Beskydské rehabilitační centrum je průkopníkem nových trendů v rehabilitaci. Jako první v Česku zavedlo pro pacienty s kardiochirurgickými zákroky (bypass, výměna chlopní) intenzivní péči jako součást rehabilitační péče. Je první v tuzemsku, kdo začal s léčbou extrémně nízkými teplotami v Polariu, přičemž této léčbě vymyslelo název Polarium. A je i první, kdo pro léčbu využívá terapii tmou.

Starosta Čeladné Pavol Lukša.
Čeladná, krásná podhorská obec s přírodou a dobrými lidmi, říká starosta Lukša

Léčebný ústav však dbá také na to, aby se v jeho areálu co nejlépe cítili nejen jeho pacienti, ale všichni návštěvníci, kteří do něj zavítají. I proto je v něm k vidění mnoho pozoruhodných uměleckých děl. A k Lázeňské kašně stojící na prostranství přímo před rehabilitačním centrem se váže silný příběh.

„Jedná se o fontánu s medvědem a opicí, jejímž autorem je Alois Popelář. Ten ji vytvořil v roce 1910, přičemž původně byla u Pantáty u Frenštátu pod Radhoštěm. Byla tam i velká socha Masaryka, kterou přijeli v roce 1953 rozbít frekventanti nějakého kurzu SNB. O den později měli zničit i dílo Aloise Popeláře,“ uvedl ředitel Beskydského rehabilitačního centra Milan Bajgar s tím, že před frekventanty ji stihl ukrýt jeden z místních obyvatel.

„Odvezl ji na povozu taženém krávami na svou zahradu, kde ji ukryl ve stodole. Tímto ji zachránil od pohromy. Pak jsme ji od něj v roce 2007 získali,“ přiblížil Bajgar, který v té době hledal vhodnou kašnu na prostranství před rehabilitační centrum.

Čeladná. Ilustrační foto.
Rychlý rozvoj Čeladné usměrní revize územního plánu

Součástí bazénu je pak sousoší Olbrama Zoubka nazvané Vlna a Proud. Spousta nádherných obrazů je pak k vidění v Galerii malířů Beskyd.

„Pokud návštěvníci naši galerii navštíví, uvidí v ní především výtvarná díla malířů, členů Sdružení výtvarných umělců moravských (SVUM). Toto uskupení bylo založeno v roce 1907 a sdružovalo řadu významných malířů začátku 20. století. Předními představiteli tohoto sdružení byli bratři Joža a Franta Úprkové a bratři Bohumír a Alois Jaroňkové. Bratři Jaroňkové jsou také zakladateli Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm,“ zdůraznil Bajgar.

„Bohumír Jaroněk měl jeden ze svých ateliérů přímo v těchto místech, v tehdejších lázních Skalka. Členové SVUM se zde často scházeli k jednáním i zábavě. Podařilo se nám postupně shromáždit některé jejich obrazy, takže návštěvníci mají nyní možnost setkat se s díly předních výtvarníků v místech, která rádi a pravidelně navštěvovali,“ poznamenal Bajgar.