Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

S šéfem krajské policie o imigrantech, Kramném i zájmu o uniformu

/ROZHOVOR/ Rozsudek nad Petrem Kramným, nelegální migrace, hrozba teroristických útoků, úspěchy policie či bilance loňského roku. Nejen o tom jsme si povídali s ředitelem moravskoslezské policie Tomášem Kuželem.

16.1.2016
SDÍLEJ:

Ředitel moravskoslezské policie Tomáš Kužel.Foto: Deník/Pavel Sonnek

Před několika dny skončila kauza Kramný. Z odsuzujícího verdiktu musíte mít určitě dobrý pocit.

Jako krajský ředitel policie se k tomu v současné době zatím ještě nechci vyjadřovat. Snad jen v tom smyslu, že jsem přesvědčen, že moji policisté odvedli dobrou práci.

To je vše, co k tomu řekneme…?

Ten případ byl náročný z mnoha důvodů. Už jen z toho titulu, že se stal mimo republiku a neměli jsme možnost standardního ohledání místa události. To zásadně ztíží práci kriminalisty. Obecně platí, že pokud vyšetřujete jakýkoliv násilný trestný čin a buď nemáte předmět, kterým byla ta věc spáchána, nebo se nemůžete dostat na místo události, tak všechny další postupy jsou složitější a musíte je někdy nahrazovat jinými kriminalistickými technikami. A to se stalo i v tomto případě.

Vy sám jste byl o průběhu vyšetřování detailně informován?

Ne. Nebyl jsem obeznámen s detaily vyšetřování. Za trestní řízení je odpovědný můj náměstek. Možná to vypadá trochu zvláštně, že nadřízený náměstka není informován o podrobných průbězích jednotlivých kauz, ale prostě je to tak. To je asi vše, co bych chtěl nyní k tomu říct.

Dobrá, posuňme se dál. Co přinesl uplynulý rok?

Uplynulý rok byl v mnoha ohledech mimořádný. Hodnotím ho jako velmi dobrý. Jednak došlo ke snížení nápadu trestné činnosti, chcete-li kriminality. Zároveň došlo ke zvýšení objasněnosti, která se blíží k historickým padesáti procentům v rámci celého kraje. A za to jsem rád. Je to dobrá práce kriminalistů, ale nejen jich. Je to i dobrá práce policistů z obvodních oddělení. Ze všech bezmála čtyřiceti tisíc trestných činů převážná část je minimálně zpočátku zpracovávána vyhledávateli, tedy policisty na obvodních odděleních. A za to jim musím vyslovit velký dík.

Říkal jste, že minulý rok byl mimořádný hned v několika ohledech. Které byly ty další?

Jsem rád, že se poměrně uklidnila sociální situace v rámci Moravskoslezského kraje. Bylo to určitě i zásluhou komunikace samospráv s jednotlivými skupinami, ať se jednalo o sociálně vyloučené osoby, nebo se jednalo o skupiny, které vůči těmto osobám vyjadřovaly určité názory. A mnohdy nejen verbálně, ale i jinak.

Máte zřejmě na mysli demonstrace, které se uskutečnily v Ostravě.

Ano, mám na mysli záležitosti, které se tu odehrávaly zejména na podzim 2013. Poté ustávaly v roce 2014, kdy bylo jen několik náznaků. V roce 2015 byl již klid.

Promiňte, ale co loňská červencová demonstrace proti imigrantům, po které musela zasahovat policie?

Já jsem předtím hovořil o situaci mezi lidmi, kteří žijí na území Moravskoslezského kraje. Protesty proti nelegální migraci, vyjadřování názorů na migranty je něco jiného. To není nespokojenost na území Moravskoslezského kraje, to není ohrožování bezpečnostní situace.

Demonstranti se ale poté vydali do Přívozu, kde žije početná romská komunita. Takže se nabízí úvaha, že pochod do Přívozu už s migranty neměl nic společného.

Co se nabízí, je jedna věc. Ta akce ale nebyla primárně zaměřena na sociálně slabší.

Co se týká loňských pozitiv, která byste ještě zmínil?

