VOLBY 2020

Jediná žena mezi lídry stran a hnutí, které mají ve volbách šanci uspět, navíc nejméně známá. To je karvinská politička Zuzana Klusová. Ze všeho výše uvedeného však na podzim plánuje udělat výhodu jak pro sebe samou tak i pro celou Pirátskou stranu.

„Může to být naše velká devíza. Člověk si však má několik let odpracovat a až potom může kandidovat a ucházet se o vrcholné funkce,“ říká Klusová, čímž chce dát jasně najevo, že po osmi letech v politice už je dostatečně připravená.

Piráti do krajských voleb nyní kandidují potřetí, ale s výraznějšími úspěchy například z voleb do obecních zastupitelstev před dvěma lety. Vnímáte proto tyto třetí krajské volby z vašeho pohledu jako průlomové?
Doufáme v to. Pro mě by bylo úspěchem deset mandátů. Je to odvážný cíl, ale myslím si, že vzhledem k aktuální situaci v Moravskoslezském kraji je to skutečná příležitost pro změnu. Trend, že Piráti posilují, je celorepublikový. Věříme, že v našem kraji to nebude jinak. Kvůli tomu, co se stalo v OKD a Karviné, která je můj region, věřím, že lidé našemu týmu dají šanci. Myslím si, že se mi podařilo prokázat, že jsem kompetentní k tomu řešit věci lépe. Věřím, že po volbách budeme mít natolik silnou pozici, abychom mohli vyjednávat i o koalici.

Z větších stran a hnutí, která mají šanci na úspěch, jste mezi lídry jediná žena. Natřete to chlapům?
Věřím, že ano. Že to bude moje velká devíza.

VIZITKA ZUZANY KLUSOVÉ

Zuzana Klusová (*28. června 1985 v Karviné) je pro někoho možná překvapivým pirátským želízkem v ohni pro podzimní krajské volby. Karvinská zastupitelka vystudovala dvouoborové studium médií a žurnalistiky a sociální práce na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, po studiích se však kvůli silnému vztahu k regionu rozhodla vrátit do rodného města a chce v něm setrvat i nadále. Řídí se totiž krédem: Nemusíš hned změnit svět, stačí když začneš měnit své město! Několik let pracovala jako asistentka ředitele americké výrobní společnosti a spolu s bratrem provozuje rodinný e-shop s alternativním oblečením.

I s ohledem na to, že voliči dosud měli z drtivé většiny na výběr mezi muži?
Přesně tak. To, že jsem žena, a snad ještě relativně mladá, není moje jediná devíza. Na druhé straně si myslím, že je vždy přínosné, když je v politice více žen, a Moravskoslezskému kraji by žena ve vedení rozhodně slušela. Kdybych tu nebyla já, byl by to čistě pánský klub, a byla by to škoda zejména pro voliče. I proto na mě sázíme.

Přijde mi, že letos na kandidátce nemáte vyloženě známou nebo populární tvář. Věříte v potenciál strany jako takové?
Je to dáno tím, jak naše strana funguje a jak se volí celá naše kandidátka. U nás volí celá členská základna, a to podle toho, jak se jednotliví členové dlouhodobě profilují. Opravdu neděláme to, že půl roku před volbami najdeme známé osobnosti, které přemlouváme, aby za nás kandidovaly, nedejbože s tím, že potom z onoho místa odstoupí a předají to někomu méně populárnímu dozadu. Jelikož chceme politiku dělat dlouhodobě, musíme si naše osobnosti vychovávat. My ty lidi známe, víme, že jsou schopní a talentovaní, a mají za sebou nějaké úspěchy. Já se v politice něčeho snažím dosáhnout od roku 2012, byť nejprve spíše z občansko-aktivistického hlediska, a v podstatě až dnes po osmi letech se mi trochu podařilo prorazit do veřejného prostoru. Ale takto to podle mě má být. Člověk si má několik let odpracovat a až potom může kandidovat a ucházet se o vrcholné funkce.

