Přežil uštknutí jedovatým hadem

Vojtěch Dzik chová hady dlouhých třicet let, a jak říká, příčinou jeho uštknutí prudkým hadím jedem byla rutina.

S hady tráví denně několik hodin, ztratil patřičnou obezřetnost a už měl samce jedovaté kobry zakousnutého v ruce. „Člověk už za ty roky ztratí zábrany. Za uštknutí můžu já, ne had. Rozhodně jsem na hady kvůli této ojedinělé události nezanevřel. Kousl mě samec, kterého vidíte vzadu v teráriu," ukázal do nitra osvětleného prostoru Vojtěch Dzik.

Kobra se do ruky tvrdě zakousla

Metr a půl dlouhá kobra monoklová chovatele kousla během krmení. Překvapivě zaútočil na chovatele jinak velmi klidný samec. Zakousl se a držel. Nepustil, ruku překusoval a při tom do těla chovatele pumpoval jed neurotoxin, který napadá srdce, ledviny a játra.

„Když krmím hady, bývají odděleni. Tentokrát to bylo v době svlékání. Samec ležel svlečený v teráriu vzadu, samice vepředu," popisoval Dzik, jenž si při krmení samice nevšiml, že se samec pieplazil dopředu terária. Když se mu zakousl do ruky, jed začal působit. Chovatel si stačil prozíravě přivolat pomoc, ještě než mu zmrtvěl jazyk, přestal ovládat tělo a mluvit. Byl jako zakletý v nehybném těle, protože mozek fungoval normálně. Nemohl dýchat, neurotoxin ho začal dusit, upadl do kómatu.

Kobra Monoklová, která uštkla chovatele Vojtěcha Dzika z Dětřichova nad Bystřicí, je už zase bezpečně zavřená ve svém teráriu. foto: Deník/Karel Janeček

Bylo obrovské štěstí, že záchranářům stačil ještě před upadnutím do bezvědomí nahlásit telefonní číslo věhlasného specialisty na hadí uštknutí, docenta Jiřího Valenty z toxikologie na Karlově náměstí v Praze, který zajistil sérum nezbytné k přežití. „Uštknutí byla čistě moje chyba, had je prostě predátor a já jsem vstoupil do jeho výsostného teritoria. Když jsem se vrátil z nemocnice, hadovi jsem se omluvil," ujistil Dzik.

Přežil jsem, je to znamení

To, že uštknutí jedovatou kobrou přežil, považuje chovatel z Dětřichova nad Bystřicí za velké štěstí a znamení osudu. „Je to malý zázrak, že jsem uštknutí přežil. Říkal to i primář anesteziologicko-resuscitačního oddělení krnovské nemocnice Marián Olejník, kterému bych chtěl za veškerou péči moc a moc poděkovat. Měl jsem fakt štěstí," zdůraznil Dzik.

Pomohli lékaři i kolega herpetolog

Poděkování chovatele hadů patří rovněž přednímu českému odborníkovi na hadí uštknutí, lékaři Jiřímu Valentovi z Prahy. O pacienta z Dětřichova nad Bystřicí se skvěle postarali také záchranáři, kteří na místě zasahovali jako první, a skvělou práci odvedl také tým pod vedením primáře krnovské chirurgie Bronislava Sedláčka.

S velmi neobvyklým případem jim pomáhal také primář tamní urologie Josef Macek. „V neposlední řadě patří můj dík kolegovi chovateli Petru Kellnerovi z Úvalna, který přijel a kobru monoklovou po mém uštknutí odchytil," pokračoval Dzik. Také Petra Kellnera uštknul loni v březnu had, pro změnu se do něj zakousla jedovatá mamba černá.

Hadů se bát sousedé nemusí

Bát se, že by Vojtěchu Dzikovi nějaký had utekl, je naprosto zbytečné. Ven z terária se dostal pouhou shodou náhod, když při krmení uštknul chovatele, ale ven z budovy se nemá šanci dostat. Kobra mohla ohrozit jen ty, kteří by za ní přišli do chovatelské místnosti, pojištěné zabezpečenými bariérami.

„Obavy skutečně nejsou namístě," ujistil chovatel Dzik, který nepodceňuje bezpečnostní opatření. Vnitřní prostor budovy je neprodyšně uzavřený.

Prohlásil, že po uštknutí ho napadaly všechny možné myšlenky. „Když jsem četl knihu Jiřího Valenty o uštknutí kobřím neurotoxinem, vždy jsem si říkal, že bych to nechtěl zažít. Zažil jsem to přesně tak, jak je to v knize popsáno," dodal Vojtěch Dzik, kterého kobra uštkla v sobotu ráno a z umělého spánku se probral až v neděli odpoledne. Zdravotníci do jeho těla napumpovali šest dávek séra.