Určitě bych zmínil drogovou problematiku, kde se nám opravdu dařilo. Lehce jsme organizačně upravili působení policistů, kteří se tím zaobírají. Byli dislokováni na různých místech v miniskupinkách po dvou po třech. Pracovali téměř samostatně, i když pod vedením svých vedoucích. My jsme je sjednotili do jednoho pracoviště.

To stačilo ke zlepšení?

Když máte roztříštěné síly, tak není takový tah na branku. Pokud jsou lidi pohromadě, pak i výměna informací, což je zásadní, je v jiném levelu, v jiné dimenzi. Diskuse s těmi lidmi a lehký organizační upgrade velmi pomohl výsledkům, které jsme dosáhli v roce 2015.

Můžete být konkrétnější?

Například u odhalených varen, odhalených pěstíren nebo zadržených pachatelů, kterých máme odhadem o dvacet až třicet procent více než v roce 2014.

Uvízla v policejní síti nějaká velká drogová ryba?

Drogová ryba ve smyslu šéfa kolumbijského kartelu ne. Nicméně jsme měli několik velmi pěkných akcí. Při jedné z nich jsme v létě zajistili jedenáct pachatelů, kteří se v různých patrech a různých úlohách věnovali jako organizovaná skupina výrobě, distribuci a prodeji drog. Mělo to přesah i do zahraničí.

Když jsme u drog, v této oblasti v minulých letech hráli prim Albánci. Změnilo se něco?

Ta dominance je už někde jinde.

Znamená to, že obchody přebírají jiní cizinci, nebo se to stává doménou našinců?

Nechtěl bych zbytečně odhalovat naše informace.

Loňský rok byl i ve znamení hokejového mistrovství světa, jehož část se konala v Ostravě.

Za poslední roky to byla jedna z největších akcí. Pro nás to znamenalo nasazení obrovského počtu sil a prostředků. Participovaly na tom i speciální složky policie z celorepublikových útvarů, to znamená ochranná služba, pyrotechnická služba, odbory mezinárodních vztahů policejního prezidia, spolupracovali jsme s kolegy ze zahraničí ze Slovenska, Polska, Rakouska a Německa. Byla zde i výpomoc ze strany Útvaru rychlého nasazení. To kdyby se udály věci, které by již spadaly do gesce URNA. Například braní rukojmí, teroristický útok a podobně.

A celkové hodnocení z pohledu policie?

Byla to velká a úspěšná akce. Zvládli jsme nejen bezpečnostní opatření, ale i dopravní obslužnost, která mnohdy byla velmi složitá. Zvládli jsme i poměrně vysoké počty cizinců, kteří přijeli do Ostravy na hokej a poté se někteří přesouvali na Stodolní ulici. Nebyly žádné vážné excesy týkající se narušování veřejného pořádku. Vše probíhalo relativně v klidu. Jedinou skvrnou bylo neštěstí, kdy opilý finský fanoušek usnul na kolejích a přejel ho vlak.

V minulých letech se policie potýkala s nedostatkem policistů. Nyní se zdá, že přichází zlepšení.

Je to tak. Nejprve bych se lehce dotkl roku 2013, kdy se připravoval, a v roce 2014 nám byl přidělen největší díl z nově vytvořených míst. Z celkového počtu jednoho tisíce míst pro celou policii vyčlenil pan policejní prezident pro náš kraj dvě stě.

Dvě stě nových policistů není opravdu málo.

Ano, jenže má to své „ale". To že dostaneme nově vytvořená služební místa, neznamená, že zítra lidé toho policistu uvidí na ulici. Všemu nejprve předchází výběrové řízení a pak to trvá minimálně rok, než policista přijde na útvar a začne sloužit. Teprve poté se vlastně začne učit být tím pravým policistou. Jen praxe ho naučí všechny věci, které potřebuje při teoretickém základě, který nabude za rok ve škole. Před několika dny osmadvacet policistů slavnostně podepsalo přísahu. A to byla právě část z těch dvou set policistů, kteří se připravovali od roku 2014 do služby.

Pokračoval nábor i vloni?

Ano. Ale spíše bych to nazval výběr. Vybíráme si. Vloni jsme přijali dalších 110 lidí, letos počítáme se 140.

Je o práci u policie zájem?

Zájem je poměrně velký, což nás těší. Budeme rádi, když se k nám bude hlásit co nejvíce lidí, což nám umožní přijmout ty nejlepší. Současně ale musím říct, že hodně zájemců neuspěje. Odpadávají nejvíce na psychotestech. Psychologickým vyšetřením neprojdou až dvě třetiny uchazečů.

Můžete specifikovat, na čem vypadávají? Je to například agresivita, nevyzrálost, neschopnost sociální empatie a podobně?

Je to komplex všech možných osobnostních ukazatelů. Psychologovi vyjde určitý profil jedince, který ukáže, že se ten člověk pro službu u policie nehodí.

Kdysi bývaly kamenem úrazu fyzické testy. Zlepšilo se to?

Ano. Instruktoři i šéf policejního střediska, který zajišťuje testy, říkají, že chodí čím dál tím vytrénovanější uchazeči. Lidé, kteří se hlásí k policii, si už s předstihem zjišťují, co asi budou muset absolvovat, a pracují na sobě. Už prostě vědí, o čem to je. Říkají si to i mezi s sebou. Svou roli určitě hraje i Facebook. Je jim jasné, že když člověk neudělá kotrmelec nebo místo uběhnutí ujde kilometr, tak u policie nemá co dělat.

Četl jsem, že se k policii hlásí stále více vysokoškoláků. Je tomu tak i v Moravskoslezském kraji?

Je to tak. V rámci krajského ředitelství máme v dobrém slova smyslu převzdělanou policii. Máme mnohem více vysokoškoláků, než potřebujeme. Magistrů potřebujeme teoreticky šedesát a máme jich nějakých osm set.

Teď to vypadá, jako byste si stěžoval. Doufám, že vysokoškolské vzdělání není nějaký handicap…

Samozřejmě ne. Naopak. Je to určitá startovací pozice. Je pouze na člověku, jak bude chtít na sobě pracovat. Jestli bude mít zájem postupovat nejen v kariérním, ale i v odbornostním žebříčku nahoru.

To znamená co?

Ti policisté začínají na obvodních odděleních nebo třeba u speciální pořádkové jednotky. Když se bude chtít z takového policisty stát kriminalista, pak musí projevit zájem. Když se osvědčí a teď k tomu dodá přidanou hodnotu v podobě předepsaného vzdělání, tak mu to umožní účastnit se výběrových řízení na vyšší pozice.

Na druhé straně, vysokoškolák zřejmě nemůže automaticky počítat s tím, že díky vzdělání ihned nastoupí na vyšší pozici.

Rozhodně ne. Nastoupí na obvodní oddělení. Vše ostatní záleží na něm, jak jsem uvedl v předchozí odpovědi. Výjimku snad představují jen specialisté na kriminalistické technice. Přivítáme každého odborníka, který chce vstoupit do řad policie, třeba na oblast DNA. Takový člověk půjde přímo na pozici odborníka.

Vy sám jste v minulosti označil práci u policie za prestižní. Stále to platí?

Policie umí nabídnout prestižní zaměstnání a nabízí prestižní zaměstnání na celý život. Je to celoživotní poslání. Když jde policista v uniformě po ulici, tak si ho za prvé každý všimne a za druhé svým vystupováním vyjadřuje nejen sounáležitost s policií, ale i určitou úroveň bezpečnosti daného státu. Vnímá ho spousta lidí. Nejen ti, kteří zde bydlí, ale také lidé přijíždějící na návštěvu nebo cizinci. Policista v uniformě je ten, kdo nejvíce dává najevo, jaká ta policie je.

Když jste zmínil cizince, k domluvě s nimi je nutné znalost jazyků. Jak jsou na tom po této stránce naši policisté?

Znalost cizích jazyků stoupá. Navazuje to na to, o čem jsem před chvílí hovořil. Tím, že máme převzdělanou policii, stoupá i znalost cizích jazyků, které se na školách povinně vyučují. Minimálně jde o angličtinu. To je dneska základ, bez běžné hovorové angličtiny se málokdo z nás obejde.

Je znalost angličtiny součástí přijímacího řízení?

Znalost angličtiny nepožadujeme, není to kritérium výběrového řízení.

A pokud by se chtěl někdo jazykově zlepšovat?

Policie nabízí v odborných školách, například v Holešově a Praze, jazykové kurzy z několika světových jazyků, hlavně z angličtiny.

Kdo se může takových kurzů zúčastnit? Jsou i pro běžné policisty?

Tyto kurzy se pořádají jednak pro ty, kteří musejí mít splněné určité jazykové vzdělání v rámci policie, a jednak i pro řadové policisty, kteří jazyk potřebují pro svou práci. Třeba policisty z odboru mezinárodních vztahů a další.

Nedá mi to nezeptat se na jeden z dřívějších závažných případů. Jde o útok pachatelů, kteří v lednu 2014 ve tři hodiny ráno na Novojičínsku stříleli ze samopalu po hlídce. Ta na signál vyjela k prodejně, kde mělo dojít ke vloupání. Je případ objasněn?

V tom případu žádný posun není. Stále na něm pracujeme. Rád bych ale řekl, že se od té doby změnila spousta věcí.

V jakém smyslu?

Nejprve bych si dovolil malou rekapitulaci. Fakt je, že policisté v té chvíli neměli adekvátní zbraň, kterou by se proti útočníkům bránili. Měli velké štěstí, že přežili. Byla jen náhoda, že kulky, které trefily auto, policisty nezasáhly. Kulka ze samopalu ráže 7,62 projde autem jako máslem. Pokud si někdo myslí, že se schová za auto, tak mu to moc nepomůže. Ty kulky projdou i blokem motoru. Je to účinná zbraň.

A ty změny, o kterých jste hovořil?

Dneska by to už probíhalo jinak. I na základě známých případů z Uherského Brodu či Raškovic došlo k podstatným změnám. Po takových událostech vždy vzniká určitá sebereflexe celé organizace, to znamená Policie České republiky. Vedení policejního prezidia přistoupilo k velmi intenzivní diskusi o dojezdových časech, o vybavení hlídek a vzniku prvosledových hlídek v rámci celé Policie České republiky.

Prvosledové hlídky? Můžete být konkrétnější?

Jsou to hlídky, které vyjíždějí k závažným případům. Mají k dispozici dlouhé zbraně, ať již samopaly MP 5 nebo samopaly SA 58. Ve vozidle mají balistické přilby a neprůstřelné vesty, a to i proti ráži 7,62. Snažíme se jim také dávat silnější auta. Těmito hlídkami nepřetržitě pokrýváme celé teritorium Moravskoslezského kraje.

Hlídka, která v lednu 2014 zasahovala na Novojičínsku, do kategorie prvosledových nepatřila?

Ne. Prvosledové hlídky, jak jsem je výše popsal, tehdy ještě standardně nebyly.

A pokud by k podobné události došlo dnes, vyjela by prvosledová hlídka?

Pravděpodobně ano. Může se ale stát, že někde přijede na událost hlídka obvodního oddělení, která nemá takové vybavení. Nicméně kdyby došlo k obdobnému napadení, operační důstojník má k dispozici prvosledovou hlídku, kterou vyšle na pomoc.

Asi by bylo ideální, kdyby takové vybavení měly všechny hlídky.

Vybavení hlídek balistickými prvky není jednoduché a rozhodně není levné. Ale pracuje se na tom. Pan ministr vnitra a pan policejní prezident zajistili bezmála čtvrt miliardy korun právě na balistické prostředky. Je pravda, že se policista chová jinak, když má dlouhou zbraň, neprůstřelnou vestu a balistickou helmu, než když je v klasické uniformě a drží v ruce pistoli.

Možná bychom mohli přejít k dalšímu aktuálnímu problému…

Rád bych ještě něco řekl k prvosledovým hlídkám. V loňském roce jsme byli na prvním místě v dojezdových časech v rámci celé republiky. To, že jsou policisté na místě události brzy, přispívá k pozvedávání dobrého jména policie. Když se vám něco děje a policie by přijela za půl hodiny, tak už je většinou po všem. Když je tam za čtyři pět minut, v Ostravě i dříve, člověk má větší pocit bezpečí.

