„Jsem spokojený,“ řekl stručně k verdiktu čtyřiapadesátiletý Pryszcz, když ve spěchu opouštěl soudní síň. Připustil také, že se cítí úlevu. Na další otázky novinářů ale odpovídat nechtěl.

Podle obžaloby měl Pavel Pryszcz způsobit požár tím, že už o v roce 2007 zanedbal opravu komínových těles, kterou měl na Libušíně na starosti. Státní zástupce navrhoval pro kominíka za obecné ohrožení z nedbalosti dvou až tříletý trest vězení s delším podmíněným odkladem, tedy až na pět let. Předsedkyně senátu Alena Matochová ale byla jiného názoru.

„Žalovaný skutek není trestným činem. Nelze jednoznačně prokázat příčinnou souvislost mezi jednáním obžalovaného a požárem,“ zdůvodnila zprošťující rozhodnutí soudkyně Matochová.

Verdikt není pravomocný. Státní zástupce se na místě odvolal v neprospěch obžalovaného. Zmocněnec Národního muzea v přírodě, které má Libušín ve správě a je v roli poškozeného, si ponechal zákonnou lhůtu na rozmyšlenou.

OSUDNÉ NEŠTĚSTÍ

Chata Libušín dokončená v roce 1898 podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče vyhořela v noci na 3. března 2014. Žalobce za neštěstí činil zodpovědného Pavla Pryszcze, jež sedm let před neštěstím zajišťoval opravu komínů, které byly v havarijním stavu.

„Práci zadal dvěma svým zaměstnancům, kteří ale neměli dostatečnou odbornou způsobilost k uskutečnění prací spojených s vyvložkováním komínového průduchu v kuchyni a napojeného přes stěnu na kachlová kamna v jídelně chaty Libušín,“ uvedl v obžalobě státní zástupce Jiří Sachr.

Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň

Dělníci podle něj komínový průduch vyvložkovali v rozporu s tehdy platnými normami. Mezi obvodovou stěnou jídelny, komínovým pláštěm a nově osazenou komínovou vložkou například ponechali otevřený prostor.

„Pavel Pryszcz jako osoba odpovědná závady nezjistil a neodstranil a vydal (v prosinci 2007) revizní zprávu, ve které konstatoval, že kouřové cesty jsou bez zjevných závad,“ sdělil žalobce.

Shořelý Libušín na Pustevnách:

V kachlových kamnech napojených na kouřovod se začalo topit v roce 2008. „V prostoru mezi komínem a dřevěnou trámovou stěnou docházelo vlivem vysokých teplot spalin k trvalému postupnému vysušování dřevěných trámů a jejich degradaci,“ popsal v obžalobě státní zástupce.

To nakonec v roce 2014 mělo vést k ničivému požáru, na jehož likvidaci bylo nutné povolat jedenáct hasičských jednotek. Vzniklá škoda se vyšplhala na téměř 38 milionů korun.

Obžalovaný Pryszcz odmítl před soudem vypovídat. Nevyužil ani práva na závěrečné slovo. Vypovídal ale v přípravném řízení už před čtyřmi lety, kdy připustil že revizní zprávu skutečně vydal. Uvedl v ní ale, že není provedeno zaústění, což znamená, že nejsou připojené žádné spotřebiče.

I během soudního líčení se potvrdilo, že kamna na komín napojil kamnář až v roce 2008.

OHNISKO POŽÁRU

Pavel Pryszcz v přípravném řízení nabídl také vlastní vysvětlení vzniku požáru. Z fotografií pořízených po požáru podle něj vyplývá, že k zahoření došlo nejspíš v okapové části a nikoliv v komínových cestách.

„Nabízí se proto varianta, že k požáru došlo z důvodu nespálených zbytků, které zřejmě vylétly z komína a následně zapálily i chatu. Z toho vyplývá, že zřejmě nebyly správně provedeny revize a čištění komínů,“ vypověděl v přípravném řízení Pryszcz.

Podle soudkyně Aleny Matochové je nejasností, pochybení a také spekulací souvisejících s požárem celá řada. Během série soudních jednání, která započala už na podzim minulého roku, vypovídalo na šedesát svědků včetně znalců, pracovníků Valašského muzea v přírodě, policistů, hasičů, řemeslníků i zaměstnanců pracujících přímo na Libušíně.

SELHÁNÍ SYSTÉMŮ

Mimo jiné vyšlo najevo, že k rekonstrukci v roce 2007 chybělo potřebné stavební povolení a projektová dokumentace. Později se navzdory doporučení topit pouze dřevem do kamen přikládalo i uhlí. Zjistilo se též, že elektronický zabezpečovací systém na Libušíně byl už od února 2014, tedy měsíc před požárem, vypnutý. Selhal rovněž elektronický požární systém, který měl v případě požáru rozesílat varovné SMS zprávy. V osudnou noc neodešla žádná.

Soud se zabýval také možným úmyslným založením požáru, kterému nahrávaly některé svědecké výpovědi. „Úmysl se jednoznačně nepodařilo vyloučit. Proto se soud neztotožňuje s verzí státního zástupce, že verze úmyslného zapálení je nesmyslná. Pochybnosti přetrvávají,“ sdělila soudkyně.