Pražmo: lidé jsou tu pospolití, znají se a žijí venkovským životem

Starostka Pražma Michaela Honešová v rozhovoru zmiňuje také, že obyvatelé mají k dispozici všechny potřebné služby a nastiňuje plány do budoucna.

Paní starostko, jak byste charakterizovala obec Pražmo?

Jsme malou obcí a zároveň nejmladší obcí v širokém okolí, obec je jako jedna z mála založená zakládací listinou v roce 1777. Rozloha činí zhruba 355 hektarů, přičemž třetinu tvoří lesy. Na zbývající ploše žije něco málo přes 900 obyvatel, z čehož vyplývá, že je tady velmi hustá zástavba. Není zde již mnoho prostoru pro novou výstavbu, novostavby se zde objevují jen ojediněle. Spíše se renovují staré domy na nové moderní bydlení. Na druhou stranu jsou zde lidé pospolití, navzájem se známe a žijeme společenským venkovským životem. Není to tady jako na rozlehlých samotách nebo naopak velkých městech, kde lidé nemají představu, kdo je jejich soused.
 
Je Pražmo něčím výjimečné či originální v porovnání s jeho okolím?

Nemyslím si, že bychom byli něčím výjimeční nebo originální. Obec plynule navazuje na okolní obce. Z jedné strany máme Raškovice, na straně druhé Morávku. Neoddělují nás žádné delší úseky „nikoho“. Spolupráce mezi obcemi je na velmi dobré úrovni.

Starostka Pražma Michaela HonešováZdroj: Deník/Jan Smekal
 
A jak se v Pražmě žije místním obyvatelům? Co hlavně oceňují a co jim na druhou stranu naopak chybí?

Lidé asi nejvíce oceňují fakt, že žijí v blízkosti hor a krásné přírody. Přímo z obce se dá podniknout celá řada krásných výletů. Na druhé straně to občané z Pražma mají blízko i do města, kde dojíždí nejčastěji za prací ale i za zábavou. Hromadná doprava je dobře podchycená, autobusy jezdí do Frýdku-Místku i do Frýdlantu nad Ostravicí.
Zároveň mají k dispozici v podstatě všechny potřebné služby. Základní škola i lékaři jsou v obou sousedních vesnicích. A do obchodu s potravinami, textilem, drogerií nebo k řezníkovi to pak mají blíže než mnozí lidé z dolní části Raškovic. Přímo u nás je pak pošta, potraviny, železářství či cykloservis. Co lidí dost trápí, je narůstající doprava. Jednak přibývá turistů mířících do hor směrem na Morávku i na Mohelnici, jednak řidiči zcela nerespektují povolenou rychlost a obcí se prohánějí jako na závodní dráze. Křižovatka u bývalého hotelu Ondráš, která je na hranici naší obce a sousedních Raškovic je velmi nepřehledná a tím i nebezpečná.

Polský farář z Pražma. Vždycky jsem chtěl pracovat v horách, lidé jsou vstřícní

Když byste měla někoho pozvat do Pražma, proč by tady měl zavítat? Co hlavně může tato obec návštěvníkům nabídnout?

Určitě krásnou přírodu, obec je výchozím bodem několika turistických tras. Vychází zde jedna z větví naučné stezky Prašivá. Tato naučná stezka má těchto větví více z různých obcí a všechny se potkávají na vrcholu Prašivé. Dříve obcí vedla také turistická značka na vrchol Travného, ale ta byla zrušena kvůli tetřevům a dnes vede jen po úpatí hory. Turistům doporučuji navštívit i Hotel Travný, který obec provozuje. Nabízí zrekonstruovanou restauraci, v letních měsících funguje příjemná zahrádka, pro děti jsou k dispozici houpačky, průlezky či pískoviště. Do budoucna chceme zrekonstruovat i ubytování a sál, kde se pořádají nejrůznější společenské akce. Asi nejvýznamnější stavbou v obci je pak kostel zasvěcený sv. Janu Nepomuckému, který byl postaven v letech 1807–1817. Traduje se, že na místním hřbitově na Zlani je pochována dívka, která skočila do rozvodněné řeky Mohelnice a svým tragickým osudem inspirovala básníka Petra Bezruče k napsání básně Maryčka Magdonova. Všeobecně se ví, že se Petr Bezruč se rád toulal zdejšími místy. U hřbitova se pak nachází nová sakrální památka, jejímž autorem je známý architekt Marek Štěpán.

Když bychom se podívali rok zpátky, celý svět se potýkal s epidemií koronaviru. Jak jste se s touto nákazou vypořádali u vás v Pražmě?

Koronavirová epidemie poznamenala obec zejména ve dvou rovinách, a to v rovině finanční a pak hlavně v rovině kulturní a společenské. Z počátku krize to byla pro obec velká nejistota, co se týče naplnění rozpočtu. Ve výsledku to sice nakonec nebylo tak zlé, jak se původně počítalo, ale museli jsme celý minulý rok přemýšlet nad úsporami. Proto jsme kromě dostavby bytového domu Rajmaneum pozastavili všechny plánované investice. Tato stavba byla již rozestavěná z předešlého roku a museli jsme ji dokončit. Do kulturního života koronavirová epidemie promluvila zcela zásadně. V loňském roce jsme stihli pouze plesovou sezonu a v prosince vánoční jarmark venku v parku pod kostelem. Jinak jsme všechny akce museli zrušit, což nás velmi mrzelo a počítali jsme s tím, že letos si to vynahradíme. A jak to dopadlo, víme všichni. Pevně věřím, že už máme nejhorší za sebou a budeme se moci vrátit k bohatému kulturnímu programu, na který jsme byli zvyklí z minulých let.

Jaké jsou plány Pražma dál do budoucnosti? Chystají se v něm nějaké významnější investice?

Již z minulých let máme připravený projekt regenerace centra obce, který je rozdělen na několik samostatných etap. Něco již máme hotovo, ale kus práce máme před sebou. Je potřeba upravit centrum obce pod kostelem včetně chodníků a cestu kolem kostela. V příštím roce nás čeká stavba chodníku kolem hlavní cesty směrem na Morávku, na který jsme získali dotaci. Ten přispěje ke zvýšení bezpečnosti chodců i řidičů na hlavní silnici směrem na Morávku. V následujících letech budeme pokračovat s opravami místních komunikací. Plánů by byla celá řada, vše závisí na stavu obecní pokladny.

Pražmo v datech

První písemná zmínka: 1777
Počet obyvatel: 912

Obec Pražmo.Zdroj: Deník/Jan Smekal

Zajímavost

Na místním hřbitově je pochována literární předloha Maryčky Magdónové, jejíž těžký život byl námětem pro Petra Bezruče, který ovšem jako místo jejího posledního odpočinku popsal Staré Hamry. Později ale bylo prokázáno, že její opravdové pohřebiště je na pražmovském hřbitově.

Tip na výlet

Socha Sedícího Ježíše Krista
U příležitosti oslavy patrona farnosti sv. Jana Nepomuckého byla u hřbitova na Zlani odhalena socha sedícího Ježíše Krista z pískovcové kamene. Tento kámen složil do té doby téměř 200 let jako schod u vstupu do kostela. Autorem je architekt a sochař Marek Štěpán z Brna. Vzdálenost sochy vzdušnou čarou ke kostelu je rovných 450 metrů. Pěšky se zde můžete dostat po modré turistické značce, na kole po nejbližší cyklostezce č. 6113.