Kdybychom to řekli sportovní terminologií, tak jste přesvědčeni, že pirátští odchovanci mají regionální politice víc co nabídnout, než populární tváře?
Věříme v to. Občanům také chceme ukázat, proč není dobré brát učitele, lékaře, kteří jsou populární, mají důvěru a mohou to být skvělí lidé a ve svém oboru odborníci. Neznamená to však, že budou i dobří politici. Tam se musíte zejména zajímat o dění v kraji i ve společnosti, a dlouhodobě to sledovat. Myslím, že ne vždy platí, že dobrý lékař bude i dobrý politik.

Ve kterých oblastech jste se vyprofilovali tak, že v nich můžete zaskočit i mnohem zkušenější konkurenční politiky?
Je to třeba téma transformace průmyslu, kde – přiznávám – nejsem odborník, ale máme tam odborné resortní týmy o pěti až deseti lidech z každého kraje. Zabýváme se tam důsledně transformací průmyslu na průmysl 4.0 a životním prostředím. Je to téma, které u nás v Moravskoslezském kraji dlouhodobě rezonuje. S transformací průmyslu se pojí spousta oblastí – doprava, vzdělávání, sociální oblast, digitalizace. Přiznejme si ale, že transformací na průmysl 4.0, který může zvýšit produktivitu užíváním nových technologií, je v ohrožení málo kvalifikovaná pracovní síla. Chceme dát najevo, že odstupujeme od těžkého průmyslu, ale zároveň ukázat cestu a začít řešit sekundární problémy dřív, než se stanou, což se obávám, že nyní už bude těžké. Celý proces se i díky koronaviru urychlil. Dopad to bude mít i na ocelářství a obáváme se i útlumu v automobilovém průmyslu, což jsou vše spojené nádoby. Dosti jednostranná orientace kraje nám přinese komplikace, ekonomický útlum a ztrátu pracovních míst.

Tušila jste, že vás strana nominuje na čelo kandidátky?
Přiznám se, že ještě před rokem bych tomu vůbec nevěřila. Jsem asistentka pirátských poslanců v Moravskoslezském kraji Lukáše Černohorského a Ondřeje Polanského. To je v naší straně jedna ze zvláštních věcí, o níž nevím, že by v takové míře fungovala i v jiných stranách. Asistenti poslanců dostávají poměrně dosti velký prostor se jako politici sami profilovat. Učila jsem se od nich, využívala jsem toho, že mám přístup do sněmovny, že můžu sledovat tamní dění, jakým způsobem se vyjednává. Lukáš Černohorský byl navíc šéf vyšetřovací komise OKD, takže jsme na tomto tématu společně pracovali. Byli to právě oni, kdo mi řekli, abych to zkusila. Přiznám se, že jsem z toho byla v šoku, protože jsem se vnímala spíše jako kooperující člověk a jako dobrý člen týmu, takové pojítko. Jako žena jsem měla také pochybnosti, jestli jsem už dostatečně zralá a zkušená, abych mohla kandidovat, ale když jsem se o tom bavila s naší členskou základnou, tak jsem cítila, že mám relativně velkou podporu. Samotnou mě překvapilo, jak pozitivně to vnímali lidé ve straně.

Hraje v tom podle vás roli i situace v Karviné, ze které pocházíte a v níž se politicky angažujete, a tedy i silné volební téma s potenciálem získat voliče?
Vloni na podzim to takto ještě nikdo nebral.

