Na redakci Deníku se obrátil náš čtenář Stanislav Konečný z Nových Sedlic, který by chtěl poukázat na možné nekalé praktiky přepravní společnosti z Polska, od které si několikrát nechal přivézt uhlí.

Celý příběh začíná již v minulém roce, kdy si Stanislav Konečný po vzoru spokojených sousedů z obce nechal dovézt čtyři a půl tuny paliva společností F.U.T. Sebastian Szer Transport Samochodowy.

„Přiznávám, chtěl jsem něco ušetřit. Cenově mně to vycházelo lépe, než kdybych si nechal přivézt uhlí z Česka, protože v ceně mají Poláci navíc jeho složení do uhelny a následný úklid, takže je to v podstatě i bez práce. Recenze mých známých byly kladné, tak jsem do toho šel a loni si uhlí objednal poprvé,“ popisoval počátek své špatné zkušenosti.

Uprostřed sezony následovala druhá objednávka o něco menšího množství, zhruba dvou a půl tun. Jenže něco na ní Stanislavu Konečnému nesedělo. „Prostě už jen pouhým okem bylo patrné, že je uhlí v porovnání s první várkou o dost více, dvoutunový rozdíl nebyl téměř znát,“ uvedl.

V uhelně si naznačil rysku

Rozhodl se, že třetí objednávku si pro jistotu ověří. V druhé polovině července, konkrétně 24., tohoto roku si nechal dovézt dalších šest tun na nadcházející topnou sezonu. Ještě předtím si ale vypočítal, jakou plochu mu uhlí v dané místnosti zabere.

„Konzultoval jsem to a výpočet byl opravdu správný, udělal jsem si tedy na zdi rysku, ke které by uhlí mělo dosahovat,“ pokračoval s tím, že se hodně divil, když odhadem zhruba dvě tuny chyběly. Přišel tak o osm až devět tisíc korun. Vzniklou situaci ihned reklamoval. „Po domluvě mi bylo slíbeno, že další den ráno přijedou, uhlí převáží a případně chybějící nahradí. Vyhlížel jsem je od sedmé ranní, avšak marně,“ posteskl si a dodal, že od té doby mu již nezvedají telefon. Pokud volá z jiného čísla, pokládají jej jakmile zjistí, že je na druhé straně telefonu právě on.

Na maily nereagují

Polskou firmu jsme kontaktovali nejdříve přes mail, odpovědi jsme se nedočkali. Následně jsme to zkusili pomocí polského překladatele po telefonu a podařilo se. „Pánovi jsme říkali, ať přijede osobně k nám, že to dořešíme. Víme, o koho jde, takže na něj čekáme,“ uvedl pracovník společnosti, jenž se nepředstavil. A dodal rozhodně, že váha jim jde dobře. „Zákazníků máme hodně, pan Konečný je první, který není spokojen. Pokud přijede, nějak to s ním dořešíme,“ uzavřel.

Má to ovšem zádrhel. Na internetu lze o přepravní firmě dohledat jen velmi omezené množství informací. Webové stránky nemají, na mailu nefungují, domluva je tedy možná pouze po telefonu.

„Kdybych za nimi měl jet, vlastně ani nevím přesně kam. Když jsem chtěl znát jména, dočkal jsem se akorát nějakého zamumlání a následného ukončení hovoru. Jak bych s nimi asi něco mohl řešit, když mi uhlí nepřevážili,“ komentoval bezvýchodnou situaci nespokojený zákazník.

S penězi se rozloučil. „Je mi jasné, že už nic nevyřeším a nikomu nic nedokážu. Chtěl jsem ušetřit, nakonec jsem prodělal. Budu rád, když dáme vědět ostatním, aby byli ostražití. Možná jsem měl jen smůlu,“ uzavírá Stanislav Konečný.