Finanční odměna při pracovním jubileu, zvýhodněné hlasové a datové tarify pro mobilní telefony. Telefonický kontakt od 6:00 do 14:30 hodin.. Pracoviště: Lucco a.s., 742 91 Velké Albrechtice. Informace: Marta Jedličková, +420 556 455 140,556 455 131.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Olympijský festival u Ostravar arény.
42

Olympijský festival vrcholí, o víkendu se čeká největší nápor

Multimediální třída na ZŠ Englišova při hokeji praskala ve švech.
40

Výuka šla stranou. Školy v pátek ovládl hokej

AKTUALIZOVÁNO

Hokejisté v bitvě o finále padli s Ruskem. Zahrají si o olympijský bronz

/FOTOGALERIE/ Šance na medaili ještě žije, zlato z toho už ale nebude. Čeští hokejisté prohráli v semifinále olympijského turnaje s Ruskem 0:3 a budou tak bojovat o bronz. Ze strany národního týmu to nebyl špatný výkon, bohužel znovu vyhořel v koncovce. Svěřenci trenéra Josefa Jandače se v sobotu od 13:10 utkají s vítězem zápasu mezi Kanadou a senzací z Německa.

Za mříže se muži nechtělo. Dobrotu ale nesekal a zvesela kradl dál

Měl být za mřížemi, ale do vězení nenastoupil. Místo toho pokračoval v tom, za co mu soudce udělil trest. Pod zámkem tak lapka bude zřejmě déle, než má nařízeno.

Srbský gólman Marjanovič: Kopřivnici je třeba pogratulovat

Házenkářská extraliga nabídla ve víkendovém kole šlágr v podobě regionálního derby, ve kterém rozjetý karvinský Baník zvítězil, před osmi stovkami diváků, na kopřivnické palubovce 32:27.  

Vědci hledají dobrovolníky pro novojičínské laboratoře

Přes dva tisíce dobrovolníků potřebují vědci na onkologicky zaměřený výzkum. Ten probíhá také v novojičínských laboratořích.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT