Kliknutím zvětšíte„Velký bratr hlídající pohyb konkrétních lidí to skutečně není. Nepracujeme s konkrétními čísly mobilních telefonů, anebo identifikátory SIM karet. A nemáme k nim ani přístup,“ vysvětluje Miroslav Vozňák. Ten je profesorem na Fakultě elektrotechniky a informatiky a „tváří“ projektu Altas Mobility, jenž zpracovává data mobilních operátorů v superpočítačovém centru IT4Innovations.
V týmu má deset kolegů – studentů i akademiků – od experta na geoinformační systémy, přes analytika na mobilní sítě, testera až po vývojáře algoritmů pro zpracování velkých objemů dat. Dělají s „provozními daty“; ty nepochází z telefonů, nýbrž ze základnových stanic zajišťujících pokrytí signálem.
Nejde o nic extra tajného, podívat se může každý
„Můžeme zjistit, kolik lidí a kdy vyjelo například ze Starých Hamrů v Beskydech do Karlových Varů. Kdo tam jel, nikoliv,“ říká Vozňák.
Ostatně, nejde podle něj o nic extra tajného, na webu atlas-mobility.danse.tech se o tom může přesvědčit kdokoliv. Podívá se, jak se lidé v Česku pohybují, den po dni v průběhu letošního roku.
„Neděle pětadvacátého října byla krásným podzimním dnem a byl zaznamenán až sedmdesátiprocentní nárůst pohybů napříč celou republikou,“ pokračuje profesor. Naopak, na státní svátek 28. 10. je situace v zemi právě opačná, volný den, mobilita se utlumuje … a blíží se začátek nočního zákazu vycházení.
Ani s vyhlášením nouzového stavu, jak tým Atlasu Mobility zjišťuje, se stav v Moravskoslezském, Olomouckém či Zlínském kraji příliš nemění. „V našem regionu je to bezesporu dáno průmyslem, třeba válcovací stolici nebo dobývací kombajn si nikdo na homeoffice asi domů nevezme,“ podotýká Vozňák.
Praha je jiná – menší pohyb kvůli charakteru profesí umožňujících pracovat z domova. „Ústecko, Liberecko, tam se něco muselo stát, nyní to jsou kraje s nejnižšími počty vyjíždějících. Byť na jaře tomu tak nebylo. My to vidíme, avšak nedokážeme objasnit důvody, pro vysvětlení těchto jevů by se museli zapojit rovněž demografové a sociologové,“ líčí vedoucí projektu.
Kdo může využít údaje?
Údaje ze superpočítače v porubském univerzitním kampusu VŠB-TUO může využít (na základě svolení jednoho z operátorů) státní správa, samospráva i jim podřízené organizace.
„Představují totiž jeden ze zdrojů informací v boji proti pandemii,“ podotýká Vozňák. Veřejnost se může podívat každé odpoledne na nové výsledky po dnech v krajích i městech nad padesát tisíc lidí.
„Na jaře byl pohyb menší a určitě za to mohl strach z neznámého, zatímco podzimní opatření proti koronaviru mají mnohem menší dopad na mobilitu,“ domnívá se profesor z VŠB. Výpočty jsou, jak zdůrazňuje, náročné, vždyť u dvaadvaceti tisíc sídelních jednotek (měst / obcí) v Česku se pracuje s takzvanou maticí, která má půl miliardy prvků.
Samozřejmě, kdo má telefon doma, je zařazen jako „nevyjíždějící“, jelikož signál z jeho mobilu nechytají jiné základnové stanice. „Ale mobily jsou dnes tak osobní jako třeba občanský průkaz. Proto se právě provozní data od operátorů využívají nejen k řešení různých dopravních úloh ale pomáhají aktuálně v krizovém stavu,“ dodává profesor Vozňák.
K TÉMATU
Pracoviště posílí pozici!
Anselm, Salomon a Barbora jsou tři po šachtách pojmenované superpočítače v IT4Innovations Národním superpočítačovém centru při VŠB – TUO. Kromě nich je zde také speciální systém NVIDIA DGX-2 na výpočty umělé inteligence. A příští rok přibude porubskému výzkumnému, vývojovému a inovačnímu pracovišti novinka za 400 milionů korun (placená z peněz unie z Bruselu), která bude šestým nejvýkonnějším evropským superpočítačem s 15,2 petaflopů. Což převyšuje i dosavadní tuzemskou jedničku v automobilce Škoda. Pro srovnání, kalkulačka má asi deset flopů. Flop (Floating-Point Operations Per Second) je jednotkou, která vyjadřuje výkon počítače. Petaflop znamená deset na patnáctou flopů.
10
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
