Silvestrovské jednodenní uzavření lékařské pohotovostní služby pro dospělé v Havířově se může klidně opakovat. A to kdykoli a kdekoli. Na Karvinsku i jinde.

Podle zákona má pohotovostní službu za povinnost organizovat a zajišťovat kraj, nicméně náměstek hejtmana pro zdravotnictví Martin Gebauer přiznává, že ne vždy se to daří stoprocentně. „Asi v devadesáti osmi procentech se to daří, občas ne. Tak jako tomu bylo na silvestra v Havířově,“ uznal Gebauer.

Důvodů je podle něj více: nedostatek lékařů a zčásti také jejich neochota sloužit pohotovostní službu. Zákonem je dáno, že praktičtí lékaři jsou povinni se účastnit služeb pohotovosti v míře únosné. Nejsou však stanoveny žádné sankce, když je sloužit nebudou.

CO TEDY S TÍM?

„Toto není lokální problém. Nemůže za to ani člověk pověřený koordinací lékařů pro služby, ani management nemocnice, je to problém systémový. Už jsem řešil tyto záležitosti s hejtmanem a ministrem zdravotnictví, který slíbil ještě letos změnu zákona o poskytování zdravotnických služeb, o zajištění pohotovostní služby,“ vysvětlil Martin Gebauer.

Přiznává, že nemocnice jsou rády za těch pár praktických lékařů, kteří pohotovosti drží. „Na Karvinsku je tolik praktických lékařů, že by stačilo, kdyby jeden praktik odsloužil jednu službu za dva a půl měsíce, a nebyl by problém. Vychází to asi na pět služeb za rok, což si myslím není náročné ani vyčerpávající. Problém je, že ne všichni lékaři chtějí pohotovosti sloužit,“ řekl Martin Gebauer.

Občasné problémy se zajištěním pohotovostní služby mívají nejen v Havířově. Obdobné martyrium při shánění lékařů pro pohotovost zažívají občas například i v Třinci. Ekonomicko-personální náměstek ředitele v Nemocnici s poliklinikou Třinec-Sosna Radoslav Basel říká, že u nich je to podobné, ale zatím se vždy podařilo pohotovost lékařsky zajistit. „Přestože na to nemocnice doplácí ze svého. Máme lékaře kmenové i externí a snažíme se, aby za službu měli všichni stejné peníze,“ řekl Basel.

CHCE TO ZMĚNU. A TA MUSÍ PŘIJÍT SHORA

Jak tvrdí náměstek Gebauer, problém je systémový. S tím souhlasí i předseda Sdružení praktických lékařů České republiky Petr Šonka. Důvody, proč pohotovostní služba někde nefunguje dobře, shrnuje do několika bodů: přežitek z doby, kdy v České republice neexistovala záchranná služba, snaha lokálních a krajských politiků držet pohotovosti, protože to u voličů znamená kladné politické body, nedostatek lékařů, vysoký věk praktiků a z toho někdy vyplývající neochota sloužit. A v neposlední řadě nesystémovost.

„Často ani nejde o peníze. Důvodem, proč lékaři odmítají sloužit pohotovost, je například to, že ji pacienti zneužívají, někde je málo využívaná, někde lékaři nemají ani vybavení odpovídající úrovni medicíny 21. století, a při špatném diagnostikování si mohou zadělat na problémy. A pak tu je průměrný věk praktických lékařů, který je 57 let. Když vezmete všechny výše jmenované okolnosti, nestojí penzionovanému lékaři, ale mnohdy ani stále aktivnímu, aby trávil víkendy a večery na službách. Ani když ho dobře zaplatí,“ říká Petr Šonka.

Dodal, že Sdružení praktických lékařů už několik let tlačí ministerstvo do změn v koncepci tzv. primární péče, jejíž lékařská pohotovost je. „Je potřeba vytvořit jednotný systém lékařské pohotovostní služby. Dále chceme využít ambulantních specialistů, kteří také mohou sloužit pohotovost, a v neposlední řadě motivovat mladé lékaře, třeba tím, že si na pohotovosti takzvaně sáhnou na ,jinou' medicínu,“ dodává Petr Šonka.