Více k tématu vyhořelého Libušína přinese úterní tištěné vydání Novojičínského deníku v týdeníku Region.

„Je to obrovská ztráta pro tento kraj. Libušín táhl na Valašsko lidi z celé republiky. Když člověk uvnitř seděl nebo hrál, připadal si, jako by se ocitl o sto let zpátky, v jiné době," říká smutně cimbálista z Dolní Bečvy Jaroslav Hrbáček.

Podobně to cítí cimbálistka Bronislava Dočkalová. „Chce se mi z toho plakat. Je to nenávratná ztráta. I když se Libušín obnoví, už to nebude ono. Možná ale chuť obnovit tuto památku spojí lidi pro dobrou věc," přemýšlí Bronislava Dočkalová.

Ztracená inspirace

Další muzikanti mluví také o ztracené inspiraci. „Byl to pro muziku naprosto inspirativní prostor. Podobný na Valašsku není a nebude. To, co se stalo, je hrozné. Na druhé straně je důležité, že se nikomu nic nestalo," přemýšlí další cimbálista, Jaroslav Kneisl z Valašského Meziříčí.

„Je to velká škoda. Bylo to moc pěkné prostředí. Hezky se tam hrálo," vzpomíná zase violista a kontráš Daniel Pšenica ze Zubří. Basista Pavel Hanuštiak ze Vsetína jen smutně dodává: „Dost mě ta zpráva zaskočila. Celkem nedávno jsem v Libušíně hrál. A už si asi nezahraju."