Nyní bychom se mohli věnovat problematice imigrantů. V rámci našeho kraje se o nich mluví v souvislosti se zařízením ve Vyšních Lhotách, odkud tři z nich nedávno utekli.

Je to zařízení pro zajištění cizinců, kteří pobývají na území České republiky nelegálně, tím se dopouštějí přestupků, porušují legislativní normy. Jsou do tohoto zařízení umístěni po dobu, než se jejich situace vyřeší.

Co to znamená pro moravskoslezskou policii?

Pro moravskoslezskou policii to znamená několik věcí. Přímo v tomto zařízení máme dislokovánu část speciální pořádkové jednotky. Působí zde čtyřiadvacet hodin denně. Kdyby došlo k vážnějšímu narušení veřejného pořádku, pak jednotka zasahuje přímo v areálu.

A co se týká útěku tří cizinců?

Vnitřní režim v tomto zařízení zajišťuje agentura, která je pod správou uprchlických zařízení. Vnější perimetr pak zajišťují policisté, kteří jsou v gesci ředitelství služby cizinecké policie v Praze. Co se týká útěku tří cizinců, moravskoslezská policie měla na starosti ve spolupráci s cizineckou policií a samozřejmě i se samotným záchytným zařízením pátrání po těchto cizincích. Naši psovodi vypracovali trasu útěku, zajistili stopy. Pracovníci kriminální policie se dopracovali až k jejich pohybu v Čechách. Jeden z cizinců byl zadržen v Praze, další jsou již pravděpodobně mimo republiku.

Říkal jste, že jednotka je v případě problémů připravena zasáhnout uvnitř areálu. Už se to stalo?

Ano, občas dochází ke rvačkám mezi cizinci, dokonce došlo i k napadení pracovníka agentury.

Dotýká se migrační vlna v nějaké větší míře Moravskoslezského kraje?

Obecně můžu říct, že v rámci Moravskoslezského kraje zatím nezaznamenáváme abnormální výskyt cizinců. Je zde standardní pohyb cizinců. Nemáme informace o tom, že by hrozila velká vlna nelegální migrace. To již řekl i předseda vlády, ministr vnitra i pan policejní prezident.

V souvislosti s vlnou teroristických útoků v různých částech světa se nelze nezeptat, zda něco nehrozí i našemu regionu.

Tak, jak několikrát prohlásili předseda vlády, ministr vnitra i pan policejní prezident, tak mohu i já, jako krajský policejní ředitel, v této chvíli říct, že nemáme žádné relevantní informace o tom, že by zde hrozily teroristické útoky. Nemáme vážné informace, že by se měl udát nějaký útok, jak jej známe z Francie nebo odjinud. Takové informace nemáme.

Autor: Jaroslav Perdoch

16.1.2016
SDÍLEJ:
Tak vypadá vítězný model architektů Terezy Hozové a Davida Grabce z Bílovce. Jednotlivá zastavení křížové cesty budou vytvořena z kovu v kombinaci s betonem.

V Bílovci se bude stavět křížová cesta

Ilustrační foto.

Obec Mořkov chce zvelebit centrum

Hokejisté kopřivnické Tatry pomohli dobré věci

Druholigoví hokejisté Tatry Kopřivnice společně darovali krev v Krevním centru Fakultní nemocnice v Ostravě-Porubě.   

Evropské poháry? Postupně za tím půjdeme

Říká v rozhovoru pro Deník spojka extraligové Kopřivnice Patrik Fulnek, který by rád pomohl naplnit čtyřletou vizi klubu.  

Ve vlaku hořelo. Okolnosti vyšetřuje policie

Policisté vyšetřují okolnosti požáru, který vypukl na toaletě železničního vozu vlakového spoje R 820 směřujícího z Bohumína do Brna. Stálo se tak 1. října kolem jedenadvacáté hodiny.

Dvojitý úspěch novojičínských basketbalistů: výhra v soutěži a postup v poháru

Basketbalisté Nového Jičína se nejprve v neděli dočkali druhého vítězství v nové sezoně 1. ligy, sk. Východ, když v domácím prostředí zdolali rezervu Opavy 79:68 a ve středu pak uspěli i ve 3. kole českého poháru, když z palubovky druholigové Holice přivezli postup po vítězství 75:65.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení