„Z rozboru Terezčiných aktivit vyplynulo, že nejzajímavější pro ni je hraní počítačových her v mateřské škole. Počítač před třemi měsíci daroval školce pro výukové účely jeden z tatínků dětí. Kromě vzdělávacích her se na něm ve chvílích volna začaly hrát i jiné on-line hry. Terezčina maminka o všem věděla a byla pyšná, v jak nízkém věku umí její dcera ovládat počítač. O jaké hry se jedná, netušila. Neměla z nich ale obavy, vždyť Terezka má přece povoleno od paní učitelky hrát jen pět minut denně, což nemůže ublížit," popsala Deníku případ dětská neuroložka.

Dodala, že matka zřejmě neměla informace, že v mnoha hrách je přítomno násilí, někdy ve velmi nenápadné podprahové formě. A také si neuvědomila, že dětí je ve třídě jednadvacet. Dohromady tedy trávily hraním a sledováním hrajícího u hry skoro dvě hodiny denně.

Ilustrační foto

Brutalita na displeji

Osmiletý Honzík, velký sportovec, který doposud nosil domů jen samé jedničky, propadl bojové hře GTA. Tu loni v září do školy přinesl kamarád a rázem se stal hvězdou třídy. Většina chlapců si přála na Vánoce stejný dárek. A benevolentní rodiče bohužel svým dětem hru, která je povolena až od osmnácti let, zakoupili. Honzu hra tak upoutala, že u ní začal trávit každou volnou chvilku, přestal chodit ven.

„V noci hrál tajně hodiny pod peřinou a ráno vstával první. Do ambulance přišel na jaře se svými rodiči pro bolesti hlavy, noční můry a pomočování," uvedla lékařka s tím, že rodiče si mysleli, že Honzík na počítači jen „něco" skládá.

Patnáctiletý gymnazista Martin přišel do neurologické ambulance, protože se už rok cítil velmi unavený, zhubl, nemohl se koncentrovat a zhoršil se mu ve škole prospěch. Chlapec se odcizil rodičům a trávil celé dny ve svém pokoji u počítače, kde hrál šest až osm hodin denně bojovou multiplayerovou hru. Postupně se vzdal všech svých koníčků a se svými virtuálními kamarády hrál v on-line v herních klanech. Zapomínal na stravovací, pitný i spánkový režim a jeho tělo i psychika tak dlouhý nápor neunesly.

Ohroženi už od osmi

U Terezky podle neuroložky Andrey Zakoutové pomohla kontrola volného přístupu dětí k PC a nahrazení počítačových her jinými, hlavně pohybovými aktivitami.

Honzíkovi rodiče byli poučeni o násilnickém a brutálním charakteru hry a také o tom, že jejich dítě je ve věku, kdy nerozeznává hranici mezi virtualitou a realitou. „Tyto hry už chlapec nesměl hrát, pokud by potíže přetrvávaly, měli by kontaktovat dětského psychiatra. Nadměrné užívání her je totiž většinou únikem z reálného světa a symptomem jiných neřešených problémů dítěte," podotkla lékařka. Martina pak musela doporučit do péče specializovaného psychiatrického centra, které se zabývá závislostmi a návykovým chováním. „Nejčastěji se problémové užívání PC a internetu týká děti mezi osmi až dvanácti lety. Zvyšováním dostupnosti internetu v Česku má internet k dispozici okolo šestapadesáti procent rodin, což je čtyřikrát více než před patnácti lety , mobilních telefonů a zejména s raketovým nástupem dotykových displejů, včetně iPadů pro nejmenší děti, dojde velmi rychle k výraznému snížení věkové hranice dětí, které budou mít v souvislosti s užíváním internetu zdravotní potíže," míní Andrea Zakoutová.

Rady pro rodiče:

>> Informujte se o možných negativních dopadech PC a internetu na psychobiosociální zdraví dětí.

>> Stanovte pravidla, za jakých mohou děti pracovat na PC a jaké aktivity na internetu podnikat.

>> Kontrolujte dodržování těchto pravidel.

>> Všímejte si známek rizikového chování dítěte.

>> Podporujte jiné volnočasové aktivity dětí, zejména ty pohybové.

>> Rozvíjejte zdravé sebevědomí dítěte, aby nemělo potřebu nechat se vtáhnout do „lepšího" virtuálního světa kyberprostoru.

Neuroložka Andrea Zakoutová říká v rozhovoru pro Deník: Dítě na počítači přes tři hodiny denně? Jistota zdravotních potíží

MUDr. Andrea ZakoutováTři čtvrtiny českých dětí nedodržují doporučení lékařů, aby alespoň hodinu denně vykonávaly nějakou pohybovou aktivitu. „Většina dává přednost sedavému způsobu života, což společně s nevhodnou polohou u počítače, nárůstem stresu a nedodržováním pitného, stravovacího a spánkového režimu vede k četným zdravotním obtížím," tvrdí ostravská dětská neuroložka Andrea Zakoutová.

Jaké konktrétní zdravotní potíže může dlouhé vysedávání u počítače dětem způsobit?

Především pohybová onemocnění vadné držení těla, bolesti zad, syndrom karpálních tunelů, oční obtíže, bolesti hlavy, poruchy spánku, úrazy, neurózy, afektivní bipolární poruchy, tiky a četná civilizační onemocnění, tedy obezitu, poruchy imunity, kardiovaskulární a gastrointestinální choroby.

Co se myslí „dlouhým vysedáváním u PC"? Kdy už trávení času u počítače může škodit zdraví?

Je to velmi individuální, záleží na osobnosti člověka, jeho zařazení v rodině, společnosti, ve volnočasových aktivitách, a také na jeho aktuální životní situaci. Je velmi těžké odlišit, kdy se jedná ještě o intenzivní využívání internetu a počítače pro vzdělání, zábavu či práci, a kdy už jde o rizikové závislostní chování. Obecně neproblémovým uživatelem je jedinec, který tráví u internetu a videoher méně než hodinu denně a celkově u všech multimédií, to znamená včetně televize, maximálně tři hodiny denně. Problémový je pak ten, který tam tráví třikrát tolik času a více. V praxi jde o to, aby pro počítač a internet platilo stejné lidové rčení jako pro oheň je dobrý sluha, ale špatný pán.

Může tento životní styl vyvolat i nádorová onemocnění?

Tato hypotéza je stejně kontroverzní jako úvaha o škodlivosti mobilů a jejich spojení s nádory mozku. Najdeme zcela jistě studie pro i proti. Nicméně všichni se shodujeme na tom, že zdraví člověka je jen z deseti procent ovlivněno zdravotní péčí a z devadesáti procent genetickými predispozicemi, prostředím a životním stylem. A pokud není životní styl optimální, což při nadužívání PC a internetu není, může časem dojít ke snížení imunity a zvýšení rizika vzniku rakoviny.