Nemyslím teď koronavirus, ale úvahy o konci těžby v OKD a obecně tamní situaci, která je v regionu častým tématem do debaty…
Částečně to roli asi hrálo. Snažili jsme se mít na kandidátce zástupce každého regionu, protože to je důležité. Je to i velké téma pro kraj – aby se jednotlivé regiony mohly rozvíjet, aby investice šly všude, nejen do Ostravy. Máme tam náměstkyni primátora, máme tam radní a podílíme se na vedení, takže samozřejmě ani já nebudu říkat, že nechceme investice pro Ostravu, ale neměly by to být jen investice pro Ostravu. I to, že nejsem Ostravanka, by mohla být určitá výhoda. Byla bych ráda, kdybych to dokázala proměnit ve výhodu. Jsem z okresu, který je dlouhodobě opomíjen a jehož problémy se podle mě neřeší tak, jak by si zasloužil. Právě návštěva Bruntálska, Krnovska nebo Osoblažska mi jen doložila to, jakou zkušenost jsem měla z Karviné – že tam skutečně nemají dostatečnou pozornost. Jak jsou na okraji republiky, tak jsou i na okraji zájmu.

Vidíte tedy jistou paralelu v tom, jak my jako kraj a Ostravsko vnímáme určitý nezájem a opomíjení z Prahy, že stejně to mohou vnímat na Bruntálsku nebo Osoblažsku i v rámci samotného kraje? Jako nezájem Ostravy?
Ano, vnímám to tak. Na druhé straně nemůžu říct, že bych v rámci Pirátské strany neměla podporu z Prahy. Nebýt jí, tak by se nikdo nedozvěděl o tom, co jsem tady řešila. Každopádně investice a velké projekty se, jestli vůbec, umisťují dlouhodobě prioritně do Ostravy, na což se snažíme upozorňovat. Je v zájmu všech, aby kraj byl rovnoměrně podporován a rovnoměrně úspěšný. Samozřejmě to nejde zajistit hned, ale pak by se nemuselo řešit to, že metropole jsou přelidněné a venkov se vylidňuje. I z ekonomického hlediska je důležité, aby byly atraktivní všechny regiony. Každý třeba pro jiný segment obyvatel, ale aby nikdo neměl výrazný handicap, který jej vyřazuje ze hry.

Napadá vás konkrétní případ?
Hodně se to podle mě ukázalo třeba na Orlové, která je na tom ještě hůře než Karviná, protože je to snad nejvíce optimalizovaná obec v republice. Pravidelně se v žebříčku hodnocení kvality života umísťuje až za Karvinou. Je to strašná škoda. Město na sobě vizuálně udělalo strašný kus práce, rozhodně to není město na odpis. Nemluvě o kauze nemocnice. Je to jedna z mála věcí, která tomu městu zůstaly, mají tam kvalitní lékaře, byla to pro město velká rána. Kraj tam zrušil také Těšínské muzeum, střední školu. Investice by měly jít právě tam. Obce jako Orlová, Krnov, Bruntál musí být podporovány a musíme ukázat, že není ostuda tam žít. Oni na pyramidě potřeb řeší to, jestli se ekonomika města nezhroutí a jestli lidé zaplatí nájem. Primárně se soustředit na investice typu vědecké knihovny nebo koncertní haly jim nemusí přijít jako dostatečné. Potřebují to chápat tak, že se něco dělá i pro ně. Ano, dělejme Černou kostku a spol., ale k tomu musí jít ruku v ruce projekty, které jim pomůžou přežít.

Tento signál chcete voličům vyslat pro letošní volby?
Rozhodně. Můj cíl, se kterým do voleb jdu, je ukázat lidem, že Moravskoslezský kraj není jen Ostrava. Je skutečně třeba zaměřit se na regiony, které ten kraj táhnou dolů, protože se vylidňují a mají existenční problémy.

Těžba v dolech OKD bude vlastně až do jejího ukončení, které se pomalu blíží, vždy silné téma. Vesměs všichni kritizují záměr „vypnout“ OKD v horizontu jednoho až dvou let a upozorňují na kolaps, který by v kraji nastal. Kdy je podle vás reálné ukončit těžbu?
Už letos na jaře jsem upozorňovala na to, že konec OKD se podle jejich hospodářských výsledků a vývoje cen uhlí na trhu blíží rychleji, než jsme čekali. A to předtím, než přišel koronavirus. O blížícím se konci OKD mluvím několik let. Není to jen o těžbě, dopadech na krajinu, ale i o zdraví lidí, kteří tam pracují. Říkala jsem, že by to měl někdo racionálně ekonomicky vyhodnotit. Už jen tím, že jsem mluvila o konci OKD, jsem byla lidmi nebo třeba poslancem Hájkem z hnutí ANO označovaná za zlou zelenou, která nemá ráda horníky a podobně.

Dotklo se vás to?
Já jsem jen chtěla, abychom se nedostali do situace, do níž jsme se právě dostali – že už všem je jasné, že těžba není ekonomicky udržitelná, že ekonomický benefit z ní už nepřichází a že se to vlastně už nevyplatí. Ve vládním materiálu se zcela jasně píše, že už v roce 2021 končíme. To je přesně to, že lidem nejsme schopni říct včas pravdu a dělat takové kroky, abychom se na to připravili. Na Karvinsku se za poslední dobu nevytvořila žádná alternativní pracovní místa za OKD, přestože o útlumu se mluvilo už v 90. letech. Měli jsme na to dvacet let! Není to populární téma, je to kousnutí do hořkého jablka, ale lidé, kteří na to upozorňovali – třeba já, byli více méně obviňováni z toho, že jedou zelenou politiku na úkor obyvatel. Já si však myslím, že zodpovědný politik musí být schopný říkat pravdu, byť je nepříjemná, a snažit se na to lidi připravit. Koronavirus samozřejmě nikdo nemohl čekat, ale uvědomme si, že OKD už minulý rok bylo v minusu 800 milionů. Bylo jasné, že společnost to nezvládla, že stát firmu neuhlídal a neukočíroval náklady a provoz.

Politici vesměs upozorňují na nedostatečnou energetickou soběstačnost regionu a problémy s teplem, které by konec těžby odstartoval…
Tady se také neříká celá pravda. Například v elektrárně v Dětmarovicích od OKD letos neodebrali ani tunu uhlí, od března už nevyrábí elektřinu a dodávají jen teplo, protože když pálíte uhlí, emisní povolenka dnes stojí třicet eur. Už se to nevyplatí. Musíme transformovat energetiku. Když budeme neustále lpět na tom, co bylo, jen nás to potáhne dolů.

A kdy si tedy myslíte, že kraj bude energeticky soběstačně připravený na to, aby těžba v dolech OKD mohla být utlumena?
Myslím si, že uhlí se ve velké míře dováží už teď a že energetika u nás není na černém uhlí závislá natolik, aby byl problém těžbu zastavit. Pro mě je nejdůležitější zmírnění sociálních dopadů. Celkově si myslím, že bychom se měli odklonit od otázky průmyslu, protože jak Třinecké železárny, tak Liberty jsou schopny uhlí nakoupit odjinud, aniž by to pro ně mělo zásadní dopady. Jediná výhoda existence OKD pro ně je to, že je uhlí blízko a dodávky jsou flexibilní. Jsem přesvědčena o tom, že konec OKD nebude mít na tyto podniky existenční dopady. Je to jako s kteroukoliv jinou komoditou – jestliže je levnější ji přivézt odjinud, tak není co řešit. Už nyní je jasné, že OKD bude potřebovat od státu finanční injekci necelých dvou miliard. Když si spočítáte, kolik nás bude pokračování v těžbě stát, je jasné, že už těžba nedává smysl.

Jakým způsobem by se krajina po těžbě na Karvinsku mohla rekultivovat?
To je velké téma. Byla bych ráda, kdybych ho nyní mohla otevřít a kdyby se o něm začalo hovořit. V těch patnácti miliardách, které zveřejnilo OKD jako celkový účet za útlum těžby, tvoří převážnou většinu náklady na rekultivaci území, sanaci a zahlazování důlních vlivů. V našem resortním týmu životního prostředí jsme se už několikrát bavili o tom, že technické rekultivace jsou zbytečné a krajině mnohokrát spíše škodí, než pomáhají. Odborníci by měli zpracovat krajinný plán, kde se dobře zanalyzuje, které části krajiny už si příroda sama uzpůsobila a do kterých je třeba zasahovat. Například v poklesových jezerech se velmi brzy začínají objevovat chránění živočichové a příroda si s tím velmi dobře poradí sama. Dalším problémem je Důl Frenštát, který je roky zakonzervovaný, přičemž už dlouho víme, že těžba tam pokračovat nebude a nedává smysl. Nemluvě o velkém odporu obyvatel.

Takže byste jej zasypala?
Konzervační režim stojí čtyřicet milionů ročně. Přitom 200 milionů by stačilo na celkovou likvidaci Dolu Frenštát. Kdybychom k ní přistoupili včas, už bychom to měli vyřešené a nevznikaly by další náklady do budoucna. Další věc je, že OKD prý minimálně pěti miliony ročně dotuje golfové hřiště.

Myslíte karvinské Lipiny?
Ano. Vláda má povinnost ohlídat to, jestli náklady na útlum těžby budou skutečně efektivně využité, protože bych byla nerada, aby kauza OKD měla poslední dějství v podobě toho, že nám někam utečou peníze ještě během rekultivace a útlumu těžby. Ale jestliže jsem hovořila o zrušení Dolu Frenštát, tak některá důlní díla by za mě naopak neměla být zasypána a měla by zůstat zachována. Například Důl Lazy je jako dělaný k tomu, aby se transformoval na kulturní památku a využil se k cestovnímu ruchu.

Takže usilujete o jakýsi druhý Důl Michal, byť ve vizuálně notně odlišném kabátě?
Určitě. Jsem pro to, aby se tady dalo sfárat, ale skutečně pořádně. Třeba v Polsku to lze. Jsou tam turistické atrakce a doly se vším všudy. Chápu, že to je náročné, ale nevěřím tomu, že to je nereálné. Zamysleme se nad tím, které doly mohou být zachovány jako turistické památky. Například na Barboře je nádherný objekt strojovny. Rozhodně bychom na Karvinsku neměli stavět nějakou Potěmkinovu vesnici a přeměňovat lokalitu na lázeňské městečko. Naopak to může být městečko s industriální historií. Udělejme z toho po vzoru Dolních Vítkovic devízu. Chce to samozřejmě ale i nové pracovní příležitosti.

O co dalšího se opírá letošní volební program Pirátů?
O digitalizaci a otevřenost neboli transparentnost. Mě například udivuje, že rada kraje nemá jmenné hlasování a neví se, jak kdo v radě hlasoval. Chtěli bychom také transparentní rozklikávací rozpočet až na úroveň poslední faktury, to je pro nás jako Piráty základ. Vnímáme to tak, že by kraj měl fungovat jako nějaký inspirátor a metodik, který obcím dává podporu a servis. To se podle mě ne úplně všude děje. Neměl by to být jen průtokový úřad, přes který proudí dotace, ale měl by být něčím, co skutečně dává vodítko obcím a pomáhá jim naplňovat jejich strategii. Mě třeba dodnes udivuje, že největší investice na území Karviné jsou nový fotbalový stadion, rekonstrukce krytého bazénu a obchvat za miliardu.

Z jakého pohledu?
Kdybychom si z toho logicky měli vyvodit, jaké jsou největší problémy tohoto města, tak by to asi měla být doprava a nedostatek sportovní infrastruktury. A to je podle mě úplně mimo mísu a naše největší problémy to nejsou. Kraj by měl určit priority pro každou oblast. Například na Bruntálsku a Krnovsku řešit odloučenou polohu a špatné dopravní napojení. Právě v dopravě by měl kraj více tlačit na vládu, aby se začala stavět vysokorychlostní trať do Katovic. V sypání peněz do pravidelných linek na letišti se podle mě také prošustrovalo zbytečně moc peněz, které mohly jít úplně jinam. Naopak existují projekty, které za mě vůbec nedávají smysl, například obchvat Havířova. Měly by se vyhodnotit priority, co koho trápí nejvíce, a tam by měl kraj zaměřit svou pozornost.

Co vám vadí na karvinském obchvatu?
Nikdo neřešil třeba to, že vede parkem. Vadí mi, že se vytahují dvacet třicet let staré projekty, jen aby se rychle něco postavilo a vyčerpaly se dotace. Pokud to má být stavba, která tady bude stovky let, možná už navždycky a zasáhne do nějakého území, tak bychom přípravě měli věnovat extrémní pozornost a realizaci maximálně zvážit. Mnohdy těm ekologickým aktivistům nejde tak ani o ten konkrétní druh hmyzu, jako o to ukázat, že stavba není dostatečně připravená. A jednou z posledních možností je najít někde třeba toho chráněného živočicha, protože stát chrání mnohem lépe zájmy živočichů než lidí. Problém naší legislativy je, že se dané akce dostatečně neprojednávají s občany. Jako Piráti ostatně prosazujeme, že participace lidí by měla být vždy základem pro přípravu takto velkých projektů, což se neděje. Například o obchvatu Karviné se sotva vědělo. Vždyť tam proběhla jen malá EIA, tedy neproběhlo žádné veřejné projednávání. A pak se politici diví, že se proti tomu někdo bouří.

V kontextu posledních slov by mě zajímalo, jak se tváříte na to, že se v poslední době hovoří o obchvatu pomalu každého města, mnohdy i malého…
Základem je dobře vše analyzovat. Tranzitní doprava je někde skutečně problém, obchvaty jsou proto rozhodně dobrá věc. Je mnoho měst, které doprava trápí velice, například Frýdek-Místek. A zrovna tam vidíme, jak jsou priority zvláštně nastavované. Když se stavěla automobilka Hyundai, slibovalo se jim lepší železniční napojení na Ostravu, které dodnes není. A místo toho se bavíme o nesmyslném obchvatu Havířova, který naopak tu tranzitní dopravu navede do lokality, která je dnes odpočinková. Naopak to dopravu do města spíše přivede. Mnohdy se nestačím divit, kdo jaké priority upřednostňuje.

Kdybyste měla dosavadní účinkování tohoto vedení kraje ohodnotit jako ve škole, jakou známku byste mu za období 2016 až 2020 udělila?
Dala bych jim trojku. Nechci být jen negativní, protože řada věcí se jim povedla. Vidíme třeba, že z těch tří strukturálně postižených krajů – Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského – jsme lídrem. Minimálně Ostrava urazila už kus cesty, ale celkově jsme tak na půli cesty. K jedničce je ještě daleko.

Jedničku byste dokázali za čtyři roky splnit?
Obávám se, že čtyři roky na to jsou málo. Ztratili jsme spoustu času a čtyři roky jsou málo na to, aby se transformace podařila. Taková optimistka zase nejsem.

K TÉMATU

Tváře na kandidátce Pirátů
1. Zuzana Klusová
2. Arnošt Žídek
3. Jan Nezhyba
4. Jiří Demel
5. Leonard Varga
6. Pavel Kořízek
7. Martina Dušková
8. Jakub Dedek
9. Ondřej Ručka
10. Jan Kunze

Jak dopadli v krajských volbách 2016?
Piráti ve volbách před čtyřmi lety nezískali žádný mandát, strana obdržela pouze 2,93 % hlasů. Výrazně promluvili až do obecních voleb o dva roky později, kdy se v regionu stali členy několika koalic. V rámci kraje koalici v roce 2016 utvořilo ANO s KDU-ČSL a ODS, v opozici skončily ČSSD, KSČM a SPD s SPO.