Podpora biodiverzity v okolí železáren je součástí Dobrovolné dohody, kterou Třinecké železárny uzavřely s Ministerstvem životního prostředí a Moravskoslezským krajem.

„Včely jsou příkladem toho, jak je v přírodě vše propojené, a že je potřeba ji chránit. Rozhodli jsme se proto dva včelí úly instalovat na zrekultivované části skládky, která se po letech znovu proměnila v krásný přírodní prostor,“ uvádí výrobní ředitel Třineckých železáren Česlav Marek. Fabrika pořídila úly tři. Jeden našel své místo uprostřed zahrady ředitelství přímo v areálu fabriky. 

Odpadová firma SMOLO koupila konkurenční firmu Nehlsen Třinec.
Odpadová skupina SMOLO Třinec koupila konkurenční firmu Nehlsen

„Skládka byla založena v roce 1981, ukládaly se tady odpady stavební, průmyslové a z podnětu města Třince v menší míře i směsný komunální odpad. Tato menší část skládky o rozloze 4 hektarů byla zrekultivovaná a ozeleněná již v roce 1990, o deset let později železárny na více než 2 hektarech této plochy vysadily stromy,“ uvedla Petra Macková Jurásková, mluvčí železáren.

Ve druhé části skládky velikosti přesahující 11 hektarů se od roku 1990 začaly ukládat již pouze inertní odpady. „Patří k nim například cihly, nerecyklovatelné sklo, vyzdívky, beton, kamení, zemina a podobně. Tedy odpady, které nemají nebezpečné vlastnosti,“ upřesňuje Radim Klimša, vedoucí odboru životního prostředí firmy. 

Stavba repliky kostela v Gutech - V Třinci-Gutech na Frýdecko-Místecku začala 10. července 2020.
Replika vyhořelého kostela v třineckých Gutech se už staví přímo na místě

Ukládání odpadů na druhé části skládky již bylo ukončeno a zaplněná plocha prošla rovněž následnou rekultivací. V roce 2015 využily Třinecké železárny pro technické zabezpečení 185 000 tun zeminy z výkopových prací při stavbě Werk Areny.

„Zeminu jsme upotřebili hlavně pro dotvarování tělesa skládky. Loni jsme ji oseli trávou, v jednom z úseků jsme vytvořili květnatou louku s 28 druhy bylin a na další ploše vznikla fialově kvetoucí louka svazenky vratičolisté, která je díky svému nektaru s vysokým obsahem cukrů ideální potravou pro včely, které přišly na řadu letos,“ vypočítává Radim Klimša. Poslední malý úsek skládky o rozloze necelých dvou hektarů je ještě v provozu a probíhá na něm ukládání inertního odpadu. I ten po zaplnění projde rekultivací a provoz skládky firma následně zcela uzavře.

Huť se o ni pak podle zákona o odpadech bude starat ještě minimálně dalších 30 let. Znamená to, že na ploše uzavřené skládky bude nutno zajistit sečení trávy, přihnojování i dosazování další zeleně. Celkové náklady na dosud provedenou rekultivaci přesáhly sedm milionů korun.