Maličké centrum a nekonečná rodinná zástavba. Tak by se dal ve stručnosti charakterizovat Šenov. Nebo také jako město, jež protíná jedna frekventovanější silnice než druhá. Dopravu, která je chtě nechtě pro Šenov jedno z klíčových témat, zde však vnímají doslovně jako obrovskou výhodu.

„Máme přímou návaznost na I/11 – silnici první třídy, z níž jsme během dvaceti minut na dálnici. Na velká města je navíc vázáno školství, výhodu máme i v dosahu zdravotnictví, byť ambulancí je tady dostatek, nebo v oblasti kultury, kterou sami rozvíjíme spíše v lokálním rozsahu,“ říká starosta Jan Blažek.

Šenov však není jen sluncem zalité místo, kde si odpoledne po práci hovíte na zahradě. Na nich, či případně i přímo v domech se totiž údajně velmi líbí i zlodějům z okolí, takže si zde nemohou vynachválit městskou policii, která – jak dokládá třeba příklad nejen pár set metrů vzdáleného Petřvaldu – rozhodně není samozřejmost.

Pětatřicet tisíc aut denně

Při zmínce o Šenově si nelze nevšimnout několika dopravních tepen, které město dělí jak z východu na západ, tak i severojižním směrem.

Po Ostravské ulici a dále silnici I/11, kterou mnozí vnímají ještě jako Rudnou, projede denně víc než 20 tisíc aut, po Těšínské ulici spojující paralelně s „jedna jedenáctkou“ Havířov s Ostravou-Bartovicemi pět tisíc aut a kolmo k ní projede mezi Frýdkem-Místkem a Karvinou dalších osm tisíc aut denně.

Deník v ulicích Šenova.Deník v ulicích Šenova.Zdroj: Deník/Petr Jiříček

V součtu je to dopravní zátěž asi pětatřiceti tisíc vozidel každý den! Místní s tím ale zkrátka žijí. Více je prý trápí nákladní doprava.

„Mezi Frýdkem-Místkem a Petřvaldem je omezen průjezd vozidel nad 12 tun, ale spousta občanů si stěžuje, že to řidiči nedodržují,“ zoufá si starosta, který má podle svých slov svázané ruce.

„Městská policie může zkontrolovat katastr Šenova, ale už ne to, zda značky někdo nezakryl ve Frýdku-Místku nebo Petřvaldu, na což se řidiči často vymlouvají, nebo zda k nám nevyjeli z okolních obcí, kde značky nejsou,“ popisuje patovou situaci.

Cíl? Další chodníky

I proto se už před časem v Šenově zaměřili na budování chodníků, kterých je zde sice na dvacet kilometrů, avšak silnic hned čtyřikrát tolik.

Deník v ulicích Šenova.Deník v ulicích Šenova.Zdroj: Deník/Petr Jiříček

„Například u místních komunikací navazujících na frekventované silnice druhé třídy v místní části Škrbeň chodníky nejsou. A právě tudy si to řidiči od Frýdku směrem na Havířov zkracují, což je pro pěší velmi nebezpečné,“ popisuje Jan Blažek, co radnici přimělo chtít zde postavit dva kilometry chodníků. Je kolem toho velký boj, přestože město pozemky má.

Pod i nad nimi však vedou inženýrské sítě, jejichž vlastníci mnohdy stavbu podmiňovali několikakilometrovou přeložkou. Šenov nakonec našel kompromisní řešení a bude překládat jen čtyřsetmetrový úsek sítí.

„Už je podána žádost o územní rozhodnutí stavby. Snad s ní začneme v příštím roce,“ věří starosta, který se chce zaměřit i na další nebezpečné úseky. V řešení je i teprve druhá spojnice severní a jižní části města – lávka pro pěší a cyklisty přes řeku Lučinu a „jedna jedenáctku“ - CELÝ ROZHOVOR S PRVNÍM MUŽEM ŠENOVA NAJDETE ZDE.

KRÁTCE Z ŠENOVA

Připravované investice

V poslední době Šenov hodně investoval do výstavby kanalizace, chodníků a rekonstrukce školských zařízení, které ještě zcela neopouští. Chystá se totiž na rekonstrukci základní umělecké školy, která má spočívat v přístavbě výtahů, rekonstrukci střechy a zateplení fasády. V místní části Lapačka se zase bude starý rozpraskaný asfaltový povrch hřiště nahrazovat umělým. (jir)

Šenov: lídr v chytrém osvětlení?

V Šenově mají nyní asi tisíc světelných bodů, což je v přepočtu jedna lampa na 6,5 obyvatele! A většina z nich, zhruba kolem sedmi set, jich je dokonce vyměněna za moderní led svítidla. V plánu je výměna i těch zbylých, navíc chce radnice některé oblasti světelně ještě zahustit.

„Někdy je vzdálenost mezi lampami až co čtvrtý sloup, což je nedostatečné,“ konstatuje starosta Jan Blažek, pyšnící se v obci světelnou regulací, kdy osvětlení v nočních hodinách ubírá až čtyřicet procent výkonu, navíc u něj lze dálkově sledovat, které svítidlo vypnulo a proč. „V systému modernizace a ovládání veřejného osvětlení jsme dost popředu a přináší to i nemalé úspory.“ 

Přehodnotili otázku odpadů

Ještě před rokem a půl se v Šenově svážel odpadl plošně z asi čtyřiceti sběrných hnízd. Kvůli okolnímu nepořádku a výskytu hlodavců se však rozhodli k přidělení popelnic k jednotlivým domům a vzali to hezky od podlahy. Komunál, bioodpad, plast, ale i papír nyní popeláři odvážejí v pravidelných intervalech, navíc ke spokojenosti lidí původní hnízda nahradila malá sběrná místa i na olej či elektroodpad. Radnice lidem rozdala také přes dva tisíce kompostérů a ve sběrném dvoře mají štěpkovač s možností odnést si štěpku domů.