Kliknutím zvětšíteKuňka obecná, rosnička zelená, několik druhů skokanů, čolek velký nebo užovka obojková. Tyto živočichy lze mimo jiné pozorovat při návštěvě Raduňského mokřadu. Své zástupce tu ale mají také ptáci a samozřejmě hmyz.
Různě hluboké i velké tůně se od roku 2004 nachází u rybniční soustavy v Raduni. Mokřad je volně přístupný a už zdálky příchozí vítají především typické hlasy žab. Byť nejvhodnějším obdobím k návštěvě je jaro, neboť tehdy se žáby páří a možnosti spatřit je jsou poměrně vysoké, bez zážitku neodejdete ani v dalších měsících. Naše redakce se na místo vypravila v tomto týdnu a i my jsme měli štěstí a několik těchto obojživelníků zahlédli. I skrze relativně vysokou trávu, neboť i sečení zde má svůj systém.
„Sečeme minimálně jednou za rok. Ale jinak vytvářím také mozaiky, za prvé jde o podporu bylin, a poté aby se někteří obojživelníci či hadi měli kde slunit. Život v mokřadu samozřejmě funguje i v létě, ale nejlepší je sem zavítat na jaře, kdy například i na Den země pořádáme komentované prohlídky,“ říká správce mokřadu a dalších přírodních lokalit Petr Blaha. Mokřad vybudovala společnost Semix, která spolupracuje s Českým svazem ochránců přírody a spadají pod ni i další přírodní areály, na Opavsku jde například o Kozmické ptačí louky nebo Kobeřické motýlí stráně.
Oáza klidu
Mokřad má své specifické kouzlo a jeho atmosféra vás s trochou nadsázky řečeno pohltí. Pak už se jen necháváte, podobně jako my, unášet hudbou přírody a čekáte, jestli vám nějaký živočich vstoupí do zorného pole. Velmi se zde daří třeba kuňce obecné, která u nás patří mezi ohrožené druhy žab.
„Dále zde můžeme pozorovat rosničku zelenou, čtyři druhy skokanů – hnědého, štíhlého, skřehotavého a zeleného, ropuchu obecnou, v menší míře pak ropuchu zelenou. Z řádu ocasatých jsou to čolek velký a obecný, z plazů pak užovka obojková a ještěrka živorodá. Ptačí druhy zastupuje například lejsek bělokrký, hnízdí u nás brhlíci, sýkory koňadry i modřinky, vrabci polní. Budky každoročně čistíme, někdy se v nich zabydlí i sršni, když zrovna potřebují nějakou dutinu,“ vyjmenovává Petr Blaha. Hmyzí populaci zastupují různé druhy vážek, potápníků i silně ohrožený brouk vodomil černý.
Na místě se nacházejí také broukoviště nebo hadníky, informace lze načerpat i ze dvou tabulí, které pojednávají o rozmanitém životě v mokřadu. „Je to útočiště pro mnoho druhů. Obecně každá tůň, každý rajon či každé pole, mají svou kapacitu. Když je počet jednotlivců daného druhu vyšší, ti slabší jsou vyhnáni. Takže nelze říci, že by počet živočichů v mokřadu stoupal. Třeba skokanů hnědých nebo čolků obecných ubylo, naopak čolků velkých je více,“ uzavírá naše povídání Petr Blaha.
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
