Třinecké železárny pod drobnohledem: nakolik škodí emise z Werku lidskému zdraví

Jak moc škodlivin huť produkuje, kolik jich vypouští do ovzduší nebo vody? Co dělá pro to, aby na se minimum snížily emise zdraví nebezpečných látek, které se dostávají do vzduchu a jaký mají vliv na lidské zdraví?

Každá strana to vidí jinak. Podnik tvrdí, že pro snížení škodlivých emisí dělá ještě víc než mu nařizují zákony a předpisy, odborníci na ovzduší i lékaři mluví o špatné kvalitě ovzduší v Třinci a neblahém vlivu škodlivin ze vzduchu na lidské zdraví. A ekologové podnik tepou, jak jen to jde.

Liberty Ostrava pod drobnohledem: jaký je skutečný vliv huti na zdraví lidí?

Opírají se přitom o čísla, která sama firma hlásí do v integrovaného registru znečišťovatelů (IRZ). Z něj lze vyčíst, že Třinecké železárny figurují v tabulkách průmyslových podniků v jednotlivých kategoriích podle typu vypouštěných emisí na předních, v některých případech dokonce prvních místech.

Podle žebříčků sestavovaných každoročně lidmi z ekologického spolku Arnika, patří za rok 2021 prvenství třinecké huti v žebříčku největších producentů reprotoxického oxidu uhelnatého a dioxinů, které do ovzduší vypustila nebo předala v odpadech a odpadních vodách. Firma figuruje také v TOP10 podniků, které vypouštějí nejvíce skleníkových plynů a plynů způsobujících kyselé deště, produkuje prachové částice (PM10), perzistentní organické látky (POPs). Dceřiná společnost Třineckých železáren, Energetika Třinec, pak figuruje na 5. místě v tabulce producentů největšího množství látek nebezpečných pro vodní organismy.

Červený hadr pro ekologa

Proto je podnik, který dává práci téměř deseti tisícům lidí v mikroregionu Třinecka, trnem v oku ekologům. „Třinecké železárny stále vypouštějí do ovzduší vysoké množství prachových částic, a to přesto, že jejich množství firma oproti roku 2004 (počátek ohlašování do IRZ) snížila zhruba patnáctkrát a v roce 2021 vypustila zhruba čtvrtinu toho, co huť Liberty Ostrava,“ řekl Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady spolku Arnika.

Werk sice prášit nepřestal, ale životy okolních obyvatel vylepšil

Průmyslové podniky naopak hájí například hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, který tvrdí, že za poslední roky se situace hodně změnila k lepšímu. „Kvalita ovzduší v regionu se rok od roku zlepšuje a rozloha oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší je menší,“ sdělil Deníku hejtman Ivo Vondrák.

Mluvčí Třineckých železáren Petra Macková Jurásková připomněla, že oproti roku 2020 došlo za rok 2021 k dalšímu mírnému meziročnímu snížení emisí prachu na nové historické minimum. „Také u většiny dalších znečišťujících látek jako oxidu uhelnatého, oxidu uhličitého, oxidů dusíku, oxidů síry, některých kovů a dalších látek byl zaznamenán jejich mírný meziroční pokles, který zhruba odpovídá poklesu výroby oproti roku 2020, kdy jsme odstavovali významné hutní agregáty kvůli plánovaným opravám a modernizacím,“ vysvětlila mluvčí Třineckých železáren.

Výkyvy v údajích o množství vypouštěných emisí připouštějí také pracovníci České inspekce životního prostředí (ČIŽP). „Případný meziroční nárůst či pokles množství vypouštěných znečišťujících látek do ovzduší není způsoben nějakým systémovým neplněním závazných emisních limitů, ale je důsledkem změn v objemu výroby u jednotlivých výrobních technologií. Tento trend není protiprávním stavem a je zcela běžný i u jiných původců emisí, a to nejen v sektoru průmyslu,“ řekl mluvčí ČIŽP Jiří Ovečka.

K prvnímu místu Třineckých železáren v tabulce producentů dioxinů mluvčí firmy podotkla, že výskyt dioxinů souvisí s charakterem výroby při zpracování železných rud. „Jejich výskyt v odpadech je pozitivní zprávou a jsou důsledkem masivních investic do odprášení provozů. Ročně zachytíme tisíce tun prachu, který by jinak skončil v dýchacích cestách obyvatel. Ten se odváží a likviduje a s ním i zmiňované dioxiny, jejichž výskyt je proto v těchto odpadech každoročně daný množstvím výroby,“ vysvětlila Jurásková.

MŽP: Žebříčky Arniky jsou nepřesné

Podle údajů z registru znečišťovatelů a následných analýz ekologů jsou Třinecké železárny zodpovědné za třetinu látek omezujících reprodukční schopnosti, 20 procent emisí skleníkových plynů, za čtvrtinu emisí způsobujících kyselé srážky, téměř 39 procent emisí rtuti, a 20 procent emisí prachu. „Z tohoto výčtu je patrné, že Třinecké železárny mají významný vliv na lokální ovzduší a zdraví, ale i na životní prostředí,“ dodal ekolog Petrlík.

Ekologizace třineckých železáren aneb Green Werk

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) však komentáře ekologů lehce zpochybňuje, resp. upřesňuje. „Žebříček Arniky je „nepřesným“ seznamem zdrojů, které v daném roce splnily svou ohlašovací povinnost v rámci integrovaného registru. V IRZ totiž nejsou zahrnuty například difůzní/plošné zdroje (tedy především vytápění domácností), které významně ovlivňují kvalitu ovzduší v České republice, či jiní znečišťovatelé, na které se povinnost ohlašovat do registru IRZ nevztahuje. Používat tuto databázi k hledání znečišťovatele, který má největší dopady na znečištění ovzduší, je tedy zavádějící a věcně i metodologicky nesprávné,“ řekl mluvčí MŽP Ondřej Charvát.

Kvalitu ovzduší hodně kazí lokální topeniště

Mluvčí Třineckých železáren Petra Macková Jurásková v této souvislosti připomíná, že dnes je již prokázáno, že na znečišťování ovzduší se průmysl podílí díky ekologickým investicím podstatně méně než v minulosti.

„V celém Moravskoslezském kraji pochází nejvíce benzo(a)pyrenu i prachových částic PM10 a PM2,5 z Polska, následují lokální topeniště i v případě prachových částic z dopravy. Data dodaná a zpracovaná odborníky z ČHMÚ potvrzují, že díky proběhlé ekologizaci je vliv velkých průmyslových podniků zanedbatelný, a to nejen v kontextu celého kraje, ale i v jejich nejbližším okolí,“ sdělila Jurásková a odkázala na studii ministerstva životního prostředí s názvem Identifikace zdrojů znečišťování ovzduší.

Za špatný vzduch mezi Třincem a Těšínem mohou domkaři

Slova mluvčí třinecké huti potvrzují i údaje ministerstva životního prostředí. Odkazují se na údaje z programu zlepšování kvality ovzduší PZKO 2020, podle něhož MŽP hodnotí vliv všech zdrojů znečišťování ovzduší, a konstatují, že provoz Třineckých železáren významně lokálně ovlivňuje kvalitu ovzduší z hlediska prachových částic PM10, PM2,5 a dále benzo(a)pyrenu.

„Vliv na kvalitu ovzduší z tohoto zdroje je patrný na úrovni ostravské aglomerace. Neprokázalo se ale, že by bylo možné provoz považovat za nadregionálně až celostátně významný,“ konstatoval mluvčí MŽP Ondřej Charvát.

Primátorka Palkovská: Nechceme, aby huť kvůli nesplnitelným požadavkům zavřela

Na obyvatele tohoto regionu to může působit tak, že ministerským úředníkům připadá stav ovzduší na Ostravsku a Třinecku jako naprosto bezproblémový. Přitom z hydrometeorologických map je zřejmé, že jedna z největších průmyslových aglomerací ve střední Evropě je dlouhodobě zatěžována špatnou kvalitou ovzduší. Nutno podotknout, že nejen kvůli průmyslu a teplárnám, ale také emisemi z již zmíněných lokálních topenišť a dopravy.

K TÉMATU

Jak si vedly Třinecké železárny v roce 2021 ve sledovaných kategoriích znečišťování?

- oxid uhelnatý (největší znečišťovatel mezi průmysl. podniky v ČR, 67 33 tun, -*)
- emise prachu (PM10) (6., 96 621 kg, -)
- dioxiny (1., 59,61 množství v g TEQ, -)
- perzistentní organické látky (7., 77 kg, +)
- plyny způsobující kyselé srážky (3., 4600,88 tun, -)
- skleníkové plyny(8., 2 532 658,00 tun, -)
- ENERGETIKA Třinec, (dceřiná spol. TŽ) (5., 3145,77 kg, +)

* (+) znamená zvýšení úniku dané látky oproti roku 2019, (-) znamená snížení
Zdroj: Arnika / IRZ (Integrovaný registr znečišťování)

VIDEO: Nová linka v Třineckých železárnách. Přesnost na setiny milimetru

VÍTE, ŽE…

VÍTE, ŽE…

Měření emisí provádějí autorizované skupiny, které ze zákona o ochraně ovzduší najímá provozovatel. Kontroluje je Česká inspekce životního prostředí, která má vlastní měřící skupinu. Krajské úřady žádnou takovou měřící skupinou nedisponují a nemají na to žádné finanční prostředky od státu.