Jaká je vlastně pravděpodobnost, že do člověka uhodí blesk? Svou nahodilostí se totiž srovnává s výhrou v loterii.
Z hlediska celé populace je pravděpodobnost zásahu bleskem extrémně nízká. Podle dostupné literatury je šance, že do vás uhodí blesk v rozmezí jednoho případu na tři až pět miliónů blesků. Naopak vysoká je, pokud lidé vyhledávají cíleně rizikové podmínky. Zejména při pobytu v silné bouřce v otevřeném prostoru nebo u kovové stavby. Záleží také na tom, v jak vodivém prostředí se pohybujete a jaké věci máte na sobě.

Co je v danou chvíli nejlepší a nejefektivnější první pomocí, pokud jsme svědky nehody, při níž do člověka uhodí blesk?
Dotyčný bude pravděpodobně v hlubokém bezvědomí, nebude reagovat ani na silný zevní podnět a bude mít závažnou srdeční arytmii, nebo přímo zástavu srdce. Je nutné zjistit, jestli postižený dýchá, nebo ne.

Pokud je v bezvědomí a nedýchá, jedná se o zástavu oběhu a je třeba neprodleně zavolat Zdravotnickou záchrannou službu a zahájit kardiopulmonální resuscitaci nepřímou masáží srdce a následně prodýcháváním v poměru 30 kompresí hrudníku a dva vdechy.

Je to jediná možnost pomoci, nebo existuje verze i pro laiky? Všichni jsme totiž kurzy první pomoci alespoň v autoškole nenavštěvovali.
U laiků je možná alternativa, že budou pouze nepřetržitě komprimovat hrudník. Je to výhodnější než se snažit postiženého prodechnout. Frekvence kompresí hrudníku je v obou případech stejná a to 100–120 kompresí za minutu. Důležité je pořád myslet na to, že nesmí být pauzy v mačkání hrudníku.

Maximálně deset vteřin na dva vdechy. Pokud je tam více zachránců, je vhodné se střídat po zhruba dvou minutách, aby byla masáž srdce stále efektivní. Jedná se totiž o poměrně dost náročnou fyzickou činnost. Hrudník je nutné promáčknout asi o třetinu jeho výšky.

Jak pomoci v případě, že postižený stále dýchá? Je pomoc obdobná?
Pokud je postižený v bezvědomí, ale pravidelně dýchá, je také nutné zavolat Zdravotnickou záchrannou službu a sledovat kvalitu dýchání. Pokud zároveň neutrpěl i mechanické poranění, je vhodné postiženého opatrně uložit na bok do tzv. zotavovací polohy, aby případné zvratky mohly volně vytékat z úst.

Při otáčení na bok je nutné postupovat ohleduplně a otáčet postiženého držením za bok, či koleno a rameno naráz, aby nedocházelo k rotaci v páteři. Pokud by postižený přestal dýchat ještě před příjezdem ZZS, je nutné ihned zahájit neodkladnou resuscitaci, jak je uvedeno v předchozím případě.