Podle hrubého odhadu se zde pohybuje asi devět rysů a tři vlci, výskyt medvěda se prokázat podle stop nepodařilo. Do akce, kterou organizovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy, se zapojilo kolem osmdesáti profesionálních a dobrovolných ochránců přírody.

„Beskydské šelmy jsou velmi zranitelné. Ačkoliv rysové a medvědi žijí v Beskydech od sedmdesátých let minulého století a vlci od roku 1994, nikdy se jim nepodařilo vytvořit trvale prosperující populace. Náhlá a trvalá zmizení pravidelně pozorovaných jedinců z míst, kde se předtím trvale vyskytovali, svědčí o tom, že i v současné době představuje největší hrozbu pro rysa, vlka a medvěda pytláctví," vysvětluje Dana Bartošová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR regionálního pracoviště Správa CHKO Beskydy. Proto podle ní budoucnost velkých šelem ve zdejším regionu především závisí na respektování ochrany jednotlivých zvířat ze strany myslivců, na důsledné ochraně beskydské přírody a na zachování migračních tras velkých savců mezi Beskydami a slovenskou a polskou částí Karpat.

Narazit můžete i na tři vlky

Během čtyř dnů mapování se šelmy identifikovaly podle nálezů stop, trusu, zbytků kořisti, případně dalších pobytových znaků. Kromě nich se na české straně Javorníků a ve Vsetínských vrších přechodně objevují tři rysové s trvalým výskytem na slovenské straně Javorníků. Z časově dlouhodobějšího monitoringu pak vyplývá, že se v širší oblasti Beskyd vyskytují pravděpodobně i tři vlci, jejichž rozlehlé teritorium zahrnuje kromě CHKO Beskydy i Slezské Beskydy a pohraniční území Slovenska a Polska. Při mapování byli zjištěni další vzácní a chránění živočichové vydra říční, jeřábek lesní, strakapoud bělohřbetý, žluna šedá, datel černý a krkavec velký. Mimo termín mapování byl zpozorován mladý orel skalní. Překvapivý byl nález první žáby, kterou byl skokan hnědý.

Výsledky mapování se zanesou do centrální databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.