V posledním desetiletí došlo k negativnímu vývoji v oblasti závislostí. Kvůli zvyšujícímu se stresu, tlaku v práci, osobním či sociálním problémům začínají různým typům závislostí propadat i starší lidé. I pro ně je tady společnost Renarkon, s jehož ředitelem Martinem Chovancem a zástupkyní ředitele Ivou Valáškovou. „Do léčby se dnes dostávají lidé vesměs až po třicátém roce věku. Ještě v roce 2010 byl tento věkový průměr 27 let, dnes je to už 31 let. To je rapidní nárůst,“ podotýká Iva Valášková.

Můžete popsat běžný denní režim v některých střediscích Renarkonu?
Chovanec: Skládáme se ze dvou základních složek – kontaktního centra v Ostravě a Frýdku-Místku a terénního programu, který vedeme v okresech a objíždíme jednotlivá města. Terénní pracovníci mají ráno krátkou poradu, poté si nabalí batoh a jdou pomáhat drogově závislým do terénu. Posílají je také do kontaktního centra, kam tito lidé chodí tají sami od sebe. Souhlasí-li s přidělením kódu, mají nárok na uvaření polévky, které dostáváme z potravinové banky, mají možnost se tam osprchovat, využít krizovou intervenci či si vyměnit injekční set. Cílem kontaktního centra je, aby se tito lidé posunuli směrem k léčebnému procesu – buďto ambulantnímu, nebo residenčnímu.

Kolik injekčních setů vaši pracovníci lidem v Ostravě vymění?
Valášková: Sociální pracovníci Renarkonu vymění lidem v Ostravě ročně na 276 tisíc jehel, další tisíce pak policisté a strážníci. Máme zde celkem sedm terénních pracovníků, kteří dennodenně jezdí městem MHD nebo našimi dvěma auty.

Je vaše pomoc závislým anonymní, nebo zmíněným přidělením kódu odkrývají svou totožnost?
Chovanec: Renarkon funguje na anonymní bázi. Některé lidi už samozřejmě známe podle tváře, ale také pod přezdívkami. Kód je přidělen lidem, kteří k nám chodí dlouhodobě, je to v podstatě takový motivační prvek.
Valášková: Údaje za loňský rok ještě nemáme k dispozici, ale za rok 2019 jsme měli 770 pravidelných klientů, se kterými se naši terénní pracovníci setkali celkem 3772 krát. K tomu přičtěme 315 klientů s kódem, kterým jsme v kontaktním centru vyměnili 5257 aplikačních setů, a setkali jsme se s nimi 9372 krát.

Ředitel společnosti Renarkon Martin Chovanec a metodička Iva Valášková.Ředitel společnosti Renarkon Martin Chovanec a metodička Iva Valášková.Zdroj: Deník/Petr Jiříček

To je obrovský počet kontaktů a výměn, tedy pomoc těmto lidem…
Valášková: Ono to není jen služba pro klienty, ale pro celou společnost, je to asi padesát na padesát. Představte si, kdyby ta služba dnes skončila. Uživatel si jehlu sežene vždycky, nepřestane brát drogy. Těch skoro 5300 jehel by se někde válelo a naši klienti by do toho padali víc a víc. Zatímco takto se k nám stahují, což znamená, že veřejnost je toho problému ušetřena.
Chovanec: Dříve se zkoušela závislost potlačit, aplikovala se forma restrikce, ale nefungovalo to. Nyní klient ví, co, kdy a kde dostane, a jaké má zase povinnosti vůči nám i veřejnosti.

Předpokládám, že k vám nechodí pouze sami závislí, ale i lidé, kteří jim chtějí pomoci…
Chovanec: Ano, do našich poraden chodí spousta lidí, kteří potřebují pomoci, ale mnozí z nich nejsou uživateli drog. Přijde rodič, který má problém se synem, nebo člověk, jenž řeší partnerské problémy. Kvůli alkoholu, kvůli závislosti na mobilu, z něhož pořád sází, závislosti jsou dnes širokospektrální, nejen na marihuaně a pervitinu. Byť u tvrdých drog hraje prim zejména pervitin.

Jaká je hlavní věková skupina uživatelů drog, kteří u vás vyhledávají pomoc?
Valášková: Věkový průměr se pohybuje někde mezi 25 až 30 lety. Spousta lidí si myslí, že jsou to mladí lidé, věkový průměr se však zvyšuje. Není to proto, že by mládež začala fetovat později, ale proto, že spousta starších lidí naopak nepřestane fetovat. Do drogové závislosti se dostávají i starší lidé z důvodu stresu, náporu v práci. Kvůli různým rodinným a sociálním problémům jsou nuceni začít s drogami i v pozdějším věku, což dříve nebývalo. Věkový průměr závislých se kvůli tomu zvyšuje. Dříve toho lidé nechali nebo se šli léčit, ale dnes jsou ty nůžky ve společnosti tak otevřené, že tomuto „pokušení“ podléhají i starší lidé. Později zakládají rodiny, později docházejí dospělosti. Do léčby se pak dostávají lidé vesměs až po třicátém roce věku. Ještě v roce 2010 byl tento věkový průměr 27 let, dnes je to už 31 let. To je rapidní nárůst.

Renarkon pohledem Zbyňka Pražáka, náměstka primátora Ostravy pro sociální věci, zdravotnictví a kulturu: „Městem založená a podporovaná organizace Renarkon už téměř čtvrt století úspěšně buduje ucelený systém služeb pro předcházení i léčbu závislostí. Nyní je dalším významným krokem k posílení úspěšnosti léčebného procesu pro potlačení závislosti zapojení takzvaných recovery koučů, tedy lidí kteří tímto systémem sami prošli a využívají tak svoji vlastní zkušenost k pomoci druhým.“