Staří Slované uměli svá osídlení stavět i tak, aby byla co nejhůře dostupná pro případné nepřátele. Stovky let po jejich původním osídlení to dnes poznávají i stavbaři, kteří obnovují chátrající dřevěné palisády, věže a slovanské hradby v Archeoparku Chotěbuz-Podobora. Dostat sem potřebný materiál a vybavení bývá někdy těžký oříšek.

Současné stavby v archeoparku byly dělány tak, aby co nejvěrněji kopírovaly i původní technologické postupy z dávných dob. Jejich zemní části byly umístěny přímo do země. Věrnost historickým stavebním technologiím ale přinesla i postupnou zkázu.

Petrovický farář Tomasz Stachniak s dokumenty z báně věže petrovického kostela.
Farou dýchala historie, četly se tu dávné dokumenty

„Veškeré objekty jsme pravidelně ošetřovali potřebnými nástřiky, zvenčí se léta zdálo být vše v pořádku. Postupně jsme ale zjišťovali, že některé kůly jsou například nestabilní při velkých větrech. Dendrologický průzkum pak ukázal, že zvenku zdánlivě zdravé dřevo je napadeno dřevokazným hmyzem a půdními mikroorganismy zevnitř, tedy přímo z půdy,“ vysvětluje při kontrolním dni přímo na místě ředitel provozovatele archeoparku, kterým je Muzeum Těšínska, Zbyšek Ondřeka.

dřevo by se postupně stávalo nebezpečné i pro návštěvníky a zaměstnance archeoparku. Na snímku ukazuje zničené kusy modelu slovanských hradeb ředitel Muzea Těšínska Zbyšek Ondřeka.Zdroj: Deník/Richard Kutěj

Obnovené modely obydlí dávných Slovanů jsou tedy již nově založeny do betonového základu. Stejně tomu bude také v případě palisád, věží a slovanských hradeb. „Je to takový kompromis,“ podotýká ředitel Muzea Těšínska.

Současným celosvětovým trendem je totiž stavět modely dávných osídlení tak, jako tomu bylo původně.

Ilustrační foto
Nová stezka pro pěší i cyklisty spojí Skřečoň se Záblatím

Týká se to především míst, která naši dávní předkové skutečně osídlovali, což je i případ Chotěbuze. V některých zemích jdou tak daleko, že dané stavby dělají zásadně jen za použití tehdy dostupného nářadí. Běžný návštěvník ale betonové základy nepozná a stavby v Chotěbuzi jinak věrně odpovídají tomu, co zde stálo při původních osídleních.

„Je to výzva, nejtěžší je vzhledem k umístění lokality řešit logistické problémy, musíme dodržovat i podmínky památkového ústavu a archeologů. Není to zkrátka obvyklá stavba,“ popsal pak nelehký úkol po stavební stránce projektový manažer zhotovitele díla Petr Piprek.

Akce potrvá do konce příštího roku a archeopark má nyní lehce omezený provoz.